\u201eTy bude\u0161 t\u00edm soudcem!“<\/p>\n
\u017daludek se mu znovu sev\u0159el, kdy\u017e mu do\u0161lo, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekla. Nakonec obr\u00e1til zrak na k\u0159eslo, kter\u00e9 na n\u011bj \u010dekalo. \u201eCo\u017ee? J\u00e1? To rad\u011bji ne,“ odml\u010del se \u201eNeum\u00edm soudit.“<\/p>\n
\u201eTo p\u0159ece nen\u00ed pravda,“ p\u0159i\u0161la rychl\u00e1 odpov\u011b\u010f, tentokr\u00e1t zabarven\u00e1 nepatrn\u00fdm n\u00e1dechem sarkasmu. \u201eSvou schopnost soudit jsi u\u017e dostate\u010dn\u011b prok\u00e1zal i b\u011bhem toho kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu, co jsme spolu. A krom\u011b toho jsi soudil mnoh\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9ho \u017eivota. Soudil jsi \u010diny a dokonce i motivace jin\u00fdch, jako bys m\u011bl skute\u010dn\u00e9 d\u016fkazy. Posuzoval jsi barvu k\u016f\u017ee a gesta a t\u011blesn\u00e9 pachy. Soudil jsi n\u011b\u010d\u00ed minulost a vztahy. Dokonce jsi posuzoval hodnotu \u017eivota jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka podle sv\u00e9ho vlastn\u00edho pojet\u00ed kr\u00e1sy. Podle v\u0161eho m\u00e1\u0161 s touto \u010dinnost\u00ed velkou zku\u0161enost.“<\/p>\n
Mack c\u00edtil, jak mu obli\u010dej rudne hanbou. Musel p\u0159ipustit, \u017ee v \u017eivot\u011b soudil opravdu mnohokr\u00e1t. Ale li\u0161il se t\u00edm snad od ostatn\u00edch? Kdo si ned\u011bl\u00e1 un\u00e1hlen\u00e9 z\u00e1v\u011bry o druh\u00fdch podle toho, jak na n\u011bj p\u016fsob\u00ed? U\u017e to tu bylo zase – jeho sebest\u0159edn\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta kolem. Vzhl\u00e9dl, a kdy\u017e se setkal s jej\u00edm up\u0159en\u00fdm, nal\u00e9hav\u00fdm pohledem, znovu sv\u016fj zrak sklopil.<\/p>\n
\u201e\u0158ekni mi,“ vyzvala ho, \u201esm\u00edm-li se zeptat, z jak\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek vych\u00e1z\u00ed\u0161 p\u0159i sv\u00fdch soudech?“<\/p>\n
Mack se j\u00ed sna\u017eil up\u0159en\u00fd pohled oplatit, ale zjistil, \u017ee kdy\u017e se d\u00edv\u00e1 p\u0159\u00edmo na ni, rozb\u00edhaj\u00ed se mu my\u0161lenky. Zd\u00e1lo se nemo\u017en\u00e9 hled\u011bt j\u00ed do o\u010d\u00ed a udr\u017eet si p\u0159i tom souvisl\u00fd sled logick\u00fdch \u00favah. Aby se trochu vzpamatoval,\u00a0musel sv\u016fj zrak odvr\u00e1tit a soust\u0159edit se na temn\u00fd kout m\u00edstnosti.<\/p>\n
\u201e\u017d\u00e1dn\u00e1 z nich z\u0159ejm\u011b ned\u00e1vaj\u00ed moc smysl,“ p\u0159ipustil nakonec nejist\u00fdm hlasem. \u201eDozn\u00e1v\u00e1m, \u017ee kdykoliv jsem soudil, m\u011bl jsem pocit, \u017ee jsem k tomu opr\u00e1vn\u011bn\u00fd, ale te\u010f…“<\/p>\n
