Čtyři hlavní pohledy na poslední časy
Někteří z vás si všimli, že jsem několika články v poslední době, reagoval na informace, že by příchod Ježíše Krista a s tím spojené vytržení církve měli přijít už letos na podzim. Někteří o tom hovoří tak, že je to naprosto jasné, někteří, po předešlých zkušenostech a nenaplněných termínech, volí raději opatrnější přístup a říkají, „pravděpodobně to tak bude“. Musím uvést, že já sám jsem do nedávné doby zastával podobný názor, i když s tím, že není naše věc a není ani možné jakékoliv období či dokonce datum vypočítat. Držel jsem se slova, ve kterém jsem si myslel, že se o těchto věcech hovoří Skutky apoštolské 1:6-8 Když se tedy sešli, tázali se ho: „Pane, v tomto čase obnovíš království pro Izrael?“ Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci, ale přijmete moc Ducha Svatého, který na vás přijde a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší konec země.“ Prostě jsem žil s tím, že mě jednoho dne Pán vezme, a já se zatím budu starat o to, abych dělal vše „jako pro Pána“ ať už to přijde kdykoliv.
V mém životě však přišlo období, a bylo to cca před dvěma lety, kdy jsem narazil na knihu, ve které se její autor vyjádřil k učení o původu ďábla, prvotního pádu a smyslu, proč do toho prostředí Bůh přivedl člověka. Bylo to téma, které pro mě bylo natolik uchopené a vyřešené, že jsem o něm byl schopen hovořit hodiny a hodiny. Nikdo neměl lepší a srozumitelnější učení, než to, které jsem zastával. V mé hlavě byl tento pohled opravdu pevným nedobytným hradem, ze kterého jsem mohl střílet rozumy všude kolem sebe. Ovlivňoval to, jak jsem chápal bibli, jak jsem přemýšlel, choval se, jak se stavěl k událostem v životě atp. No a teď se tu ukázal někdo, kdo toto učení mohl jen potvrdit, případně mírně poopravit fasádku.
On však to, čemu jsem věřil, ten nedobytný hrad stojící na „skále,“ s naprostou lehkostí poslal k zemi. Bylo to pro mě šokující. Ne pro to nové učení, ale proto, jak ten pohled, který jsem zastával ovlivňoval vše další, co jsem v bibli četl. Bylo to jako koleje, vyjeté od traktoru v poli. Občas se podařilo nevědomky vyjet na ta vyvýšená místa, ale velmi záhy jsem opět sjel zpět do brázdy a vše četl a přijímal přes tento filtr. Autor knihy sám napsal, že nehodlá zakládat nové učení. To, co popisuje, byl jen jeho pohled, který mu dává smysl. Jeho skutečným záměrem bylo, aby čtenářům pomohl zbořit stěny, bránící vidět věci novým pohledem, z jiné perspektivy, a aby do té oblasti mohl být vpuštěn Duch Svatý a přinést tak čerstvý vítr.
Když jsem toto zjistil, rozhodl jsem se, že takové koleje ve svém životě nechci. Potřebuji, aby Duch Svatý tyto koleje narušil, přeryl podle sebe a pomohl mi vidět jeho Slovo nezatíženě, bez předsudků a naučených schémat. A on to začal dělat. Nebylo to vždy snadné, původní stopy totiž byly velmi hluboké a dalo větší práci, aby mé myšlení bylo v těchto věcech obnoveno. Nicméně mě to osvobodilo, abych se začal na Bibli dívat s pohledem důvěry v něj. Abych více spoléhal na Jeho vedení a vyučování, než na názory, výklady či zjevení druhých lidí. Ty samozřejmě nemusí být zlé. Mnohdy mohou pomoci ke svobodě, nebo náhledu z jiné strany. Je však nebezpečné, bez zkoumání a znalosti Písma, je prostě přijímat.
Pro řadu z nás je stále naprosto nepřijatelné, připustit jiný názor, než ten, na který jsme si zvykli. V té brázdě jedeme jedeme už tak dlouho, že se už pro nás stala kalibračním bodem / cejchem / bodem „nula“, podle kterého posuzujeme, měříme, chápeme a vykládáme vše kolem. Nejsme pak schopní, ani ochotní, připustit, že věci mohou dávat daleko větší smysl tehdy, když se na ně podíváme z jiného úhlu.
