Ne vy jste si vybrali mě, ale já jsem si vybral vás

Ježíš řekl: „ne vy jste si vybrali mě, ale já jsem si vybral vás“. Ve své smrti, pohřbu a vzkříšení již se sebou smířil celý svět, i když jsou tací, kteří to ještě neví. Mluvíme tedy tuto dobrou zprávu, aby i ostatní mohli poznat Boha a zažít smíření, kterého již dosáhl!

Lidstvo bylo smířeno, zatímco se stále chovalo jako nepřítel (Ř 5:10), proto smíření nebylo založeno na našich činech nebo vůli.

Všichni byli smířeni tím, že Bůh nepočítal hříchy vesmíru (2. Kor 5:19), to je skutečnost která se nemění, to je skutečnost, které je třeba uvěřit. Uvěřit tomu tedy neznamená, že se to stane pravdou. Pravdou už to je.

Vše je to Boží dílo, kterým nás smířil se sebou samým skrze Krista (2. Kor 5:18). My jsme v tom smíření nehráli vůbec žádnou roli.

Učinil pokoj tím, že smířil všechny skupiny Židů a pohanů do jedné osoby, ve vtělení Krista (Ef 2:16). Nejsou už tedy žádné zdi / rozdíly, kromě těch imaginárních, které sami vytváříme.

Smířil všechny a všechno v nebi i na zemi (Kol 1:20). To znamená, že nevynechal nikoho a zahrnul všechny.

Dokonce i ti, kteří si mysleli, že jsou nepřáteli ve své vlastní mysli, byli smířeni (Kol 1:21). Tedy ani naše myšlení to nemůže učinit ani zničit.

Jsme vyslanci, kteří oznamují tuto pravdu, která již byla naplněna (2. Kor 5:19).

Naší jedinou úlohou je tedy přijmout do našich srdcí poselství, které je již pravdou. Žít to, co je již pravda, tedy „být smířen“ (2. Kor 5:20). Bytí to smíření teprve neudělá, to míření už je.