U\u017e mnohokr\u00e1t jsem tu psala o slov\u011b ‚ai\u00f3n‘, pota\u017emo ‚ai\u00f3nion‘ a p\u0159edkl\u00e1dala jsem, jak do\u010dasn\u011b ho pou\u017e\u00edvali \u0159e\u010dt\u00ed auto\u0159i a pro\u010d by nem\u011blo b\u00fdt p\u0159ekl\u00e1d\u00e1no jako v\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n
\u201e’Ai\u00f3n‘ znamen\u00e1 v\u011bk, je to \u010dasov\u011b omezen\u00fd \u00fadaj. Byl bych schopn\u00fd v\u00e1m d\u00e1t cel\u00fd seznam m\u00edst, kde se to slovo pou\u017e\u00edv\u00e1 i v samotn\u00e9 Bibli jako \u010dasov\u011b omezen\u00e9 obdob\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u011b\u010dnost je n\u011bco, co by nem\u011blo m\u00edt po\u010d\u00e1tek ani konec, jestli se nepletu. A nem\u016f\u017eou existovat dv\u011b v\u011b\u010dnosti. Tohle slovo se pou\u017e\u00edv\u00e1 \u00fapln\u011b b\u011b\u017en\u011b v mno\u017en\u00e9m \u010d\u00edsle. A je od n\u011bj odvozen\u00e9 slovo ‚ai\u00f3nion‘, kter\u00e1 b\u00fdv\u00e1 v Bibli p\u0159ekl\u00e1d\u00e1no jako v\u011b\u010dn\u00fd. A pro m\u011b je novinka, \u017ee by se to tak m\u011blo p\u0159ekl\u00e1dat. V antick\u00e9 literatu\u0159e tomu tak nen\u00ed. Vzpom\u00edn\u00e1m si na pas\u00e1\u017e, kde Plat\u00f3n \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee kdy\u017e skon\u010d\u00ed ‚ai\u00f3nion‘ trest, du\u0161e opust\u00ed peklo. V\u011b\u010dn\u00fd se \u0159ecky \u0159ekne ‚aidios‘. Zat\u00edmco v\u0161ude, kde je v Bibli \u0159e\u010d o v\u011b\u010dn\u00fdch trestech, je slovo ‚ai\u00f3nion‘. Nenapad\u00e1 m\u011b te\u010f jedno slovo, kter\u00fdm bych vyj\u00e1d\u0159il, co je to ‚ai\u00f3nion‘, ale \u0159ekl bych \u010das-trvaj\u00edc\u00ed, mo\u017en\u00e1 i do\u010dasn\u00fd, ale to asi nen\u00ed tak p\u0159esn\u00e9. (p\u0159ipraveno pro knihu Pekeln\u00fd pl\u00e1n)<\/p>\n
N\u00ed\u017ee je\u0161t\u011b uv\u00e1d\u00edm, jak bylo toto slovo p\u0159ekl\u00e1d\u00e1no ve star\u00fdch slovn\u00edc\u00edch (p\u0159ipraveno pro knihu Posledn\u00ed dopis):<\/p>\n
Tedy zjistil jsem toto: Nejstar\u0161\u00ed slovn\u00edk, jeho\u017e autorem byl Hesychius (400 po Kr.) uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ‚ai\u00f3n‘ je \u017eivot \u010dlov\u011bka, \u010das \u017eivota, Theodoret uv\u00e1d\u00ed ve stejnou dobu definici: ‚Ai\u00f3n‘ nen\u00ed existuj\u00edc\u00ed v\u011bc, ale interval, kter\u00fd ozna\u010duje trv\u00e1n\u00ed \u010dasu, n\u011bkdy nekone\u010dn\u00e9, t\u00fdk\u00e1-li se to Boha, jindy se vztahuje k dob\u011b trv\u00e1n\u00ed stvo\u0159en\u00ed a jindy k \u017eivotu \u010dlov\u011bka. Jan z Dama\u0161ku (750 po Kr.) \u0159\u00edk\u00e1: \u017divotu ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka se \u0159\u00edk\u00e1 ‚ai\u00f3n‘. Cel\u00e9mu trv\u00e1n\u00ed \u017eivota tohoto sv\u011bta se \u0159\u00edk\u00e1 ‚ai\u00f3n‘. \u017divot po vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n jako ‚nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed ai\u00f3n‘. Zat\u00edmco Phavorinus v 16. stolet\u00ed ukazuje, \u017ee teologov\u00e9 v\u00fdznam slova pozm\u011bnili: ‚Ai\u00f3n‘ je \u010das, tak\u00e9 \u017eivot nebo zvyk nebo zp\u016fsob \u017eivota. Teologov\u00e9 maj\u00ed za to, \u017ee ‚ai\u00f3n‘ znamen\u00e1 i v\u011b\u010dn\u00fd nebo nekone\u010dn\u00fd.<\/p>\n