Potom naše přítomnost i budoucnost stojí jen na tom, jak jsme si danému biblickému místu zvykli rozumět. Je pro nás přeci tak přirozené, že to a to místo v Písmu mluví přeci o „vytržení“, jiné o „původní vzpouře ďábla“, o tom, že „hřích ti zabrání slyšet Boha“, o „Pavlovo nemoci skrze osten v těle“, o tom „že ne každý může být uzdraven“ o tom, že „ne všichni mluví jazyky“, o tom, že „to a to je rouhání proti Duchu Svatému“ atp. Lidé tak mohou být připraveni o to, co pro ně Pán připravil, již tady a teď. Když náhodou začnou uvažovat, že by něco z těch zaslíbení potřebovali, objeví se červený vykřičník: POZOR, na to máš nárok, až někdy v budoucnu !!!, POZOR, na toto zaslíbení ani nemysli, protože není pro tebe !!! POZOR, když se na věci zkusíš podívat jinak, jsi v bludu !!!, POZOR, když se budeš modlit za toto, jsi ve vzpouře, protože Bůh to ve tvém případě chce udělat jinak !!! POZOR, když budeš líný, vytržen nebudeš a projdeš peklem zvaným poslední soužení, kde věci budou ještě mnohem horší, než jsi kdy v životě zažil !!! Celý náš život je takto okleštěn a držen strachem a v bezpečně vzdálenosti od všech těch zaslíbení a darů, které nám dal už před 2000 tisíci lety.
Pokud se vrátím k učení o poslední době, věřím, že řada z Vás doposud neslyšela o tom, že existuje více než jeden pohled, vykládající knihu Zjevení Jana, Daniele, 24 kapitolu Matouše a naší případnou budoucnost a proto si zde dovolím tyto pohledy alespoň stručně nastínit. Nejde o nahrazení jednoho učení jiným tím jediným pravým, ale o osvobození se k tomu, abychom byli schopni obnovit své myšlení ve všech oblastech života. Smyslem tedy není předložit jedinou správnou teologii, ale povzbudit k tomu, abychom opravdu byli zaměření na to, aby se jeho vůle, která je v nebi naplnila už dnes tady na zemi, abychom napodobovali Otce, byli tu dnes pro ztracené, které Ježíš nepřišel odsoudit, ale zachránit, abychom vládli skrze Něj protože nám patří svět a abychom šířili Jeho Království, které je už dnes mezi námi, Lukáš 17:20-21 A byl od farizeů dotázán, kdy přichází Boží království, odpověděl jim a řekl: Boží království nepřichází pozorovatelně, aniž budou říkat: Hle, zde, nebo: Hle tam; vždyť hle, Boží království je uprostřed vás.
První pohled je futurizmus
Futurizmus je současný pohled západního světa, je to pohled, který prezentuje snad každý televizní evangelista, který se objevuje v každém filmu, v každém románu a knize, která je napsaná. V západním světě je to převládající pohled. Futurizmus je koncept, který předpokládá, že všechny ty „špatné věci“ o konci, které jsou v Bibli napsané, se odehrají v naší budoucnosti. Ať se už jedná o celou knihu Zjevení, nebo Matouše 24. kapitolu, knihu Daniele, že všechny ty věci se stanou v budoucnu, že nás to teprve čeká. V podstatě je to takzvaná „apokalypsa“. To je futuristický pohled, který v sobě zahrnuje různé varianty pohledů. Takže, když lidé diskutují o posledních časech, v drtivé většině případů je to diskuze pouze v rámci jednoho z těch čtyř hlavních pohledů na poslední časy. Prví pohled, který patří do futurizmu, obsahuje myšlenku, že bude prvně vytržení a potom zde bude 7 let vládnout Antikristus a podobně – tohle je nejvíce propagovaný pohled. Tohle propagovala spousta známých osobností, filmů a podobně. Všichni velcí televizní evangelisté kázali „vytržení před velkým soužením“, protože to je pro lidi populární, protože zde lidé nebudou, až se budou dít ty zlé věci. Druhý pohled, který patří do futurizmu, ale nepropaguje ho mnoho lidí, je ten, že vytržení bude uprostřed velkého soužení. To znamená, že by zde křesťané měli být polovinu pekla, které se má údajně na zemi v budoucnu odehrát. Ta myšlenka za tím je taková, že zde budete jen polovinu, protože v druhé polovině se bude vylévat Boží hněv a nevěsta Kristova zde už nebude muset být, protože Bůh na ni není až tak nazlobený, ale potrpíte si polovinu z těch 7 let pekla na zemi. Tento pohled se nazývá „vytržení uprostřed velkého