Křesťanství založené na strachu

Satan vládne na zemi a vítězí. Nakonec s sebou strhne většinu lidstva do věčného zatracení.

Satan stojí za vším pokušením, za všemi škodami i nemocemi, neúspěchy. Kdykoliv člověka napadá hříšná myšlenka, je za tím Satan, a kdykoliv a cokoliv si usmyslí, může to do života člověka dát, i když to lidé nechtějí, případně v jeho existenci nevěří. Ke svému jednání může využívat lidi, ale není na nich závislý, přikrade se kdykoliv je člověk sám, aby jej ovlivnil, nebo jinak zasáhl do jeho života. Ačkoliv není všudypřítomný a všemohoucí, je u každé aktuální špatnosti a co víc, chodí dokonce i do všech církví, kde může lidi během bohoslužeb libovolně pokoušet a z církve je dostat.

Satan žehná těm, kteří jsou mimo církev, kteří z církve odešli a ještě lépe, jsou proti církvi. Stará se o prospěch takových lidí, aby skrze jejich požehnání svedl i další.

Když se lidem, kteří odešli z církve daří, je za tím Satan a jeho požehnání, když se jim nedaří je zatím Satan, a Boží prokletí.

Bůh je v nebi a vládne pouze nad životy těch, kteří mu to dovolí. Ostatní nechává zcela napospas Satanovi, protože nemůže (nebo nechce) zasahovat v jeho království, ctí totiž svobodnou vůli lidí i Satana. Jeho vláda i nad těmi, kteří mu to dovolí, je tedy omezena libovůlí Satana.

I když Satanovi většinou nedovolí, aby lidi zcela zabil, nechává jej, aby pokoušel a ničil dokonce i ty, kteří v Boha uvěřili. Na ty se Satan zaměřuje obzvlášť a nejlépe hned v začátku, aby je svedl do odpadnutí.

Bůh vyslýchá všechny modlitby, ale pouze tehdy splňují-li jeho očekávání, které je dáno tolika faktory, že je obtížné je naplnit. Když tedy člověk nevidí své modlitby vyslyšené, je jasné, že Boží podmínky zcela nesplňuje a musí se tedy více snažit.

Ačkoliv je Bůh všudypřítomný, může přijít, když ho lidé volají, avšak jen tehdy, když jsou jejich očekávání, jejich víra a stav života v pořádku. Jinak Bůh odchází a je vzdálený. Na místech, nebo v životech lidech lidí, kde je hřích, Bůh není.

Ačkoliv je Bůh všemohoucí, je jeho jednání naprosto závislé na síle víry a stavu života. Pokud člověk pochybuje a nemá sílu, Bůh se vzdaluje, případně člověk se od Boha vzdaluje, a to, i když sám člověk Boha chce.

Satan však stále zůstává, nehledě na síle víry člověka, na jeho stavu a to, i když Satana člověk nechce. Bůh je citlivý a plachý a zažene ho každá pochybnost, hřích, či sobectví. Satan je necitlivý a otrkaný a zcela svobodně se pohybuje a jedná, jak na nesvatých, tak i na svatých místech, či životech lidí pravých i nepravých.

Ačkoliv Satan může zcela svobodně ničit životy i bez toho, aniž by v něj lidé věřili, Bůh může žehnat a ochraňovat jen pokud lidé správně a silně věří.

Satan je schopen strhnout do zatracení všechny nehledě na jejich víře, vyznání, schopnostech, charakteru, zásluhách, svobodné vůli. Bůh zachrání a pustí do nebe jen ty, kteří splnili požadavky, nejlépe trpěli pro víru, správně věřili, a neskočili na lep další Satanovi pasti, totiž falešným učitelům, které však Bůh nechá volně působit, protože ctí jejich svobodnou vůli.

Satan vyslyší a naplní každé slovo, prokletí či negativní vyznání všech lidí, bez ohledu na jejich víře či přesvědčení. Bůh vyslyší modlitby těch, kteří správně a silně věří a splňují jeho požadavky.

Bůh trestá a dopouští Satanovi dávat věřícím nemoci, aby je tím vychovával. Satan žehná a uzdravuje, aby je svedl.

Boží milosrdenství je omezené, jeho trpělivost jednou přeteče a pak ty, které sám stvořil, a kterým podstrčil pokušení, nebo je nechal pokoušet, a kteří neobstáli, a skrze které přišlo zlo na celý svět, bude pálit neuhasitelným ohněm, který sám na počátku preventivně stvořil.

Někdy stojí za to udělat si takovou sumarizaci, abychom si uvědomili jak o Bohu přemýšlíme. Žel, někteří na výše uvedená slova napíší, nebo si pomyslí: „ale tak to přeci je!“

Křesťanství založené na lásce:

Satan, Smrt i Peklo jsou zcela poraženy a nemají žádnou moc. Bůh se smířil se všemi lidmi, bez ohledu na to, jestli oni to přijímají nebo ne. Boží milosrdenství nikdy nekončí a veškeré jeho jednání vede k nápravě a navrácení věcí do původního stavu. Kristus zachránil všechny ze spárů pekla i smrti. Je pánem vesmíru i času a má tedy celou věčnost, aby lidstvo přivedl do stavu, kdy každé koleno poklekne a bude se k Němu dobrovolně přiznávat. Nikoliv, protože by popřel jejich vůli, protože by jim vymazal mozek, nebo by je zlomil zastrašováním, ale protože poznají, jaký opravdu je. Nejlépe už zde, skrze víru, nebo jednou tváří v tvář.