Všechny znamená všechny

Římanům 5:18 „A tak tedy: jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi ospravedlnění k životu.“

Princip zůstává. Tak, jako odsouzení skrze Adamův pád nezískali, na základě své tzv. svobodné vůle, jen ti, kteří jej vírou přijali, tak ani ospravedlnění k životu neobdrží jen ti, kteří jej, na základě své tzv. svobodné vůle, přijmou.

Tedy, tak jako první Adam zahrnul všechny bez rozdílu, o to více, druhý Adam, Ježíš Kristus, zahrnul všechny bez rozdílu. Pokud by tomu tak nebylo, pak by první Adam byl mocnější, než ten druhý. Ale není tomu tak!!

Ježíš změnil všechno, změnil / spálil ty původní principy (prvky) fungování starého světa. Tam, kde se rozhojnil hřích, se nerozhojnil soud a trest, nýbrž milost, která zničila smrt a vládne k věčnému životu zahrnujícímu všechny.

Římanům 5:20-21 „… a kde se rozhojnil hřích, tam se nadmíru rozhojnila milost, aby tak, jako vládl hřích ve smrti, i milost vládla skrze spravedlnost k životu věčnému skrze Ježíše Krista, našeho Pána.“

Jak je to možné? Kde je prostor pro svobodnou vůli? A dal někdo na výběr tobě, když ses narodil, jestli chceš přijmout odsouzení prvního Adama? Takže je prima, že někdy naší svobodnou vůli poruší naši rodičové, zvlášť, když ví, co je pro nás opravdu dobré (a náš Otec to ví moc dobře). Vše tedy udělal On, díky druhému Adamovi, té dokonalé oběti, veleknězi a přímluvci všech lidí, za které vylil (pokropil) svou krev. Tu nevylil až tehdy, když se rozhodli jej přijmout, vylil ji tehdy, když ještě byli hříšní a ve svých hříších mrtví.

Římanům 8:31-34 „Co tedy k tomu řekneme? Je-li Bůh pro nás (pro lidstvo), kdo je proti nám (proti lidstvu)? On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky (hříšné lidstvo) ho vydal. Jak by nám (hříšnému lidstvu) spolu s ním nedaroval všechno? Kdo bude žalovat na Boží vyvolené (Bůh všechny vyvolil ke spasení)? Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje! Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! (za lidstvo a dokonce i hříšné)“

Římanům 4:8 „Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nezapočítá / nezohlední / nebude brát na zřetel hřích.‘“

Protože On je ten, který nepočítá hřích, ani podle něj s námi nejedná.

Římanům 3:23-26 „všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši. Jeho Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev, aby ukázal svou spravedlnost s ohledem na prominutí prohřešení, jež byla spáchána již dříve v čase Boží shovívavosti, a aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho / ty z víry Ježíše.“

Takže, už není otázka, kdo je spasen a kdo zatracen, ale kdo té neskutečně fantastické zprávě kdy uvěří, aby to dokonané smíření mohl žít už tady, za tohoto života na zemi, a ne až jednou, až si jako nevěřící Tomáš sáhne, padne na kolena a vyzná „můj Pán a můj Bůh.“

Římanům 14:11 „je přece psáno: Jako že žiji já, praví PÁN, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk se bude přiznávat k Bohu;“