soužení“. Poslední pohled futurizmu je „vytržení po velkém soužení“. Tento pohled je zajímavý, protože myšlenka je taková, že křesťané si prožijí peklo na zemi a bude to něco jako exodus, jak to bylo s Mojžíšem a Izraelským národem, kdy pomyslný moderní „Egypt“ bude zasahovat rána za ránou a „Izrael“ je v klidu a čeká. Takže „Izrael“ prostě vyčkává, zatímco se na zemi děje po 7 let peklo. Proto jsou lidé, kteří chtějí budovat různá útočiště a podobně, kde chtějí shromáždit zásoby, munici a toaletní papír, protože pokud zde budeme 7 let, kdy zkolabuje celý systém, my to v klidu přečkáme ve svých útočištích, zatímco Bůh bude trestat lidi 7 let. To je pohled „vytržení po velkém soužení.“ Ale všechny tyto pohledy patří do futurizmu – věří, že všechno tohle se stane v budoucnosti, že všechny ty věci, o kterých Bible mluví, se teprve mají stát, a že to je právě na spadnutí. Takže toto nejsou 3 různé myšlenky, jsou to jen tři pohledy na jednu myšlenku. Zakladatelem futurismu je John Nelson Darby (18. listopadu 1800 – 29. dubna 1882), angloirský biblista a evangelista, jedna z vlivných postav mezi Plymouthskými bratry. Ten toto učení opřel o vidění mladé dívky Margaret MacDonald (kolem roku 1830), které mělo znázorňovat nebeské setkání církve jako nevěsty a Krista jako ženicha. Ačkoli dívka sama tvrdila, že šlo o duchovní, nikoliv fyzickou událost, John N. Darby jej začal vykládat a šířit jako doslovné fyzické vzetí svatých v tajné události vytržení poslední doby. Ruku v ruce s tímto výkladem šlo také učení o tom, že nejsme doposud v Království a pokud nejsme v Království, nemůžeme očekávat nadpřirozené věci. Darby říká, že Království zde není, takže nejsou zázraky, nejsou dary Ducha svatého, žijeme v době milosti, ve věku církve, ale nikoliv v Království. A pokud jsme v době milosti, věku církve, čekáme na to, až přijde Království se vším, co k němu patří. Církev však musí být pročištěna, protože Ježíšova oběť nezajistila plné ospravedlnění. Největší podíl na rozšíření tohoto učení měla Bible C. I. Scofielda, která jako první obsahovala úplný komentář, čímž se stala velmi populární a toto učení rozšířila v celé generací kazatelů.
Druhý pohled je historizmus – historický pohled
Historizmus je pohled, kterému věřili církevní otcové a reformátoři, jako Jan Kalvín, John Wesley, Charles Spurgeon, Jonathan Edwards. Toto byl převládající pohled v létech 1500-1800. Věřili, že Zjevení 1. kapitola je počátek církevní historie, že kniha Skutků a kniha Zjevení začaly současně, a že v jejich době už 1000 let probíhá, takže bychom dnes mohli žít ve Zjevení 14. kapitole. Je to úplně jiný pohled, který říká, že něco z toho „špatného“ ze Zjevení se již stalo, něco se má teprve stát a něco z toho se právě děje. Je to mnohem pozitivnější, než futurizmus, protože alespoň něco z těch špatných věcí se již stalo. Futurizmus říká, že všechny ty události v knize Zjevení jsou v naší budoucnosti. Historizmus říká, že události knihy Zjevení jsou roztažené přes 2000 let. Na historistech je zajímavá jedna věc, neustále se snaží vyzkoumat, ve které části Zjevení se právě teď nacházíme. V minulosti říkali, že šelma je Napoleon Bonaparte, proto jsme ve Zjevení 13. kapitole a věřili tomu, že žijí právě v té době a vždy, když se objevil někdo jiný, tak to změnili – ne, Hitler je šelma, Stalin je šelma, Obama je šelma… Může to být kdokoliv, kdo se objeví, protože se to dá navléknout na kohokoliv. Jinými slovy, historizmus se musí neustále upravovat a přizpůsobovat tomu, co se píše v novinách, protože jednou to sedí na toto, pak na tamto… Historistický pohled dnes může to být populární u některých skupin, ale celkově dnes tolik populární není. Za otce historického výkladu se většinou pokládá cisterciácký mnich a opat Jáchym z Fiore v Kalábrii (1135–1202); i když sám Jáchym nebyl pravým historicistou a naopak historické výklady Zjevení se vyskytovaly i před ním, znamenala jeho teologie tzv. „třetího věku“ Ducha svatého zlom v interpretaci Zjevení.