A je\u0161t\u011b jednou shrnut\u00ed zn\u00e1m\u00e9 n\u00e1mitky a ot\u00e1zky:<\/p>\n
\u201eUv\u011bdomujete si, \u017ee kdyby to tak opravdu bylo, nemohli bychom m\u00edt ani v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot?\u201c zeptal se, kdy\u017e se ho James sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee biblick\u00e9 tresty nejsou v\u011b\u010dn\u00e9.<\/p>\n
James zavrt\u011bl hlavou. \u201eMysl\u00edm, \u017ee to jen my m\u00e1me tu p\u0159edstavu, \u017ee n\u00e1m Je\u017e\u00ed\u0161 p\u0159inesl \u017eivot, kter\u00fd bude nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fd. Je\u017e\u00ed\u0161 s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho: ‚A to je ten v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot \u2013 aby poznali tebe, jedin\u00e9ho prav\u00e9ho Boha, a toho, jeho\u017e jsi poslal, Je\u017e\u00ed\u0161e Krista.‘ (Jan 17:3, B21) I v b\u011b\u017en\u011b dostupn\u00fdch koment\u00e1\u0159\u00edch je napsan\u00e9, \u017ee se ‚ai\u00f3nios‘ nevztahuje k budoucnosti jako takov\u00e9, ale sp\u00ed\u0161e ke kvalit\u011b v\u011bku, ke kter\u00e9mu to slovo pat\u0159\u00ed. Proto v\u011b\u0159\u00edc\u00ed \u017eij\u00ed tzv. v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot u\u017e nyn\u00ed a za\u017e\u00edvaj\u00ed u\u017e nyn\u00ed kvalitu Bo\u017e\u00edho \u017eivota coby p\u0159\u00edtomn\u00e9 vlastnictv\u00ed. V \u0159e\u010dtin\u011b je p\u0159\u00edtomn\u00fd \u010das, \u017ee nyn\u00ed m\u00e1me v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot v\u0161ude v Janovi 3:36, 5:24, 6:47 nebo v \u0158\u00edman\u016fm 6:23.1 Nav\u00edc jsem \u010detl \u0159adu p\u0159\u00edklad\u016f, \u017ee t\u0159eba ve Star\u00e9m z\u00e1kon\u011b to slovo v\u011b\u010dn\u00fd, kter\u00e9 je v Septuagint\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1no slovem ‚ai\u00f3nion‘, zase tak nekone\u010dn\u00fd v\u00fdznam nem\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee je to na\u0161e modern\u00ed p\u0159edstava, \u017ee v\u011b\u010dn\u00fd ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech znamen\u00e1 nekone\u010dn\u00fd, a to navzdory tomu, \u017ee sami \u010dasto \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee jsme byli t\u0159eba v \u010dek\u00e1rn\u011b u doktora celou v\u011b\u010dnost. Mnohde je to p\u0159ekl\u00e1d\u00e1no jen jako trval\u00fd a je to pou\u017e\u00edv\u00e1no i na n\u011bco, co v\u016fbec nemus\u00ed m\u00edt v\u011b\u010dnou kvalitu. T\u0159eba v Abakukovi 3:6 (B21) je napsan\u00e9: ‚Odv\u011bk\u00e1 poho\u0159\u00ed se drol\u00ed na kusy, v\u011b\u010dn\u00e1 n\u00e1vr\u0161\u00ed se skl\u00e1n\u011bj\u00ed \u2013 jemu pat\u0159\u00ed stezky v\u011b\u010dnosti!‘ Mohl bych zrovna tak \u0159\u00edct, \u017ee B\u016fh nen\u00ed v\u011b\u010dn\u00fd, proto\u017ee poho\u0159\u00ed nejsou opravdu v\u011b\u010dn\u00e1, m\u00e1 to dost podobnou logiku, jako \u017ee n\u00e1\u0161 \u017eivot nen\u00ed v\u011b\u010dn\u00fd, pokud nen\u00ed v\u011b\u010dn\u00fd i trest.\u201c<\/p>\n
