Jak je to s těmi vinami a hříchy?

Otec se Synem se rozhodli ukončit vládu hříchu. Rozhodli, že začne vládnout odpuštění a smíření. Proběhlo odpuštění vin. Tato zpráva má moc měnit lidské životy ke svobodě v Kristu. Ne na základě stále se opakujících motivů obvinění, ale právě poznání té dostatečné oběti. Neznám kazatele či pastora (a je fakt, že neznám zdaleka všechny), kteří by nepracovali s vinou, jako s motivací k nápravě a tím nepovzbuzovali ovečky k pokračování v dalších, údajně zbožných, praktikách a v kolečku nikdy nekončícího obviňování. A to je mimo. Právě na tom je však založen celý křesťanský systém.

Kdo vnímá skutečnost odpuštění, rozumí, co bylo zaplaceno a přichází do vztahu. Na jednu stranu se nebojí chyby, na druhou stranu, svobodný od útlaku stálé kontroly, je paradoxně veden, do větší intimity s Otcem, což má přirozený následek – svatost, lásku, radost a tyto zajímavé věci.

Hřích jistě má a bude mít své přirozené následky zde na zemi – a to vnímám v podstatě pozitivně, aby si člověk vážil toho, od čeho může být svobodný – ale poznání, jak s ním Otec naložil, nás vede do větší svobody od něj, a ne naopak.