Vyrostl jsem v křesťanských kruzích, které uctívaly sebenenávist, i když jsme tomu tak ne vždy říkali. Nazývali jsme to sebezapřením, ukřižováním sama sebe, denním umíráním sama sobě, sebeobětováním, zasazováním si dobře mířených ran až do úplného podrobení se, srážením svého ega, pokořováním se, pokáním ze sebevědomí a každodenním pokáním vůbec. … Pokračování textu Věříš v sebe?