\u201eOv\u0161em \u017ee jsi m\u011bl takov\u00fd pocit.“ \u0158ekla to, jako by sd\u011blovala prost\u00e1 fakta, jako by \u0161lo o b\u011b\u017enou rutinu; ani na okam\u017eik se p\u0159itom nezam\u011b\u0159ila na jeho viditeln\u00fd, t\u00edsniv\u00fd stud. \u201eSouzen\u00ed si \u017e\u00e1d\u00e1, aby ses c\u00edtil nad\u0159azen\u00fd nad t\u00edm, koho soud\u00ed\u0161. Nu\u017ee, dnes dostane\u0161 p\u0159\u00edle\u017eitost svou schopnost pln\u011b vyu\u017e\u00edt. Tak poj\u010f,“ vyzvala ho a poklepala\u00a0na op\u011bradlo k\u0159esla. \u201eChci, aby ses sem posadil. Te\u010f.“<\/p>\n
V\u00e1hav\u011b, ale poslu\u0161n\u011b p\u0159e\u0161el k n\u00ed a pr\u00e1zdn\u00e9mu k\u0159eslu. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee s ka\u017ed\u00fdm krokem se bu\u010f on zmen\u0161uje, nebo se ona i k\u0159eslo zv\u011bt\u0161uj\u00ed; nev\u011bd\u011bl, co z toho. Vylezl na k\u0159eslo a p\u0159ipadal si d\u011btinsky za obrovskou deskou stolu a na k\u0159esle, ze kter\u00e9ho sotva dos\u00e1hl na zem. \u201eNo a… co tedy budu soudit?“ zeptal se a obr\u00e1til se k n\u00ed.<\/p>\n
\u201eNe co.“ Odml\u010dela se a p\u0159esunula se ke stran\u011b stolu. \u201eKoho.“<\/p>\n
Mackovy rozpaky rostly jako houby po de\u0161ti a to, \u017ee sed\u011bl v majest\u00e1tn\u00edm, p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9m k\u0159esle, je je\u0161t\u011b umoc\u0148ovalo. Jak\u00e9 m\u011bl pr\u00e1vo kohokoliv soudit? Dob\u0159e, podle ur\u010dit\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek se mo\u017en\u00e1 provinil t\u00edm, \u017ee odsuzoval prakticky ka\u017ed\u00e9ho, s k\u00fdm se setkal, a \u010dasto i n\u011bkoho, koho v \u017eivot\u011b nevid\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee se jednozna\u010dn\u011b provinil svou sebest\u0159ednost\u00ed. Jak se m\u016f\u017ee odv\u00e1\u017eit soudit kohokoliv jin\u00e9ho? Jeho soudy byly povrchn\u00ed, zalo\u017een\u00e9 na vn\u011bj\u0161\u00edm vzhledu a \u010dinech, na tom, co se d\u00e1 snadno vyhodnotit v jak\u00e9mkoliv du\u0161evn\u00edm rozpolo\u017een\u00ed nebo na z\u00e1klad\u011b p\u0159edsudk\u016f, a uspokojovaly jeho pot\u0159ebu se vyvy\u0161ovat nebo z\u00edskat pocit bezpe\u010d\u00ed \u010di soun\u00e1le\u017eitosti. Tak\u00e9 si uv\u011bdomil, \u017ee propad\u00e1 panice.<\/p>\n
\u201eTvoje p\u0159edstavivost,“ p\u0159eru\u0161ila sled jeho my\u0161lenek, \u201eti v tuto chv\u00edli neprokazuje dobrou slu\u017ebu.“<\/p>\n
\u201eTo teda fakt ne, Sherlocku,“ napadlo ho v duchu, ale z \u00fast mu vy\u0161lo pouze sotva sly\u0161iteln\u00e9: \u201eJ\u00e1 tohle v\u00e1\u017en\u011b nezvl\u00e1dnu.“<\/p>\n
\u201eJestli to zvl\u00e1dne\u0161, nebo nezvl\u00e1dne\u0161, to se teprve uvid\u00ed,“ pravila s \u00fasm\u011bvem. \u201eA nejmenuju se Sherlock.“<\/p>\n
