V roce 2012 jsem byl vyhozen z církve…

V roce 2012 jsem byl vyhozen z církve. Za pár dní tomu bude přesně 7 let. Od té doby se událo mnoho věcí, a když jsem se s nějakým křesťanem setkal, jednou z prvních otázek nebylo, jak se mi daří, jak s Bohem žiji, co se v mém životě stalo, čím jsem prošel, ale kam chodím, do jaké patřím církve. Téměř by se dalo povědět, že nezáleží na tom, jak vypadá můj život, má rodina, můj vztah s Bohem, protože hlavním očekáváním je, být v nějaké „ohrádce.“ Pokud totiž nepatřím nikam, tedy nejsem v žádné církvi, je to špatně. Nezáleží na tom, jak můj život vypadá, pokud nemám ohrádku, vše je špatně, i kdyby můj život byl provázen úžasnými zázraky. Takže, můžeš mě vyhodit z církve, můžeš mě nazvat divným, protože nikam nepatřím, ale nikdy nedosáhneš toho, abych církví přestal být.