A je\u0161t\u011b jednou to sam\u00e9 z knihy Svobodn\u00e1 zv\u016fle trochu jinak:
\n\u201eJak bychom pak mohli m\u00edt v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot?\u201c op\u00e1\u010dila Emma. \u201eJe to sice l\u00edbiv\u00e1 my\u0161lenka, \u017ee by Bo\u017e\u00ed tresty nemusely b\u00fdt v\u011b\u010dn\u00e9, ale pak bychom nem\u011bli ani v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot, tak\u017ee je to cel\u00e9 n\u011bjak\u00fd hrozn\u00fd nesmysl.\u201c<\/p>\n
\u201eMo\u017en\u00e1 na prvn\u00ed pohled,\u201c \u0159ekl Nikolas. \u201eAle kdy\u017e bylo p\u0159elo\u017eeno z \u0159e\u010dtiny do latiny nicejsko-konstantinopolsk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry, tak latinsky mluv\u00edc\u00ed c\u00edrkev p\u0159elo\u017eila slova o ‚ai\u00f3nion‘ \u017eivot\u011b jako ‚aeternum‘ a \u0159ecky mluv\u00edc\u00ed c\u00edrkevn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 s t\u00edm nesouhlasili a opravili to na \u017eivot budouc\u00edho v\u011bku. Tak\u017ee bychom mohli mluvit sp\u00ed\u0161 o \u017eivot\u011b a o trestu budouc\u00edho v\u011bku. A ty v\u011bky jsou zaj\u00edmav\u00e1 my\u0161lenka. Apo\u0161tol\u00e9 opakovan\u011b zmi\u0148uj\u00ed v Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b, \u017ee je zastihlo skon\u00e1n\u00ed v\u011bk\u016f a je tam \u0159e\u010d o tomto v\u011bku a v\u011bku budouc\u00edm. \u0158ekl bych, \u017ee jeden v\u00fdznamn\u00fd v\u011bk byl dovr\u0161en\u00fd, kdy\u017e byla odstran\u011bn\u00e1 star\u00e1 smlouva p\u0159i p\u00e1du Jeruzal\u00e9ma.\u201c<\/p>\n
\u201eV\u011bky,\u201c zopakovala Emma trochu pohrdliv\u011b. \u201eSly\u0161ela jsem, \u017ee na tom tohle nov\u00e9 u\u010den\u00ed stoj\u00ed. Ale v Bibli nikde \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bky jasn\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9 nejsou. Je to v\u00fdmysl, vy\u0161\u0165ouran\u00fd n\u011bkde mezi \u0159\u00e1dky, aby se t\u00edm vysv\u011btlil tenhle blud.\u201c<\/p>\n
Nikolas se nadechoval, aby j\u00ed odpov\u011bd\u011bl, ale Emma ho nepustila ke slovu. \u201eM\u011bl byste si p\u0159ij\u00edt n\u011bkdy poslechnout na\u0161eho nov\u00e9ho kazatele. Jmenuje se Jonathan Ward a on t\u011bmhle v\u011bcem opravdu rozum\u00ed. Je vzd\u011blan\u00fd a Bibli zn\u00e1 jako m\u00e1lokdo. Mohl byste si s n\u00edm promluvit. B\u016fh mus\u00ed lidi trestat, abychom p\u0159ed n\u00edm m\u011bli b\u00e1ze\u0148. Jeho dar spasen\u00ed je tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b slavn\u00fd a \u00fa\u017easn\u00fd, \u017ee ten, kdo ho odm\u00edtne, si nezaslou\u017e\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 smilov\u00e1n\u00ed.\u201c<\/p>\n
