Věříš v sebe?

Vyrostl jsem v křesťanských kruzích, které uctívaly sebenenávist, i když jsme tomu tak ne vždy říkali. Nazývali jsme to sebezapřením, ukřižováním sama sebe, denním umíráním sama sobě, sebeobětováním, zasazováním si dobře mířených ran až do úplného podrobení se, srážením svého ega, pokořováním se, pokáním ze sebevědomí a každodenním pokáním vůbec. Trvalo mi roky, než jsem si uvědomil, že víra v sebe samého je zdravá a není se za co stydět.

Zdravá víra v Boha nás přivádí zpět k našemu nejhlubšímu a nejpravdivějšímu, úžasnému já, stvořenému k Jeho obrazu. To znamená, že se učíme milovat sebe, že se učíme věřit v sebe.

Ano, samozřejmě je také zdravé znát i své slabosti, ale moudrost rozumí, že se neskládáme pouze z nich. Netvoří nás jen naše slabosti, ačkoliv jsou naší součástí. Jsou jen součástí našich slavných já.

Takže, miluješ sebe? Věříš v sebe? Pokud ne, pak najdi někoho, kdo ano a poslouchej ho. Nauč se umění milovat sebe. Nauč se umění věřit v sebe. Zde se náš život změní. Už můžeš milovat svého bližního, jako sama sebe. Ono, bez zdravé lásky a víry v sebe, je milování druhých celkem těžké, nemyslíte?

Upraveno z článku Davida Haywarda