Bůh je muž…
Kdysi jsem v Bibli četl pasáž napsanou apoštolem Pavlem, která začínala smělým prohlášením: „Bůh je muž…“
A já na to: „Wow, tady je tak jasně napsáno, že Bůh je muž!!!“ Okamžitě se ve mně rozvinulo tolik myšlenek, o kterých bych mohl na toto téma kázat a polechtat tak své mužské ego. Úžasné a naprosto fantastické zjevení!!! A tak jsem nadšeně pokracoval na dalším řádku „… sloužím“
Počkat, co je to za nesmysl? ? Co je to za překlep? ? Nejdřív smělý výrok a pak nějaké obyčejné „sloužím“ ? ? Tak znova „Bůh, je muž… sloužím“ ehm kurnik šopa, znova „Bůh jemuž… sloužím ve svém duchu v evangeliu jeho Syna, je mi svědkem, že se o vás stále zmiňuji“ (Řím 1:9)?♂️
Občas na taková kázání, vzniklá z podobných „zjevení“, narazím. Něco jako „hrdý buďžes“ ?
