Pro ty z V\u00e1s, kte\u0159\u00ed si l\u00e1mou hlavu t\u00edm, co se d\u011bje po smrti, je tu uk\u00e1zka z knihy Str\u00e1\u017ece tajemstv\u00ed. (P\u0159\u00edb\u011bh se neodehr\u00e1v\u00e1 na na\u0161\u00ed planet\u011b, tak\u017ee nepodl\u00e9h\u00e1 pozemsk\u00e9 teologii):<\/p>\n
Smrtka byla nevyzpytateln\u00e1 star\u00e1 d\u00e1ma a mezi jej\u00ed obl\u00edbenou z\u00e1bavu pat\u0159ily p\u0159evleky. M\u011bla jich spoustu. Mezi jej\u00ed obl\u00edben\u00e9 pat\u0159il kost\u00fdm sochy Svobody, ve kter\u00e9m chodila vyzved\u00e1vat r\u016fzn\u00e9 dikt\u00e1tory nebo rud\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 se \u017elutou hv\u011bzdou, ke kter\u00e9mu m\u011bla stylov\u00fd srp a kladivo. Takhle postrojen\u00e1 chodila zejm\u00e9na pro prezidenty z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed, ale to d\u011blala na \u00fapln\u011b jin\u00e9 planet\u011b, tak\u017ee to sem te\u010f nepat\u0159\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b si asi um\u00edte p\u0159edstavit ten jejich v\u00fdraz. Dob\u0159e se t\u00edm bavila.<\/p>\n
Mo\u017en\u00e1 to na prvn\u00ed pohled vypad\u00e1 jen jako n\u011bjak\u00fd rozmar, ale ve skute\u010dnosti to m\u011bla promy\u0161len\u00e9. V\u017edy\u0165 to tak\u00e9 ned\u011blala ka\u017ed\u00e9mu. Zvl\u00e1\u0161\u0165 spadeno m\u011blo na ty, kte\u0159\u00ed cel\u00fd \u017eivot otravovali ostatn\u00ed s tou jedinou pravdou, kterou m\u011bli zrovna oni, zejm\u00e9na pokud ji nem\u011bli. Pokud n\u011bkde zem\u0159elo n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 d\u00edt\u011b, zjevovala se \u010dasto jako laskav\u00e1 star\u00e1 babi\u010dka s vysn\u011bnou hra\u010dkou v ruce a zavedla ho rovnou do r\u00e1je, to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u011bda. Ov\u0161em tohle bylo n\u011bco jin\u00e9ho \u2013 kr\u00e1l Geren. Nemusela se ani d\u00edvat do sv\u00fdch z\u00e1znam\u016f. Pam\u011b\u0165 ji slou\u017eila po cel\u00e1 ta tis\u00edcilet\u00ed dob\u0159e a na to \u0161\u00edlen\u00e9 \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed t\u00e9 noci zkr\u00e1tka zapomenout ne\u0161lo, i kdyby nakr\u00e1sn\u011b cht\u011bla. V\u011bd\u011bla, \u017ee kdyby otev\u0159ela sv\u00e9 intern\u00ed pozn\u00e1mky, na\u0161la by tam, \u017ee je Geren osobn\u011b zodpov\u011bdn\u00fd za smrt osmi lid\u00ed a celkov\u011b za p\u0159evrat v kr\u00e1lovstv\u00ed zaplatilo \u017eivotem t\u0159iasedmdes\u00e1t osob, z toho \u010dty\u0159i d\u011bti. To r\u00e1no st\u00e1la p\u0159ed svou \u0161atn\u00ed sk\u0159\u00edn\u00ed nezvykle dlouho, ale nic kloudn\u00e9ho ji nenapadlo.<\/p>\n