Mack byl r\u00e1d, \u017ee tmav\u00e1 m\u00edstnost zakryla jeho rozpaky. P\u0159ipadalo mu, \u017ee ticho, kter\u00e9 se rozhostilo, ho dr\u017e\u00ed v zajet\u00ed daleko d\u00e9le ne\u017e jen p\u00e1r vte\u0159in, kter\u00e9 ve skute\u010dnosti pot\u0159eboval, aby ovl\u00e1dl sv\u016fj hlas a kone\u010dn\u011b j\u00ed polo\u017eil ot\u00e1zku: \u201eKoho tedy m\u00e1m soudit?“<\/p>\n
\u201eBoha,“ na okam\u017eik se odml\u010dela, \u201ea lidstvo.“ Pronesla to tak, jako by na tom nebylo nic neobvykl\u00e9ho. Prost\u011b to splynulo z jej\u00edch rt\u016f, jako by k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu doch\u00e1zelo ka\u017ed\u00fd den.<\/p>\n
Mack byl ohromen\u00fd. \u201eTo p\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161 myslet v\u00e1\u017en\u011b,“ zvolal.<\/p>\n
\u201ePro\u010d ne? V tv\u00e9m sv\u011bt\u011b ur\u010dit\u011b existuje mnoho lid\u00ed, o kter\u00fdch si mysl\u00ed\u0161, \u017ee si zasluhuj\u00ed b\u00fdt souzeni. A ur\u010dit\u011b se najde p\u0159inejmen\u0161\u00edm p\u00e1r takov\u00fdch, kter\u00fdm se d\u00e1v\u00e1 za vinu mnoho bolesti a utrpen\u00ed. Co t\u0159eba ti nenasytn\u00ed, kte\u0159\u00ed se p\u0159i\u017eivuj\u00ed na chud\u00fdch tohoto sv\u011bta? A co ti, kte\u0159\u00ed ob\u011btuj\u00ed sv\u00e9 nedosp\u011bl\u00e9 d\u011bti v\u00e1lce? Co mu\u017ei, kte\u0159\u00ed bij\u00ed sv\u00e9 \u017eeny, Mackenzie? Co takhle otcov\u00e9, kte\u0159\u00ed bij\u00ed sv\u00e9 syny z jedin\u00e9ho d\u016fvodu, a sice aby uti\u0161ili svou vlastn\u00ed bolest? Copak ti si nezasluhuj\u00ed b\u00fdt souzeni, Mackenzie?“<\/p>\n
Mack c\u00edtil, jak j\u00edm zm\u00edt\u00e1 vlna jeho nevy\u0159e\u0161en\u00e9 zloby. Zano\u0159il se do k\u0159esla a pokou\u0161el se zachovat klid navzdory n\u00e1poru p\u0159edstav, ale c\u00edtil, \u017ee ho jeho sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed opou\u0161t\u00ed. Za\u0165al p\u011bsti, kdy\u017e se mu sev\u0159el \u017ealudek a zrychlil dech.<\/p>\n
\u201eA co teprve \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si za svou ob\u011b\u0165 vyb\u00edr\u00e1 nevinn\u00e9 mal\u00e9 hol\u010di\u010dky? Co on, Mackenzie? Je ten mu\u017e vinen? M\u011bl by b\u00fdt odsouzen?“<\/p>\n
\u201eAno!“ vyk\u0159ikl Mack. \u201eZaslou\u017e\u00ed si v\u011b\u010dn\u00e9 zatracen\u00ed!“<\/p>\n
\u201eM\u00e1 on vinu na tvoj\u00ed ztr\u00e1t\u011b?“<\/p>\n
\u201eAno!“<\/p>\n
\u201eA co jeho otec, \u010dlov\u011bk, kter\u00fd sv\u00e9ho syna vychoval k n\u00e1sil\u00ed, co ten?“<\/p>\n
\u201eAno, ten taky!“<\/p>\n
\u201eKam a\u017e p\u016fjdeme zp\u00e1tky, Mackenzie? Toto d\u011bdictv\u00ed zlomenosti jde zp\u00e1tky a\u017e k Adamovi, co tedy on? Ale pro\u010d se zastavit u n\u011bj? Co takhle B\u016fh? B\u016fh to v\u0161echno za\u010dal. Je B\u016fh vinen?“<\/p>\n
Mackovi se to\u010dila hlava. V\u016fbec si tu nep\u0159ipadal jako soudce, sp\u00ed\u0161 jako ten, kdo je s\u00e1m souzen.<\/p>\n
