Zabil je skrze vzájemnou lásku

Vybavuji si scénu z filmu “Zelená míle”, kdy se odhalí skutečný viník znásilnění a vraždy dvou malých dívek. V té scéně tyto dívenky – byly to sestry – unesl jeden muž a pod výhrůžkou, že pokud jedna bude křičet, zapříčiní, že ta druhá zemře, obě znásilní. Protože se dívenky milovali a nechtěly, aby druhá zemřela, mlčky tuto hrůzu snášely. Deviant je nakonec stejně zabije a vina padne na člověka, který se jim pokusí pomoci. Když je pak neprávem odsouzen k trestu smrti, pronese větu, která ve mně uvízla. Řekl: “Zabil je skrze vzájemnou lásku.”

Vybavil jsem si životy všech, kteří se v různé fázi svého života zamilovali do Boha, a díky tomu byli ochotní udělat cokoliv. Nadšení, důvěra, láska jim najednou otevřela srdce ke komukoliv. A v ten moment do jejich života vstoupili lidé, jejichž láska buď už dávno vychladla, nebo takovou lásku sami nikdy nepoznali. Celý jejich život s Bohem byl tedy jen únikem z reality, seberealizací nebo byznysem. Záviděli a začali je klamat: “Jestli Boha opravdu miluješ budeš dělat, co ti říkáme, jinak tě Bůh přestane milovat, jinak zemřeš, jinak tě vyloučíme z našeho společenství atp.“ Zneužili jejich lásku a důvěru, vyvolali strach a skrze to je zabili. Zabili je skrze vzájemnou lásku a stvořili z nich své kopie s přesvědčením, že je to tak správné. Šikanovaný se stal šikanujícím.