Kr\u00e1l Geren byl nemocn\u00fd u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f a kdy\u017e se jednoho r\u00e1na probudil sv\u011b\u017e\u00ed a pln\u00fd sil, samotn\u00e9ho ho to p\u0159ekvapilo. S nezvykl\u00fdm el\u00e1nem vysko\u010dil z postele a p\u0159e\u0161el k oknu. To ale ne\u0161lo otev\u0159\u00edt. M\u011bl pocit jako by to okno bylo z jin\u00e9ho sv\u011bta, ukryt\u00e9 za n\u011bjak\u00fdm z\u00e1vojem a on se na n\u011bj d\u00edval zd\u00e1lky a zbl\u00edzka z\u00e1rove\u0148. Zamy\u0161len\u011b se oto\u010dil a pak to spat\u0159il. No samoz\u0159ejm\u011b. M\u011blo mu to doj\u00edt hned. Na posteli toti\u017e z\u016fstalo n\u011bco nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Jeho t\u011blo. Byl mrtv\u00fd.<\/p>\n
Nejist\u011b k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a dotkl se ho, ale bylo to podobn\u00e9 jako s t\u00edm oknem. Nem\u011bl pocit, \u017ee by byl vylo\u017een\u011b duch. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee t\u011blo m\u00e1 a \u017ee jsou v\u011bci, na kter\u00e9 by sahat mohl, ale ty v\u011bci musely vypadat \u00fapln\u011b jinak a b\u00fdt n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. V jak\u00e9si jin\u00e9 realit\u011b. Sv\u00e9ho t\u011bla se dotknout nemohl a nebyl schopn\u00fd uzvednout ani ten nejmen\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt v m\u00edstnosti. Samoz\u0159ejm\u011b u\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f byl slab\u00fd jako moucha a m\u011bl probl\u00e9m v\u016fbec zvednout skleni\u010dku, ale tohle bylo jin\u00e9. Nedok\u00e1zal vz\u00edt do ruky ani h\u0159eben, kter\u00fd le\u017eel na toaletn\u00edm stolku. Jako by mezi j\u00edm a hmotn\u00fdm sv\u011btem byla jak\u00e1si z\u00e1brana.<\/p>\n
\u201eTak jestli u\u017e ti to do\u0161lo, tak bychom mohli j\u00edt, ne?\u201c ozval se za n\u00edm \u017eensk\u00fd hlas. U postele te\u010f st\u00e1la jak\u00e1si osoba. Byla to star\u00e1 \u017eena, v ruce m\u011bla ko\u0161t\u011b a popravd\u011b \u0159e\u010deno vypadala trochu jako \u0161koln\u00edk, kter\u00fd za jeho mlad\u00fdch let pracoval ve Star\u00e9 ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 \u0161kole. Bylo to divn\u00e9.<\/p>\n
\u201eTy jsi p\u0159evozn\u00edk?\u201c zeptal se Geren nesm\u011ble.<\/p>\n
\u201eAle no tak, Valent\u00fdne, zkus to znovu,\u201c odpov\u011bd\u011bla Smrtka.<\/p>\n
\u201ePo pravd\u011b \u0159e\u010deno, p\u0159esn\u011b takhle vypadal n\u00e1\u0161 \u0161koln\u00edk.\u201c<\/p>\n
\u201eTy u\u017e si to asi \u00fapln\u011b nevybavuje\u0161, vi\u010f?\u201c zeptala se Smrtka trochu zklaman\u011b. Bylo to p\u0159ece jen u\u017e d\u00e1vno. \u201eJen jsem ti t\u00edm cht\u011bla n\u011bco nazna\u010dit.\u201c Nat\u00e1hla p\u0159ed sebe ruku s ko\u0161t\u011btem a pomalu ho oto\u010dila, tak jak to v\u017edycky \u0161koln\u00edk s v\u00fdznamn\u00fdm pohledem d\u011bl\u00e1val, kdy\u017e je p\u0159i n\u011b\u010dem nachytal.<\/p>\n
\u201eJo, aha,\u201c \u0161pitl zara\u017een\u00fd Geren.<\/p>\n
\u201eTak\u017ee u\u017e si vzpom\u00edn\u00e1\u0161, co v\u00e1m v\u017edycky \u0159\u00edkal?\u201c zeptala se Smrtka pot\u011b\u0161en\u011b. \u017d\u00e1dn\u00fd lep\u0161\u00ed p\u0159evlek toti\u017e vymyslet nedok\u00e1zala.<\/p>\n