\u017dena nem\u011bla slitov\u00e1n\u00ed. \u201eNen\u00ed tohle ten bod, na kter\u00e9m jsi uv\u00edzl, Macku? Ne\u017eiv\u00ed to tv\u016fj Velk\u00fd smutek? To, \u017ee Bohu se ned\u00e1 d\u016fv\u011b\u0159ovat? Otec, jak\u00fdm jsi ty, p\u0159ece m\u016f\u017ee soudit Otce!“<\/p>\n
Jeho zlost op\u011bt vy\u0161lehla jako ohniv\u00fd plamen. Cht\u011bl se z toho vyvl\u00e9knout, ale ona m\u011bla pravdu a nem\u011blo smysl to pop\u00edrat.<\/p>\n
Pokra\u010dovala: \u201eCopak nen\u00ed tvoje st\u00ed\u017enost opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, Mackenzie? \u017de B\u016fh v tv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b selhal, stejn\u011b jako selhal v p\u0159\u00edpad\u011b Missy? \u017de ne\u017e B\u016fh za\u010dal se Stvo\u0159en\u00edm, v\u011bd\u011bl, \u017ee jednoho dne bude tvoje Missy brut\u00e1ln\u011b zavra\u017ed\u011bna, a p\u0159esto v n\u011bm pokra\u010doval? A potom dovolil t\u00e9 pok\u0159iven\u00e9 du\u0161i, aby ji vytrhla z tv\u00e9 miluj\u00edc\u00ed n\u00e1ru\u010de, p\u0159esto\u017ee m\u011bl moc ji zastavit. Nen\u00ed B\u016fh na vin\u011b, Mackenzie?“<\/p>\n
Mack se d\u00edval na podlahu, p\u0159\u00edval p\u0159edstav v n\u011bm vyvol\u00e1val v\u0161echny mo\u017en\u00e9 emoce. Nakonec to vyslovil, hlasit\u011bji, ne\u017e zam\u00fd\u0161lel, a uk\u00e1zal prstem p\u0159\u00edmo na ni.<\/p>\n
\u201eAno, B\u016fh je na vin\u011b!“ To obvin\u011bn\u00ed viselo v m\u00edstnosti, v jeho srdci pr\u00e1v\u011b dopadlo soudcovsk\u00e9 klad\u00edvko.<\/p>\n
\u201eKdy\u017e tedy,“ pravila s kone\u010dnou platnost\u00ed, \u201edok\u00e1\u017ee\u0161 tak snadno soudit Boha, jist\u011b m\u016f\u017ee\u0161 soudit i cel\u00fd sv\u011bt.“ Promluvila op\u011bt bez jak\u00fdchkoliv emoc\u00ed. \u201eMus\u00ed\u0161 si vybrat ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed dv\u011b, kter\u00e9 str\u00e1v\u00ed v\u011b\u010dnost v Jeho nov\u00e9m nebi a na nov\u00e9 zemi, ale pouze dv\u011b.“<\/p>\n
\u201eCo\u017ee?“ vybuchl a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na ni pod\u00edval.<\/p>\n
\u201eA mus\u00ed\u0161 si ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed vybrat t\u0159i, kter\u00e9 str\u00e1v\u00ed v\u011b\u010dnost v pekle.“<\/p>\n
Mack nev\u011b\u0159il sv\u00fdm u\u0161\u00edm a zmoc\u0148ovala se ho panika.<\/p>\n
\u201eMackenzie.“ Jej\u00ed hlas byl u\u017e zase klidn\u00fd a lahodn\u00fd, jako kdy\u017e ho usly\u0161el poprv\u00e9. \u201ePouze t\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m, abys ud\u011blal n\u011bco, o \u010dem jsi p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee to d\u011bl\u00e1 B\u016fh. On zn\u00e1 ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd byl kdy po\u010dat, a daleko l\u00e9pe a opravdov\u011bji, ne\u017e jak bude\u0161 ty kdy zn\u00e1t svoje d\u011bti. Ka\u017ed\u00e9ho ze sv\u00fdch syn\u016f a ka\u017edou svou dceru miluje podle toho, jak tyto bytosti zn\u00e1. A ty v\u011b\u0159\u00ed\u0161 tomu, \u017ee odsoud\u00ed v\u011bt\u0161inu z nich k v\u011b\u010dn\u00fdm muk\u00e1m, na v\u011bky je zbav\u00ed sv\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti a sv\u00e9 l\u00e1sky. Nen\u00ed to pravda?“<\/p>\n
