Toto evangelium království bude vyhlášeno po celém světě

Toto evangelium království bude vyhlášeno po celém světě na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“ (Matouš 24:14)

Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen. (Matouš 28:19 -20)

Z Ježíšových slov byl konec spojen s vyhlášením evangelia všem národům, ke kterým je toto evangelium království poslal kázat. Není to sice napsáno, ale vypadá to, že učedníci s tím neměli až takový problém. Neptali se „Pane, ale jak se to dá stihnout? Svět je tak veeeelký“ Naopak, jednali a mluvili, jako by si byli vědomi, že se to stane ještě za jejich generace. Však vlastně i Ježíš sám jim pověděl, že do jeho navratu nestihnou vše obejít.

… neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka. (Matouš 10:23)

Tak, a co teď s tím? Byl opět Ježíš tak tajemný? Sděloval jim tedy věci, které ve skutečnosti nepatřily jim, ale byly platné až pro jakýsi budoucí čas? A pokud ano, tak kdy se nám to konečně podaří? Kdy se nám konečně podaří zasáhnout i ty nezapadlejší a nejnebezpečnější části země, aby už konečně nastal ten dlooooouho očekávaný a mnoha křesťany tolik vyvolávaný konec?

Koukněme, co si o tom velkém poslání myslel apoštol Pavel:

… zůstáváte-li vskutku na víře založeni a v ní pevní a nevzdálíte-lit se od naděje evangelia, které jste slyšeli, které bylo hlásáno v celém stvoření pod nebem a kterého jsem se já, Pavel, stal služebníkem. (Koloským 1:23)

Skrze něho (Ježíše) jsme přijali milost a apoštolské poslání k poslušnosti víry pro jeho jméno mezi všemi národy, (Římanům 1:5)

Tomu, kdo je mocen vás upevnit podle mého evangelia a zvěsti o Ježíši Kristu, podle zjevení tajemství, které bylo po časy věků zamlčeno, nyní však bylo zjeveno a skrze prorocká Písma podle příkazu věčného Boha oznámeno všem národům k poslušnosti víry. (Římanům 16:25-26)

Ejhle, byl Pavel jen velkohubým apoštolem – evangelistou, nebo to skutečné sdělil a zapsal z inspirace Ducha svatého?

Směle mohu prohlásit, že B je správně! Pavel nebyl velkohubý kazatel, na jaké můžeme narazit dnes. Kdyby totiž šlo jen o jeho představu, domněnku či přání, jak se dnes někteří snaží omlouvat ty zdánlivé, v bibli uvedené, nesrovnalosti. Pak bychom mohli vyhodit všechny jeho epištoly, protože, kde chceme vzít jistotu, co Pavel a jiní pisatelé napsali inspirováni Duchem, a co uvedli jen, jako vlastní mylné domněnky?

Nebojte, apoštolé naplnili Ježíšova slova naprosto a dokonale. Oni byli ti, kteří vyhlásili evangelium všem národům, a díky tomu se naplnila i Ježíšova proroctví o tom, že tehdejší generace, ta, ke které byl sám poslán, zažije Jeho příchod a potom přijde konec.

A o jaký konec tedy jde? No pojďme dál! ?

Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživení. Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi, potom bude konec, až Kristus odevzdá království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc. Neboť on musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt. (1 Korintským 15:22-26)

A znovu se tak dostáváme ke starému, známému místu,

Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, peklo, tvůj osten? Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon. Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. (1 Korintským 15:55-57)

Vidíte to? Vidíte to fantastické evangelium, které se stalo v Ježíši Kristu? Vidíte, proč bylo naplnění Zákona do posledního písmenka tak důležité??

Pán jim totiž nelhal, ani nemluvil tajemná sdělení pro jakési budoucí generace. On skutečně přišel, přesně jak slíbil. Neměl zájem cokoliv natahovat o další tisíce let. A stejně jako po vzkříšení, řekl Marii, nezdržuj mě, abych mohl naplnit, co je třeba, tak se nenechal zdržovat ani v tomto případě. Bylo totiž třeba ukončit ten hrozný starý věk, který byl spojený s tím, co On sám nazval dělící hradbou a nepřítelem a naplnit tak jeho odvěkou touhu, zachránit celé stvoření, které se rozhodl vykoupit pro sebe.

Zákon byl tedy odstraněn, a tím byla poražena smrt i peklo, jednou pro vždy a definitivně. Starý věk, se všemi jeho mocnostmi a autoritami, dokonal a konečně nastal ten dlouho očekávaný, proroky naslibovaný, a zároveň jimi toužebně vyhlížený, budoucí věk, totiž věk Nové smlouvy, do kterého jsme měli tu skvělou možnost se narodit.

Přátelé, jak občas řekli naše děti, už je hotojooo!!! A toto je to věčné evangelium!!