Emoce jsou barvami duše

Mnoho lidí se trápí kvůli emocím, neradi je cítí. Ublížili jimi druhým lidem, ubližují jimi sami sobě a myslí si, že jim vůbec není možné porozumět natož důvěřovat. Jak to tedy je? Stvořil Bůh všechny emoce, nebo stvořil jen ty dobré?

Emoce jsou barvami duše; jsou velkolepé a neuvěřitelné. Když je necítíme, svět se stává mdlým a bezbarvým a naopak velký smutek v našem nitru omezuje barevnou paletu našeho života na jednotvárné odstíny šedé a černé.

Jak je tedy pochopit?

Jednoduše, není na nich totiž co chápat. Prostě existují. Nejsou ani špatné, ani dobré, prostě jsou. Vzorce v našem myšlení vzněcují vnímání a vnímání pak vzněcuje emoce. Většina emocí je tedy reakcí na naše vnímání – na to, co si myslíme, že je o dané situaci pravda. Pokud vnímáme mylně, bude i naše emoční reakce chybná. Proto je potřeba si své vnímání ověřovat a mimo to je třeba si ověřovat i pravdivost svých vzorců – tedy to, v co věříme. Jen proto, že v něco pevně věříme, ještě neznamená, že je to pravda. Stejně jako, když se cítíme zle, nevypovídá to nic o tom, že nutně věříme zle. Buďme tedy připraveni znovu přezkoumávat to, čemu věříme. Čím víc budeme žít v pravdě, tím víc nám naše emoce pomohou vidět jasně. Ale ani potom bychom jim neměli důvěřovat víc než Bohu.

Ale jak mu důvěřovat, když ani v tomto vždy necítíme, že by s námi byl celou dobu?

On je vždycky s námi a to, jestli si to uvědomujeme, nebo ne, nemá nic společného s tím, jestli tu skutečně je, nebo není. On je vždycky s námi, jen někdy chce, abychom si toho byli mimořádně vědomi – víc si to uvědomovali. Můžeme na něj tedy vždycky mluvit a On bude vždycky s námi, ať už jeho přítomnost vycítíme, nebo ne.

A jak ho uslyšíme?

Tak, že se naučíme poslouchat jeho myšlenky ve svých.

A budou vždy tak zřetelné? Co když je zaměníme za jiný hlas? Co když se spleteme?

Ovšem že budeme dělat chyby, každý dělá chyby, ale postupně, jak se bude náš vztah vyvíjet, budeme jeho hlas lépe rozeznávat. Jasné, že chyby dělat nechceme, nejsou nám vůbec pohodlné, ale chyby jsou součástí života a i jimi Bůh dosahuje svých záměrů.

Upraveno z knihy Williama Paula Younga | Chatrč