Nebojte se a žijte!

Pokud Ježíš porazil smrt, neudělal to jen ve prospěch některých, kterým dává život jako dárek za jejich uvěření. Neudělal to jen proto, aby si smrt podmanil a mohl si tak skrze ni podmanit a manipulovat druhé. Neudělal to ani proto, abychom se ji stále báli, nebo se jí vzájemně strašili, případně se skrze ní jeden nad druhým povyšovali. Udělal to proto, abchom konečně mohli žít život, který nám dal, abychom beze strachu ze hříchu, ze selhání, z chybování, z odsouzení, ze smrti prostě začali žít, tvořit, rozvíjet se, růst, radovat se a zanechat dědictví pro své potomky, kteří jej budou moci se stejnou odvahou a nadšením rozšiřovat a předávat dál. Strachu a smrti není příjmemně ve společnosti života a radosti. A ještě jednu věc doplním, že totiž k jejímu poražení nedošlo v den, kdy jsme uvěřili, ale dávno před tím, než jsme se narodili. Nebojte se a žijte!

Žd 2:14-15 „… skrze (svou) smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví.“

Ř 5:17-18 „Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista. A tak tedy: jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi ospravedlnění k životu.“