Geren p\u0159ik\u00fdvl. \u201eJe v\u00e1m douf\u00e1m jasn\u00e9, p\u00e1nov\u00e9, \u017ee m\u00e1te po\u0159\u00e1dn\u00fd pr\u016f\u0161vih?\u201c zopakoval Geren v\u011btu, kterou jako kluk \u010dasto sl\u00fdch\u00e1val.<\/p>\n
Smrtka p\u0159ik\u00fdvla. Ud\u011blala to je\u0161t\u011b jednou a jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku \u2013 i kdy\u017e v tomto p\u0159\u00edpad\u011b to tedy bylo ko\u0161t\u011b \u2013 se ocitli \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde.<\/p>\n
Geren se nech\u00e1pav\u011b d\u00edval na n\u00e1dhern\u00e9 kv\u011btiny, stromy, poletuj\u00edc\u00ed mot\u00fdly a nebe tak modr\u00e9, jak ho snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl. St\u00e1li p\u0159ed branou, za kterou vid\u011bl tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed zahradu, jakou si um\u011bl p\u0159edstavit a za ko\u0161at\u00fdmi stromy tam zahl\u00e9dl v\u011b\u017ei\u010dky jak\u00e9hosi pal\u00e1ce.<\/p>\n
\u201eTak poj\u010f,\u201c pokynula mu Smrtka.<\/p>\n
Geren za n\u00ed velmi v\u00e1hav\u011b vykro\u010dil.<\/p>\n
\u201eMohl bych se zeptat, pro\u010d je na t\u00e9 br\u00e1n\u011b naps\u00e1no PEKLO?\u201c<\/p>\n
Smrtka se pousm\u00e1la. \u201eSousedi tomu tak \u0159\u00edkaj\u00ed. N\u011bjak se to tu jmenovat mus\u00ed, aby bylo jasn\u00e9, kde jsme, ne? Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to pojmenov\u00e1n\u00ed vzniklo v dob\u011b, kdy jsem r\u00e1da a \u010dasto pekla.\u201c<\/p>\n
\u201eCo bude d\u00e1l?\u201c osm\u011blil se zeptat Geren. To r\u00e1no opravdu nebyl ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Ono se to konec konc\u016f \u010dlov\u011bku v\u011bt\u0161inou st\u00e1v\u00e1 v \u017eivot\u011b jen jednou, \u017ee zem\u0159e, a tak se c\u00edtil dost nejist\u011b.<\/p>\n
\u201ePod\u00edvej se, Valent\u00fdne,\u201c oto\u010dila se na n\u011bho Smrtka, \u201edneska v noci n\u011bjak\u00fd trouba vymyslel n\u011bco, \u010demu \u0159\u00edkal dynamit, je to v\u00fdbu\u0161nina. Vymyslel to v dom\u011b pln\u00e9m sp\u00edc\u00edch lid\u00ed. M\u00e1m za sebou v\u00e1\u017en\u011b ru\u0161nou noc, tak\u017ee te\u010f m\u011b nechej, a\u0165 ze sebe sund\u00e1m tu ma\u0161karu a ud\u011bl\u00e1m si aspo\u0148 kafe, a pak si promluv\u00edme.\u201c<\/p>\n
Smrtka byla samoz\u0159ejm\u011b technicky vzato and\u011bl. Nepot\u0159ebovala ani sp\u00e1nek, ani to kafe, ale tak jako ka\u017ed\u00e1 \u017eivouc\u00ed bytost, d\u00e1-li se to tak o Smrti \u0159\u00edct, m\u011bla r\u00e1da svou chvilku klidu. Kdy\u017e m\u011bla zrovna nabit\u00fd program, sedla si pak v\u017edycky r\u00e1da na zahradu se \u0161\u00e1lkem v ruce a chv\u00edli jen tak koukala do pr\u00e1zdna.<\/p>\n
\u201eSedni si tamhle do toho alt\u00e1nku,\u201c pokynula mu Smrtka a zmizela n\u011bkde uvnit\u0159 sv\u00e9ho p\u0159\u00edbytku.<\/p>\n