\u201eAsi ano. J\u00e1 jsem o tom vlastn\u011b nikdy takhle nep\u0159em\u00fd\u0161lel.“ Roz\u010dilen\u00edm zadrh\u00e1val. \u201eProst\u011b jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee by toho B\u016fh z\u0159ejm\u011b byl schopen. Hovory o peklu byly v\u017edycky tak n\u011bjak abstraktn\u00ed, net\u00fdkaly se n\u011bkoho, kdo by skute\u010dn\u011b…“ Mack zav\u00e1hal, uv\u011bdomil si, \u017ee to, co chce \u0159\u00edct, bude zn\u00edt o\u0161kliv\u011b, \u201en\u011bkoho, kdo by m\u011b skute\u010dn\u011b zaj\u00edmal.“<\/p>\n
\u201ePak tedy p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1\u0161, \u017ee pro Boha je to snadn\u00e9, p\u0159esto\u017ee ty toho nejsi schopn\u00fd? No tak, Mackenzie. Kter\u00e9 t\u0159i ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed odsoud\u00ed\u0161 k peklu? Katie se ti pr\u00e1v\u011b te\u010f nejv\u00edc vzp\u00edr\u00e1. Chov\u00e1 se k tob\u011b o\u0161kliv\u011b a \u0159\u00edk\u00e1 v\u011bci, kter\u00e9 t\u011b zra\u0148uj\u00ed. Mohla by b\u00fdt tou prvn\u00ed a nejlogi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed volbou. Co takhle ona? Jsi soudce, Mackenzie, a mus\u00ed\u0161 se rozhodnout.“<\/p>\n
\u201eNechci b\u00fdt soudce,“ \u0159ekl Mack a vstal. My\u0161lenky se mu honily hlavou. Tohle nemohlo b\u00fdt doopravdy. Jak by mohl B\u016fh od n\u011bho \u017e\u00e1dat, aby volil mezi sv\u00fdmi d\u011btmi? V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by neodsoudil Katie ani \u017e\u00e1dn\u00e9 ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed k v\u011b\u010dn\u00e9mu peklu jen proto, \u017ee h\u0159e\u0161ily proti n\u011bmu. Dokonce ani kdyby Katie nebo Josh nebo Jon anebo Tyler sp\u00e1chali n\u011bjak\u00fd odporn\u00fd zlo\u010din, by to neud\u011blal. Nemohl by! Pro n\u011bj to nebyla ot\u00e1zka jejich chov\u00e1n\u00ed, byla to ot\u00e1zka l\u00e1sky, jakou k nim c\u00edtil.<\/p>\n
\u201eNem\u016f\u017eu to ud\u011blat,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/p>\n
\u201eMus\u00ed\u0161,“ odpov\u011bd\u011bla.<\/p>\n
\u201eNem\u016f\u017eu to ud\u011blat,“ opakoval hlasit\u011bji a s v\u011bt\u0161\u00ed nal\u00e9havost\u00ed.<\/p>\n
\u201eMus\u00ed\u0161,“ \u0159ekla znovu, ti\u0161\u0161\u00edm hlasem.<\/p>\n
\u201eJ\u00e1… to… ne-u-d\u011b-l\u00e1m!“ za\u0159val Mack, zat\u00edmco v n\u011bm v\u0159ela krev.<\/p>\n
\u201eMus\u00ed\u0161,“ za\u0161eptala.<\/p>\n
