Není rodina, jako rodina

Pokud dospěji a opustím rodinu, abych se postavil na vlastní nohy, je to hodnoceno jako růst, a tedy ovoce dobré výchovy. Rodina pak udělá vše proto, aby mě podpořila, a abych případná počáteční zakolísání překonal a stal se skutečně samostatným člověkem. Pokud tento proces v rodině vázne, přemýšlíme, kde jsme udělali chybu, a jak jí můžeme napravit.

Pokud, kvůli postavení se na vlastní nohy, opustím církev, která se za rodinu často označuje, je to hodnoceno, jako úpadek a výsledek špatného života v době, kdy jsem v rodině byl. Církev pak, pokud mě rovnou nezavrhne, udělá vše proto, aby mé rozhodnutí zpochybnila, snahu stát se samostatným mi vymluvila, jako velmi nebezpečnou a vrátila mě zpět. Pokud tedy tento proces, vznikající touhy stát se samostatným, nastane v církvi, přemýšlíme, kde jsme udělali chybu, a jak jí napravit.

A toto překroucení významu můžeme vidět i v dalších oblastech. Takže v této církevní rodině je normální, že otec připraví mučení pro své děti; milenec si lásku své vyvolené vynucuje výhrůžkami smrtí; smíření, se znovu hodlá vyhřeznout v podobě hněvu a výchova nepoddajných se vyřeší vydánim ke znásilňování a zabíjení úhlavním nepřítelem. Vše je pak vydáváno za projev neskutečné lásky.

Jinými slovy to, co se nazývá rodinou, se ne vždy jako rodina chová, nebo spíše rodinou je. Často jde spíše o podvod, který má za cíl, pod rouškou rodiny, zcela překroutit pravý smysl a význam věcí. Z dobrého učinit zlé a zlé povýšit na dobré. A velmi častým motivem tohoto zezdravého chování je neztratit vliv a zdroje jako jsou čas, peníze, pozornost…

Nebojte se tedy postavit na vlastní nohy. 😋🤗💪👣