Třetí pohled se nazývá idealizmus nebo takzvaný „duchovní pohled“
Myšlenka zde je, že kniha Zjevení je duchovní pohled, je to alegorie a není o událostech, které by se měli stát, nebo se staly. Je to prostě o šelmě – draku a beránku – Ježíši, a my se nacházíme ve velké bitvě a celá kniha Zjevení je jen duchovní obraz, který bychom se neměli snažit vidět jako doslovné proroctví o věcech, které se dějí, nebo mají stát. Idealisté chápou slova Zjevení jako popis a vyjádření toho, že Kristus vládne dějinám. Zjevení podle nich popisuje „mechanismus dějin“, jak funguje svět, jak se vůči němu staví Kristus/Bůh a jak se ke světu a k jeho dějinám má postavit křesťan. To je pohled idealizmu, který byl velmi populární asi před 100 lety, kdy lidé začali věřit, že zázraky se již nedějí, a tehdy přišli s takzvaným liberálním anebo sociálním evangeliem. Koncept toho byl, že zázraky a nadpřirozené věci nejsou pro dnešek, že kniha Zjevení není skutečné proroctví, že to je alegorie, duchovní obraz, který nám jen něco ukazuje.
Čtvrtý pohled se nazývá preterizmus
Preterizmus je z latinského slova, které znamená „něco, co se již stalo“. Preterizmus je opakem futurizmu. Futurizmus říká, že se všechno má teprve stát v budoucnu, ale preterizmus říká, že tohle všechno se stalo v prvním století. Že kniha Zjevení, dalo by se povědět, je Janovou rozšířenou verzí Matoušovy 24. kapitoly, Markovy 13. kapitoly a Lukášovi 21. kapitoly a byla o zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l., což byla apokalypsa a nejhroznější čas v dějinách Izraele, která kdy byla v historii lidstva zaznamenána. Byl to přechod od světa Staré smlouvy do světa Nové smlouvy. Systém starozákonní Bohoslužby byl zničen spolu s chrámem, místem Bohoslužby, včetně všech záznamů o rodokmenech, čímž nebylo možné obnovit kněžskou službu podle Áronova kněžství a nadále pokračovat po případném novém vybudování Chrámu. Byl odstraněn závoj, který židům bránil vidět Novou smlouvu, jelikož po dobu 40ti let vedle sebe stále stály dvě smlouvy, Stará s Chrámovou Bohoslužbou, a Nová smlouva s kněžstvím Krista. Preterizmus to vidí jako popis událostí přechodu od Staré smlouvy do Nové smlouvy, což se dělo při zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. a tvrdí, že v této době jsme již plně v Nové smlouvě, která je věčná. Historik Flavius Josephus zaznamenal, že při zkáze Jeruzaléma nezahynul ani jediný křesťan. Zřejmě proto, protože byli všichni preteristé 🙂 a věděli, že co jim Ježíš říkal v Matouši 24. kapitole, se má stát, než pomine generace – to znamená do 40 let, proto to čekali a byli připraveni. A když se ukázaly armády (Matouš 24:15 Proto když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, jak stojí na místě svatém) věděli, že to je chvíle, kdy mají utéct.
Problém s některými z těchto pohledů je, že Jan v knize Zjevení říká, že to jsou věci, které se mají brzy stát. Takže to není nějaký obraz věcí, které by se měly dít následujících 2000 let a ještě po zbytek historie církve. Protože kniha Zjevení je skutečné proroctví. Když se tedy podíváme na tyto čtyři hlavní pohledy, je důležité si uvědomit, že existuje více možností, protože většina z nás ani nikdy neslyšela, že by možností mohlo být více. Pokud jste v církvi vyrůstali v posledních 30ti letech, tak jste nejspíš slyšeli pouze 3 možnosti, které jsou obměnami pohledu z jedné hlavní kategorie, která se nazývá futurizmus. A protože jste neměli ani tušení, že existují i jiné pohledy, byli jste omezeni na myšlení, že vlastně jediná otázka je: „Kdy tedy vlastně budeme vytrženi z té nadcházející noční můry?“
Jsem si vědom, že uvedené informace nejsou vyčerpávající, nic méně, pokud Vás toto téma zaujalo, je možné se na něj podívat hlouběji v dalších zdrojích.
Použité zdroje:
http://www.nove-stvoreni.cz/ke-cteni-jonathan-welton
http://www.sdmorrison.org/10-reasons-the-rapture-should-be-left-behind/
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Nelson_Darby
https://en.wikipedia.org/wiki/Margaret_MacDonald_(visionary)
