Věřím v „reinkarnaci“

Právě jsem měl možnost vidět velmi zajímavou přednášku na téma čas (pro zájemce uvádím video na konci článku). Téma, kterého se, alespoň pro mě, přednáška dotkla, bylo, zda-li opravdu žiji život podle sebe, nebo podle druhých. V jednu chvíli se autor vyjádřil, že věří v reinkarnaci. Aniž bych se nějak hluboce zabýval tímto tématem, definoval bych to velmi zjednodušeně tak, že pokud věci nepochopíme v tomto životě, snad nám to dojde v tom příštím. Zasáhlo mě to, i když nejspíš poněkud jinak, než jak to nakousl autor. Nechci se zaobírat tím, jestli máme život jeden nebo více, chci se zamyslet nad životem, který žiji teď. Uvědomil jsem si totiž, že za svých 45 let života jsem prošel několika „reinkarnacemi“, kdy nějaký způsob života pro mě skončil a měl jsem možnost rozhodnout, jak budu pokračovat dál.

Jedna z nejzásadnějších „reinkarnací“ proběhla v mých 38 letech, kdy opravdu velmi dramaticky skončila jedna část mého života. Tehdy jsem se opravdu dostal až na hranici smrti a znovu se narodil, nebo by se dalo povědět, dostal novou šanci žít, a bylo na mě, jak to udělám. Začnu znovu podle starého modelu, nebo se odvážím svůj stín překročit? S odstupem času mohu povědět, že v něčem jsem se opět vrátil zpět do starých kolejí, a prožil to přesně, jako před tím, a strašně mi to vadí. Žel zvyk je železná košile, a i když ten způsob života nepřinesl nic dobrého, bylo mnohem pohodlnější, vrátit se k tomu starému. No, přesto všechno mohu vidět i věci, kde jsem svůj stín rozhodně překročil, posunul se a dostal se na místo, kde jsem rozhodně být chtěl, a jsem z toho nadšený. Zvláště když si uvědomím, že ještě před pár lety to vše mohlo skončit ve smyčce provazu, na jedné vrbě, v jednom lesíku, kousek od Náčkovic. A jsem také rád, že od té doby, se můj „reinkarnační“ cyklus zkrátil, takže dnes, daleko rychleji, mohu některé věci rozpoznat, a něco s nimi udělat. Mám tedy chuť žít život, který jsem dostal, podle toho, kdo jsem, a ne podle představ a očekávání druhých. Ne podle toho, jak by oni chtěli, abych svůj život prožil. Nechci žít životy druhých a nechci, aby o tom, jak můj život bude vypadat rozhodovali druzí.Což se nevylučuje s tím, že si druhých vážím a nehodlám jim ubližovat, či je ignorovat.

Nastává tedy další období, další „reinkarnace“, a jsem vděčný, že je možné učit se a měnit se, i když to není mnohdy snadné. Je totiž daleko pohodlnější sednout si, stěžovat si a plakat nad tím, kolik času jsem ztratil, a kdo všechno mi můj život „posral.“ Případně skočit na špek těm vlivům a názorům, které mi můj ŽIVOT TEĎ vezmou a slíbí mi jej prožít někdy v budoucnosti. Takže, stále věřím, že nikdy není pozdě na změnu, a když mě něco v životě zastaví, když si uvědomím, že bych mohl něco udělat jinak, když vidím, že jsou věci, které bych rád změnil, změním to, nebo se o to alespoň pokusím. Možná, že během toho objevím něco dalšího, možná mi to pomůže uskutečnit další „reinkarnaci“, ale nenechám to na druhých, případně na jakousi budoucnost, která určitě jednou přijde, no vždy nejdříve zítra, zítra, zítra, zítra…. Má to smysl.

A pokud jsi spokojený, žij a neztrácej čas s mými moudry ???

Zde slíbené video: