sozo.cz

Deprese

Deprese

Deprese

Před více jak čtyřmi lety jsem prožil zázrak, doslova vysvobození, když jsem byl uzdraven z vážných psychických problémů, které byly výsledkem několika předešlých let mého života a podnikání, jestli se to vůbec jako život či podnikání dá nazvat. Výsledný krach, kterého jsem byl sám strůjcem, mě téměř ze dne na den připravil o rozum, vhodil mě do stavu hlubokých depresí, naprostého zoufalství a beznaděje, neschopnosti cokoliv udělat, vymyslet, nebo alespoň normálně myslet. Najednou jsem prostě zhasl, nic nebylo jako dřív a myslel jsem, že to tak už bude na vždy. Skončil jsem hospitalizován na psychiatrii, a když se mi po měsíci trochu ulevilo a propustili mě, zavřel jsem se doma, nevycházel ven a v podstatě s nikým nekomunikoval. Styděl jsem se za to, co jsem udělal, kam jsem to dopracoval a v depresích jsem dál trápil a ničil svou rodinu, která se mi nějak snažila pomoci. Snažila se, ale stejně jako já, nevěděla jak. Respektive, já jsem byl dál přesvědčen, že žádná pomoc už není. Budoucnost, kam jsem viděl, se počítala v hodinách a vnitřní stavy nebo spíše sevření a bolesti byly takové, že jediným domnělým východiskem byla smrt. Na jednu stranu jsem velmi chtěl všechno napravit, znovu být normální, s chutí do práce i do života, na druhou stranu jsem vůbec neměl sílu žít. Velice těžko se to dá vyjádřit slovy, ale tehdy jsem si uvědomil, jak těžké až nemožné je člověku v takovém stavu jen tak povědět: „No tak se koukej sebrat a něco dělat.“ Prostě to nešlo. A tak to bylo den za dnem, dlouhé měsíce, kdy jsem jen přežíval a snažil se zoufale vymyslet, jak zajistit manželku s dětmi, dřív než to definitivně skončím. Čím déle to trvalo, tím jasnější mi bylo, že východisko není a já už nevěděl, jak dál.

A až teprve tehdy jsem se obrátil k Bohu. Neprosil jsem “Bože jestli jsi, tak mi pomoz”, v Boha jsem věřil, ale příkladným věřícím jsem nebyl. Také proto jsem si myslel, že kvůli tomu, jak jsem žil, se o mě Bůh už nezajímá a na víc samotné deprese toho byly jen důkazem. Přesto jsem se odhodlal a začal k Bohu volat a prosit ho o pomoc. Když jsem skončil, nic jsem necítil, žádné mražení, žádné světlo, žádný hlas, prostě nic a přiznám se, že jsem z toho byl tenkrát zdrcený. Nic méně uběhl týden a já jsem si najednou uvědomil, že ta nutkání k sebevraždě jsou pryč, a že s tím už nemusím zápasit. Najednou se z budoucnosti v hodinách staly týdny a měsíce a ruku v ruce s tím odešly i ty deprese. Bylo to, jako by se ve mně rozsvítilo, síly byly zpět a já najednou zase mohl jít něco dělat, měl jsem do toho chuť a byl jsem toho plný a opět jsem viděl smysl. Velmi záhy jsem si našel dobrou práci a začal znovu pracovat, opět jsem byl schopen normálně komunikovat s manželkou a dětmi. Povzbudit je, potěšit je, sprdnout je 😀 Znovu jsem byl schopen začít skutečně žít. Jak jsem napsal, je tomu už více jak čtyři roky, cítím se opravdu velmi dobře, jsem duševně zcela fit a zdráv, neberu žádná antidepresiva ani jiné podobné přípravky, nenavštěvuji psychiatra či psychologa a jsem Bohu moc vděčný za to, jak to vše úplně obrátil. Jsem velmi vděčný také manželce i dětem. I když se mnou a díky mě museli projít takovou hrůzou, přesto mě neopustili a dnes se spolu se mnou těší všemu tomu dobrému, co díky Bohu máme.

Závěrem bych rád napsal. Už nikdy něčím takovým projít nechci a existuje-li jiné, nějaké hlubší dno, než na které jsme si s rodinou sáhli, nepotřebujeme jej zkoušet, přesto jsme tak nějak rádi za to, že jsme tím prošli. Změnil se náš pohled i přístup k životu. Začali jsme si všímat a vážit věcí, kterých jsem si dříve nevážili a začali jsme si všímat a vážit lidí, které jsme dříve přehlíželi, protože nás buď nezajímali, nebo jsme nevěděli, jak bychom jim mohli pomoci. Dnes si troufáme napsat, že už to víme. Jsem přesvědčený, že tak jako Bůh pomohl nám, tak touží, chce a hlavně může pomoci každému, kdo se k němu obrátí. My u toho chceme a můžeme být, a to je také důvod, proč vznikly tyto stránky:

Aby každý mohl vidět, že Bůh je opravdu skutečný a i kdyby se na celém světě nenašel nikdo, kdo by Vám skutečně chtěl, anebo dokonce i mohl pomoci, On Vám pomůže vždy a nezáleží na tom, v jaké situaci jste, jak dlouho se v té situaci nacházíte a dokonce ani na tom, z jakého důvodu jste se do té situace dostali.

Michal & Martina

 

Přeci to takhle neskončíš
Před více jak čtyřmi lety jsem vylezl na strom a se smyčkou na krku se chystal skočit. V tu chvíli se někde hluboko ve mě ozval hlas „přeci to takhle neskončíš!“ Co tomu předcházelo? Co potom následovalo? To jsem se pokusil sdělit v následujícím příběhu, který najdete pod tímto odkazem.

 

Facebooktwitterpinterestlinkedinmail

4 thoughts on “Deprese

  1. Anonym

    Chapu , naprosto… Byla jsem V podobne situaci… Jste uzasni.. Drzte se.. Lots of blessing, love, light, peace xxx

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *