Jak to časově bylo o Velikonocích

„Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.“

JEŽÍŠ byl křižován den před sobotou (den příprav – Ježíš byl křižován, přesně jako beránek v přípravně) hodu Beránka (před pesachovou večeří) Jan 18,28 a zemřel pár hodin před začátkem soboty Mk 15,42. Jestliže by se jednalo o pátek, byl by v hrobě cca 36 hodin (1,5 dne), což je nesmysl.
Svátek pesach (trvá 7 dní a první a poslední den je šabatový), říká se mu také sobota. Tudíž pesachová sobota mohla být jakýkoliv den.
Ježíše 1-2 hodiny před zahájením svátku pochoval Josef z Arimatie. Přidaly se k němu i ženy, které s Ježíšem přišly z Galileje. Viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Ženy viděly, kam je pochován. Ihned po pochování nastala Pesachová sobota a do následujícího večera nemohly dělat nic. Následující den nakoupily masti Mk 16,1 a musely je připravit Luk 23,55 následovala ovšem klasická sobota, takže se k hrobu opět nedostaly. Nakoupily po sobotě a připravily před sobotou, což by technicky nešlo, kdyby ona pesachová sobota nebyla ve čtvrtek. A mohly až za světla v neděli ráno, to už byl hrob prázdný. Luk 24,1.(První den v týdnu byla neděle). Ježíš vstal po třech dnech (Mk.8,31) někdy v noci ze soboty na neděli.

Středa – den příprav – Ježíš křižován – 9:00 – 15:00. Pak Josef Arimatský jedná z Pilátem o Ježíšovo tělo a pochovává ho někdy na konci středy a začátku čtvrtka (tedy pesachové soboty).
Čtvrtek – Pesachový šabat – nikdo nic nedělá (1 noc a 1 den)
Pátek – běžný den, ženy nakupují masti, oleje a připravují, aby vše stihly před běžnou sobotou (2 noc a 2 den)
Sobota – klasická sobota nikdo nic nedělá ( 3 noc a 3 den)
Neděle – Po třech nocích a dnech Ježíš vstává někdy mezi sobotou a nedělí z hrobu). Hned po rozbřesku jdou ženy ke hrobu z mastmi a oleji, ten je však již prázdný.