Geren se vydal po cesti\u010dce vysypan\u00e9 jemn\u00fdm \u0161t\u011brkem k alt\u00e1nku a obdivoval n\u00e1dhern\u00e9 kv\u011btiny kolem sebe. Bohu\u017eel si tu kr\u00e1su ale nedok\u00e1zal pln\u011b vychutnat. V duchu se vracel ke vzpom\u00ednk\u00e1m na tu \u0161\u00edlenou noc, kdy vyvra\u017edil osobn\u011b skoro celou b\u00fdvalou kr\u00e1lovskou rodinu a zmocnil se tr\u016fnu \u2013 bylo mu naprosto jasn\u00e9, \u017ee tohle je ten pr\u016f\u0161vih, o kter\u00e9m Smrtka mluvila a zat\u00edm si nebyl moc jist\u00fd, komu se za sv\u016fj \u017eivot bude muset zodpov\u00eddat.<\/p>\n
Ne\u017e se posadil na lavi\u010dku, v\u0161iml si velk\u00e9 knihy, kter\u00e1 byla otev\u0159en\u00e1 na stolku.<\/p>\n
Zahl\u00e9dl tam sv\u00e9 jm\u00e9no. 7:48 kr\u00e1l Geren<\/p>\n
No vida, pomyslel si, Smrtka znala jeho jm\u00e9no, ale stejn\u011b se ho rozhodla provokovat t\u00edm, \u017ee mu \u0159\u00edkala Valent\u00fdne.<\/p>\n
Bylo to pra\u0161t\u011bn\u00e9. D\u00edval se na soupis mrtv\u00fdch, kter\u00fd m\u011bla ten den vyzvednout a vid\u011bl, \u017ee na n\u011bho bude m\u00edt asi p\u016fl hodiny \u010dasu, ne\u017e bude m\u00edt v 8:35 dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci. Jak tak koukal, kam nem\u011bl, zaujalo ho ale n\u011bco, co se ho t\u00fdkalo mnohem osobn\u011bji. Byl to program na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den, kde st\u00e1lo:<\/p>\n
15:36 \u2013 pokus o zabit\u00ed prince Barima, jeden mrtv\u00fd<\/p>\n
Zara\u017een\u011b se na tu pozn\u00e1mku d\u00edval.<\/p>\n
To u\u017e se ale za n\u00edm ozvaly kroky a on rychle odsko\u010dil od knihy a sedl si.<\/p>\n
\u201eNa to, abych v\u011bd\u011bla, co d\u011bl\u00e1\u0161, t\u011b nemus\u00edm vid\u011bt,\u201c informovala ho Smrtka. \u201eTady v\u011bci funguj\u00ed trochu jinak. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b si v\u0161imni, \u017ee je tam naps\u00e1no pokus, tak\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ten, kdo zem\u0159e, nebude Barim. Koneckonc\u016f se tam m\u016f\u017ee\u0161 pod\u00edvat se mnou, jestli o to stoj\u00ed\u0161. M\u016f\u017eu v\u00e1s pak odv\u00e9st oba najednou.\u201c<\/p>\n
\u201eA kam m\u011b odvede\u0161?\u201c zeptal se Geren s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch.<\/p>\n
\u201eMysl\u00edm, \u017ee je tu n\u011bkdo, kdo si t\u011b chce pozvat na kobere\u010dek, jak se tak mezi lidmi \u0159\u00edk\u00e1, cos jin\u00e9ho \u010dekal? To ses o tyhle v\u011bci nikdy ani trochu nezaj\u00edmal, \u017ee nev\u00ed\u0161, co bude d\u00e1l?\u201c<\/p>\n
Geren zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n
\u201eZ\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed, chlap\u010de, tak jako na konci ka\u017ed\u00e9 sez\u00f3ny. Mysl\u00edm, \u017ee t\u011b \u010dek\u00e1 po\u0159\u00e1dn\u011b dlouh\u00fd a nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozhovor. P\u0159ece jen, ne ka\u017ed\u00fd je zodpov\u011bdn\u00fd za smrt sedmdes\u00e1ti t\u0159\u00ed lid\u00ed, z nich\u017e osm jich zabil osobn\u011b.\u201c<\/p>\n
\u201eRozhovor s k\u00fdm?\u201c zeptal se Geren vystra\u0161en\u011b.<\/p>\n