\u201eNem\u016f\u017eu! Nem\u016f\u017eu a neud\u011bl\u00e1m!“ Slova a emoce se hrnuly ven. \u017dena jen st\u00e1la, p\u0159ihl\u00ed\u017eela a \u010dekala. Kone\u010dn\u011b se na ni pod\u00edval, v o\u010d\u00edch prosbu. \u201eNemohl bych to b\u00fdt m\u00edsto nich j\u00e1? Jestli\u017ee pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bkoho pro v\u011b\u010dn\u00e1 muka, j\u00e1 je m\u00edsto nich podstoup\u00edm. \u0160lo by to? Mohl bych to ud\u011blat?“ Padl j\u00ed k noh\u00e1m, plakal a \u017eadonil. \u201ePros\u00edm, nech m\u011b to podstoupit za moje d\u011bti, pros\u00edm, r\u00e1d bych to ud\u011blal… Pros\u00edm, \u017e\u00e1d\u00e1m t\u011b o to. Pros\u00edm… Pros\u00edm…“<\/p>\n
\u201eMackenzie, Mackenzie,“ za\u0161eptala a jej\u00ed slova byla jako spr\u0161ka chladiv\u00e9 vody za nesnesiteln\u011b hork\u00e9ho dne. Rukama se n\u011b\u017en\u011b dotkla jeho tv\u00e1\u0159e a zvedla ho na nohy. P\u0159esto\u017ee ji p\u0159es slzy vid\u011bl rozmazan\u011b, poznal, \u017ee se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00edv\u00e1. \u201eTe\u010f jsi promluvil jako Je\u017e\u00ed\u0161. Soudil jsi dob\u0159e. Jsem na tebe moc py\u0161n\u00e1.“<\/p>\n
\u201eJ\u00e1 jsem ale nic nerozsoudil,“ nam\u00edtl zmaten\u011b Mack.<\/p>\n
\u201eAle ano. Usoudil jsi, \u017ee jsou hodn\u00e9 l\u00e1sky, i kdyby t\u011b to m\u011blo st\u00e1t v\u0161echno. Pr\u00e1v\u011b takhle miluje Je\u017e\u00ed\u0161.“<\/p>\n
Z knihy\u00a0Williama Paula Younga | Chatr\u010d<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u201eTy bude\u0161 t\u00edm soudcem!“ \u017daludek se mu znovu sev\u0159el, kdy\u017e mu do\u0161lo, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekla. Nakonec obr\u00e1til zrak na k\u0159eslo, kter\u00e9 na n\u011bj \u010dekalo. \u201eCo\u017ee? J\u00e1? To rad\u011bji ne,“ odml\u010del se \u201eNeum\u00edm soudit.“ \u201eTo p\u0159ece nen\u00ed pravda,“ p\u0159i\u0161la rychl\u00e1 odpov\u011b\u010f, tentokr\u00e1t zabarven\u00e1 nepatrn\u00fdm n\u00e1dechem sarkasmu. \u201eSvou schopnost soudit jsi u\u017e […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":""},"categories":[119,118,113],"tags":[43],"class_list":["post-2227","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-hrich","category-nova_smlouva","category-peklo","tag-william-paul-young"],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_sharing_enabled":true,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2227","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=2227"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2227\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3611,"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/2227\/revisions\/3611"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=2227"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=2227"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/sozo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=2227"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}