\u201eNechci b\u00fdt neuctiv\u00fd,\u201c \u0159ekl Nikolas, \u201eale nemysl\u00edte si, \u017ee bych mohl v\u011bd\u011bt o trochu l\u00e9pe ne\u017e vy, co znamen\u00e1 kter\u00e9 \u0159eck\u00e9 slovo? \u0158e\u010dtina byla na univerzit\u011b m\u016fj hlavn\u00ed obor. A i kdy\u017e nen\u00ed v Bibli slovo v\u011b\u010dn\u00fd v podstat\u011b pou\u017eit\u00e9, tak to podle m\u00e9ho n\u00e1zoru v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot nevyvrac\u00ed, proto\u017ee to stoj\u00ed na n\u011b\u010dem jin\u00e9m. Je\u017e\u00ed\u0161 vstal z mrtv\u00fdch a porazil smrt, na\u0161e poru\u0161iteln\u00e9 t\u011blo obl\u00e9kne neporu\u0161itelnost, Je\u017e\u00ed\u0161 ustanov\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed bez konce. Dovolil bych si \u0159\u00edct, \u017ee lid\u00e9 tu my\u0161lenku v\u011b\u010dnosti tak, jak ji ch\u00e1peme my, tehdy nepou\u017e\u00edvali. A ten koncept byl tak nezn\u00e1m\u00fd, \u017ee pou\u017e\u00edvali rad\u011bji slova jako ‚bez konce‘, proto\u017ee i samotn\u00e9 slovo ‚aeternum‘, ze kter\u00e9ho je t\u0159eba i francouzsk\u00e9 slovo ‚\u00e9ternel‘ a anglick\u00e9 ‚eternal‘, m\u00e1 v sob\u011b sp\u00ed\u0161 jakousi my\u0161lenku uzav\u0159en\u00e9ho kruhu a cyklu, sp\u00ed\u0161 ne\u017e nekone\u010dn\u00e9 p\u0159\u00edmky. A podobn\u00e9 je to s hebrejsk\u00fdm slovem ‚olam‘, kter\u00e9 by se dalo vyj\u00e1d\u0159it jako ‚a\u017e za horizont‘. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u00e1me v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot, ale ten opravdu nestoj\u00ed a nepad\u00e1 s t\u00edm, co znamen\u00e1 slovo ‚ai\u00f3nion‘, kter\u00e9 je pou\u017eit\u00e9 tam, kde je Bibli v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot. A proto\u017ee ten \u017eivot nen\u00ed v\u011b\u010dn\u00fd v tomhle slova smyslu, tak ani ty tresty nejsou v\u011b\u010dn\u00e9.\u201c<\/p>\n
A podruh\u00e9 z diskuze s Jonathanem:<\/p>\n
\u201eJestli to dob\u0159e ch\u00e1pu, tak to m\u00e1 b\u00fdt konkordance k t\u00e9 va\u0161\u00ed Bibli,\u201c \u0159ekl otr\u00e1ven\u011b. \u201eTohle v\u00e1m ale stejn\u011b nikdy neprojde. V ka\u017ed\u00e9m slovn\u00edku je napsan\u00e9, \u017ee ‚ai\u00f3nion‘ je v\u011b\u010dn\u00fd. Um\u00edm trochu \u0159ecky a ti lid\u00e9 si to nevycucali z prstu.\u201c<\/p>\n
Nikolas zavrt\u011bl hlavou. \u201eU\u017e n\u011bjak\u00fd p\u00e1tek se sna\u017e\u00edm naj\u00edt p\u0159\u00edklady toho, jak slova ‚ai\u00f3n‘ a ‚ai\u00f3nion‘ pou\u017e\u00edvali nebibli\u010dt\u00ed auto\u0159i, jako byli Hom\u00e9r, Hesiod, Aeschylus, Pindar, Sofokles, Aristoteles, Hippocrates, Empedocles, Euripedes, Philoctetes nebo Plato. Ti v\u0161ichni pou\u017e\u00edvali slovo ‚ai\u00f3n‘. Hom\u00e9r t\u0159eba \u0159ekl: ‚tento ai\u00f3n se zd\u00e1 b\u00fdt dlouh\u00fd’\u201c – dlouh\u00fd ‚ai\u00f3n‘, to znamen\u00e1, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt i kr\u00e1tk\u00fd ‚ai\u00f3n‘, jen\u017ee podle v\u00e1s by to asi byla kr\u00e1tk\u00e1 v\u011b\u010dnost. P\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no ‚ai\u00f3nion‘ jsem na\u0161el jen u Plata. Na\u0161el jsem tam 8x ‚ai\u00f3n‘, 5x ‚ai\u00f3nios‘, 1x ‚diai\u00f3nios ‚a 1x ‚makrai\u00f3n‘. Sly\u0161\u00edte to v