Modlitebník: „Pane, chci být víc jako Ježíš!!“ Bůh: „Jako Ježíš uzdravovat?“ Modlitebník: „Amen!“ Bůh: „Jako Ježíš křísit mrtvé?“ Modlitebník: „Amen!“ Bůh: „Jako Ježíš vyhánět démony?“ Modlitebník: „Amen!“ Bůh: „Jako Ježíš milovat svět?“ Modlitebník: „Ame…ehm“ Bůh: „Jako Ježíš neodsuzovat druhé?“ Modlitebník: „co?“ Bůh: „Jako Ježíš vydat sám sebe za druhé?“ Modlitebník: […]
Kdyby Ježíš dnes vstoupil do kostela, asi by si mnozí raději rychle hledali verše na obranu, než aby mohli jeho slova snést. Proč? Protože Kristus nebyl ten, kdo přišel založit „křesťanství“. Přišel uzavřít smluvní příběh – dovést ho do cíle, aby mohl zaniknout. A tím umožnil zjevení pravdy, která tu […]
Když se člověk oddělil od vědomí jednoty, začal se ptát: „Co mám dělat, abych se zalíbil Bohu?“ A právě v tomto vnitřním zmatení přichází zákon – ne jako krutý trest, ale jako berlička pro mysl, která přestala vidět světlo uvnitř. Zákon jako „vychovatel“ (ne spasitel) Pavel to shrnuje trefně: „Zákon […]
V srdci příběhu stvoření stojí dva stromy: strom života a strom poznání dobra a zla. Nejde o botaniku, ale o hluboký duchovní obraz dvou způsobů vědomí – jednoty a oddělení. Právě zde začíná příběh člověka tak, jak ho vnímá celé Písmo: jako cesta ze ztráty domova zpět do plnosti života. […]
Můj vývoj přemýšlení o tom jak vnímám záležitosti kolem stvoření a vůbec celý biblický koncept. Nepíšu to z důvodu, že bych potřeboval někoho přesvědčovat či se přít. Může to však někoho v něčem třeba uvolnit. A když ne, vůbec nevadí, respekt k našim cestám a vývoji. Mnozí dnes čtou první […]
Jak se určitá forma svobody stává vězením a skutečná svoboda přichází bez boje Vždy jsem vysvětloval pád člověka a zlo ve světě pomocí svobodné vůle. Ale není právě tato „svoboda“ jen jiným jménem pro oddělení? Možná nejde o to být svobodný v tradičním smyslu, ale být osvobozen od samotné potřeby […]
Jakmile se oddělíte od stáda a osamostatníte se, stáváte se černou ovcí. Tento termín vznikl podle skutečných černých ovcí, které se rodily do stád bílých ovcí. Černá vlna byla nežádoucí, protože se nedala barvit. A protože černá vlna nebyla ceněna tolik, jako vlna bílá, nebyly tak ceněny ani samotné ovce. […]
Určitě by bylo možné spoustu dalších věcí přidat…
Násilí ve válce se stalo tristní realitou, bez ohledu na její politický, ideologický, nebo náboženský kontext, stejně tak i v rodinných konfliktech. Válka je obvykle chápána jako dohoda o vzájemném zabíjení, a tuto brutalitu lze nalézt v různých formách. Zvláště tragickou podobou tohoto zla se stává, když válka zasahuje do […]
Víra jako láska – nebo jako past? Víra by měla být prostorem svobody, důvěry a růstu. Ale když se z ní stane nástroj kontroly, přestává být osvobozující a začne ničit. Manipulace s vírou vypadá zbožně. Často zní jako: – „Dělám to, protože tě miluji.“ – „Tohle říká Bible.“ – „Jenom […]
Když láska zní jako hrozba Pro mnohé je strach z pekla víc než jen náboženský pojem. Je to hluboká, vnitřní obava, která se vkrádá do každého okamžiku. Co když to, co dělám, není dost? Co když nedokážu být „dost dobrý“, i když se snažím? Peklo v hlavě: Jak se to […]
Náboženské trauma pod kůží Víra, která místo naděje přinášela strach Zkušenost z mnoha terapií ukazuje společný motiv: Lidé nepřicházejí s odmítáním Boha. Přicházejí s bolestí, že byli vedeni k obrazu Boha, který trestá, sleduje, podmiňuje lásku poslušností. Jejich víra jim nezachraňovala duši – ale svírala mysl. Co je náboženské trauma? […]
Náboženské trauma je komplexní psychologický a emocionální stav, který může nastat, když jedinec zažije duchovní zneužívání, manipulaci nebo jiné škodlivé praktiky v rámci náboženské komunity nebo víry. Tento typ traumatu může mít hluboký a dlouhodobý dopad na jedincovu psychiku, emocionální zdraví a duchovní život. Často se projevuje pocity viny, strachu, […]
Dlouho jsem v sobě vedl úpěnlivý boj.Nechtěl jsem cítit hněv. Bál jsem se smutku. Styděl jsem se za strach.Myslel jsem si, že víra znamená být „nad věcí“. Že duchovní člověk se přece netrápí, nekolísá, neprožívá hluboké emoce.A tak jsem je potlačoval. Dusil. Odmítal. A uvnitř to tížilo víc a víc. […]
Dlouho jsem věřil, že nemoc je nepřítel. Něco, co musí být překonáno, protože přece Bůh je dobrý a mocný – a přece chce naše uzdravení. Pak jsem věřil, že nemoc je vzkaz. Že Bůh skrze ni vychovává, zastavuje, formuje. V obou těchto pohledech byl Bůh trochu oddělený – buď jako […]
