Větší je ten v nás, nikoliv v těch druhých

Už jste se setkali s tím, že se někdo pokusil ovlivnit váš názor svým tzv. duchovním rozeznáním? Neřekl nic konktrétního, jen to, že mu Duch Svatý věci potvrzuje, nebo jej před nimi varuje, a vy byste to měli přijmout také.

Jde o klasický příklad manipulace „hlubší duchovností,“ a řada lidí se do této pasti chytí. Následky jsou pak, s ohledem na danou záležitost, mnohdy velmi nedobré.

V 1. Královské 13. kapitole můžeme číst příběh muže, který, ač jasně slyšel od Boha, co má udělat, uposlechl staršího, zkušenějšího proroka, a na slova, která Bůh řekl přímo jemu, nebral zřetel. Výsledek pak nebyl moc povzbuzující. Někteří to samozřejmě mohou nazvat trestem za neposlušnost. Co když to však bylo jen obyčejné opatření, jehož uposlechnutím mohl předejít nebezpečí, které v těch místech reálně hrozilo? Však podobné doporučení dostali i mudrci, kteří se přišli poklonit narozenému Ježíši, a zjevně domů dorazili bez problémů. Takže, nechci tím nikoho strašit, žijeme ve zcela jiné době, chci spíše povzbudit, abyste se nebáli takovým „duchovním“ radám čelit, ať už zazní od kohokoliv.

Jan ve své epištole povzbuzoval její adresáty, aby se nebáli, dokonce ani falešných učitelů, protože větší je ten v nich, nikoliv ten ve druhých. Nauč se tedy i ty poslouchat toho, který je v tobě, a opravdu se neboj, je vyhráno a ten v tobě je opravdu neskutečně větší.