tom, Jonathane? ‚Makr\u00fds‘ \u2013 dlouh\u00fd a ‚ai\u00f3n‘ \u2013 v\u011bk. Kdyby to samo o sob\u011b m\u011blo n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s v\u011b\u010dnost\u00ed, pro\u010d by k tomu Platon p\u0159id\u00e1val p\u0159edponu a pou\u017e\u00edval dlouh\u00fd v\u011bk? V\u017edy\u0165 v\u011b\u010dnost je snad dostate\u010dn\u011b dlouh\u00e1 sama o sob\u011b. Jinde zase Plat\u00f3n mluv\u00ed o n\u011b\u010dem, co je nezni\u010diteln\u00e9, ‚anolethron‘ a ne \u010dasn\u00e9 – ‚ai\u00f3nion‘. P\u0159ece kdyby m\u011bl za to, \u017ee ‚ai\u00f3nion‘ je v\u011b\u010dn\u00fd, tak by snad \u0159ekl ‚anolethron‘ a ‚ai\u00f3nion‘ a ned\u00e1val by ta slova vedle sebe jako opak a kontrast. A Aristoteles zase jinde \u0159\u00edk\u00e1 ‚zoe kai ai\u00f3n sunekes kai aidios‘ \u2013 tedy \u017eivot a ‚ai\u00f3n‘ nep\u0159etr\u017eit\u00fd a v\u011b\u010dn\u00fd \u2013 mluv\u00ed tam o v\u011b\u010dn\u00e9m v\u011bku. P\u0159ece kdyby to byla v\u011b\u010dnost, tak nebude \u0159\u00edkat v\u011b\u010dn\u00e1 v\u011b\u010dnost. Ale pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee ‚ai\u00f3n‘ nen\u00ed v\u011b\u010dnost, tak \u0159\u00edk\u00e1 nep\u0159etr\u017eit\u00fd a ‚aidios‘ \u2013 v\u011b\u010dn\u00fd. V\u011b\u010dn\u00fd nep\u0159etr\u017eit\u00fd v\u011bk.\u201c1<\/p>\n
\u201eSnad to m\u016f\u017ee znamenat oboje, ne?\u201c zeptal se Jonathan.<\/p>\n
\u201eV norm\u00e1ln\u00edm jazyce snad nejsou slova, kter\u00e1 znamenaj\u00ed nekone\u010dn\u00fd i kone\u010dn\u00fd sou\u010dasn\u011b,\u201c op\u00e1\u010dil Nikolas. \u201eTaky nejsou slova, kter\u00e1 znamenaj\u00ed z\u00e1rove\u0148 tma i sv\u011btlo a dlouh\u00fd i kr\u00e1tk\u00fd. Tahle slova jsou p\u0159ece opa\u010dn\u00e1, jsou to antonyma.\u201c<\/p>\n
\u201eA jak si tedy vysv\u011btlujete, \u017ee je ve slovn\u00edc\u00edch napsan\u00e9, \u017ee ‚ai\u00f3nion‘ je v\u011b\u010dn\u00fd?\u201c zeptal se Jonathan.<\/p>\n
\u201eV roce 1523 vy\u0161el \u0159eck\u00fd slovn\u00edk, kter\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1m,\u201c odpov\u011bd\u011bl Nikolas. \u201eJeho autorem je Favorinus. Podle n\u011bj teologov\u00e9 tohle slovo p\u0159ekroutili. On tam uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ‚ai\u00f3n‘ je \u010das a tak\u00e9 \u017eivot, zvyk nebo zp\u016fsob \u017eivota. A pak tam p\u00ed\u0161e ‚ai\u00f3n‘ je podle teolog\u016f tak\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fd nebo nekone\u010dn\u00fd. J\u00e1 nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee lid\u00e9 tohle slovo tak pou\u017e\u00edvaj\u00ed a i on to tady uzn\u00e1v\u00e1, ale ukazuje touhle pozn\u00e1mkou, \u017ee to slovo je p\u0159ekroucen\u00e9 a n\u011bkdo zm\u011bnil b\u011bhem stolet\u00ed jeho v\u00fdznam.\u201c<\/p>\n
\u201eA kdy si mysl\u00edte, \u017ee se tohle slovo za\u010dalo pou\u017e\u00edvat jinak?\u201c pokra\u010doval Jonathan s ot\u00e1zkami.<\/p>\n
(Na to tehdy Nikolas neum\u011bl Jonathanovi odpov\u011bd\u011bt a odpov\u011b\u010f se dostala a\u017e do posledn\u00ed knihy s\u00e9rie.)<\/p>\n