Jak úzká je brána ven z této tmy

Tento článek jsem napsal před několika lety. Když se dnes ohlédnu zpět, vidím jaký kus cesty jsem urazil. Vím, že mé rozhodnutí některé zasáhlo, zranilo či urazilo více, jiné méně. Někteří jej označili odpadnutím od víry, zapřením Boha, sejitím z cesty či dokonce zradou. Začali přede mnou varovat a nazývat mě falešným učitelem a bludařem. Přesto musím zhodnotit, že svého kroku nelituji a jsem na sebe i své blízké opravdu hrdý. Prošli jsme tím, poučili se, zvládli jsme to a o to více si vážıme života, který žijeme teď. Jsme zkušenější, moudřejší, mnohem obtížněji manipulovatelní, svobodnější a neskutečně šťastní.

Matouš 7:13-14 Vstupte dovnitř úzkou bránou, protože široká je brána a prostorná je cesta, která vede k destrukci a mnoho je těch, kteří jí vstupují. Jak úzká je brána a jak zúžená je cesta, která vede k životu! Málo je těch, kdo ji nacházejí.

Ačkoliv věřím, že tato slova došla svého naplnění v čase, o kterém Ježíš hovořil, tedy v čase soudu Mojžíšova Zákona (70 n. l.), vidím je i dnes, jako velmi aktuální. V kontextu celého uvedeného místa tedy mohu číst, že Ježíš nenazval širokou cestou svět a jiná náboženství a úzkou cestou křesťanství, ať už jej definujeme jako celek, či jej uměle zúžíme na katolicismus, protestantismus, baptismus, letničnismus, charismatismus či jinou škatulku, kterou jsme si zvykli Boha ohraničit. Definoval ji jako život a z něj pramenící svobodu, soucit, lásku, pomoc a vůbec jakékoliv dobré a svobodné jednání vůči sobě i vůči všem ostatním. I dnes mám tedy možnost vybrat si širokou cestu náboženství s přesvědčením, že to „moje pojetí rozhodně náboženstvím není,“ nebo si vybrat cestu lidství, cestu člověka, za kterého se Ježíš tak rád označoval.

I když to, po těch dlouhých letech strávených na široké náboženské cestě plné doktrín, pravidel, příkazů, zákazů, výkonů, podmínek, výhrůžek, slibů a jiných hloupých a nesmyslných rádoby odpovědí, není snadné, tak jako ten člověk na obrázku opouštím tuto širokou cestu, abych nalezl tu, na které opravdu záleží. Nechci zakopat a zničit svůj vzácný život otročinou při údržbě a obnovování široké cesty. Chci se vydat cestou dobrodružství a skutečného nalezení sama sebe tam, kam se moc lidí vydat nechce, a před čím spousta lidí dokonce i varuje. Jak úzká je brána ven z této tmy, přesto stojí za to ji projít.

Celá uvedená biblická pasáž:

Matouš 7:7-14 Žádejte a bude vám dáno. Hledejte a naleznete. Klepejte a bude vám otevřeno. Protože každý, kdo žádá, dostává. Ten, kdo hledá, nalézá. Tomu, kdo klepe, bude otevřeno. Nebo kdo je mezi vámi, kdo, když ho syn požádá o chleba, tak mu dá kámen? Nebo když ho požádá o rybu, tak kdo mu dá hada? Tak pokud vy, ačkoliv jste zlí, umíte dát dobré dary svým dětem, čím spíše dá váš Otec, který je v nebesích, dobré věci těm, kdo ho žádají! Proto cokoliv chcete, aby lidé dělali vám, to byste měli dělat jim, protože to je zákon a proroci. Vstupte dovnitř úzkou bránou, protože široká je brána a prostorná je cesta, která vede k destrukci a mnoho je těch, kteří jí vstupují. Jak úzká je brána a jak zúžená je cesta, která vede k životu! Málo je těch, kdo ji nacházejí.