\u201eSe Stvo\u0159itelem, p\u0159ece,\u201c proto\u010dila Smrtka panenky a zavrt\u011bla hlavou. \u201eTy jsi v\u00e1\u017en\u011b \u00fapln\u011b mimo. M\u00e1 na tyhle v\u011bci dost vyhran\u011bn\u00e9 n\u00e1zory, v\u00ed\u0161? On je ten, kdo tvo\u0159\u00ed \u017eivot a v\u011bt\u0161inou tak\u00e9 rozhoduje, kdy \u017eivot tam dole skon\u010d\u00ed, tak\u017ee to nese trochu nelib\u011b, kdy\u017e mu n\u011bkdo fu\u0161uje do \u0159emesla.\u201c<\/p>\n
\u201eA co v\u0161ichni ti lid\u00e9, kte\u0159\u00ed um\u0159ou svou hloupost\u00ed?\u201c zeptal se Geren se zaujet\u00edm.<\/p>\n
\u201eNajednou se z tebe st\u00e1v\u00e1 filozof,\u201c u\u0161kl\u00edbla se Smrtka. \u201eKa\u017edop\u00e1dn\u011b je velk\u00fd rozd\u00edl mezi t\u00edm, kdy\u017e n\u011bkdo zem\u0159e svou hloupost\u00ed a kdy\u017e n\u011bkdo zem\u0159el tvou hloupost\u00ed, nemysl\u00ed\u0161?\u201c<\/p>\n
Geren p\u0159ik\u00fdvl. \u201eUvid\u00edm v\u0161echny ty lidi?\u201c<\/p>\n
\u201eTo si pi\u0161,\u201c p\u0159ik\u00fdvla Smrtka. \u201eMysl\u00edm, \u017ee kr\u00e1l Ulrich u\u017e se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e si s tebou popov\u00edd\u00e1.\u201c<\/p>\n
\u201eZabil mi bratra, \u017ee?\u201c zeptal se Geren a pak mu svitlo. \u201eTy to mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, ne? Byl to on, \u017ee ano?\u201c<\/p>\n
\u201eByl, ale nebyla to \u017e\u00e1dn\u00e1 \u00fakladn\u00e1 vra\u017eda,\u201c \u0159ekla Smrtka, \u201enev\u00edm, jestli se tomu d\u00e1 \u0159\u00edkat nehoda, kdy\u017e n\u011bkoho pra\u0161t\u00ed\u0161 ve\u0161kerou svou silou a on upadne na k\u00e1men. Nemus\u00edm ti ale p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee jsi ho zavra\u017edil, \u017ee ne?\u201c<\/p>\n
Geren zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n
\u201eUvid\u00edm i sv\u00e9ho bratra?\u201c zeptal se.<\/p>\n
\u201eSamoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ano,\u201c p\u0159ik\u00fdvla Smrtka.<\/p>\n
\u201eTak\u017ee m\u011b \u010dek\u00e1 rozhovor se Stvo\u0159itelem,\u201c ujas\u0148oval si Geren. \u201eA pak?\u201c<\/p>\n
\u201eUr\u010dit\u011b si s tebou budou cht\u00edt popov\u00eddat v\u0161ichni ti lid\u00e9.\u201c<\/p>\n
\u201eTi, co jsem je zabil?\u201c ujas\u0148oval si Geren a povzdychl si. \u201eA pak?\u201c<\/p>\n
\u201eNejsi ty n\u011bjak\u00fd zv\u011bdav\u00fd?\u201c zeptala se Smrtka a zvedla se. \u201ePod\u00edvej, mus\u00edm sko\u010dit pro n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. Bu\u010f tak hodn\u00fd a necourej nikam, kdy\u017e to tu nezn\u00e1\u0161. Z\u016fsta\u0148 tady v m\u00e9 zahrad\u011b, a\u0165 t\u011b pak nemus\u00edm hledat po v\u0161ech \u010dertech.\u201c<\/p>\n
\u201eTak\u017ee tady jsou?\u201c zeptal se Geren a vyvalil na ni o\u010di.<\/p>\n
\u201eKdo?\u201c pod\u00edvala se na n\u011bho nech\u00e1pav\u011b.<\/p>\n
\u201e\u010certi!\u201c<\/p>\n
Smrtka se uchechtla. \u201eTo bys r\u00e1d v\u011bd\u011bl, vi\u010f?\u201c<\/p>\n