Bůh není kniha
Věčné a svaté Boží Slovo není kniha vázaná v kůži či jiném přebalu, kterou si tu a tam přečteme. Boží slovo není stoh stránek potištěných inkoustem. Bible není Boží Slovo.
Jan 1. kapitola nám přesně říká, co je Boží Slovo:
„Na počátku bylo Slovo (Byla na počátku Bible?) a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.“ (Je Bůh knihou?) “ Jan 1:1
Boží slovo tedy není bible. Bůh není kniha. Ježíš je svaté a věčné Boží Slovo, a v Něm mají všechny věci svůj původ i další existenci.
Často slyším, jak je bible nazývána „Božím Slovem“, ale nic nemůže být dále od pravdy, protože samotný Ježíš je Božím Slovem. A i když se vám to, co zde píši, může zdát srozumitelné a zbytečné – „samozřejmě víme, že Bůh není kniha!“ – přesto věřím, že křesťanství v určité úrovni z bible vytvořilo modlu, kterou povýšilo nad Boha.
Když jsem poprvé uviděl tuto fotku, doplněnou textem „Toto dokáže jen Boží Slovo“, bylo mi divně. Opravdu takto lidé vidí bibli?
Samozřejmě vím, že bible může být zdrojem útěchy a radosti a naprosto tomu rozumím. Pokud je však bible vaším jediným zdrojem útěchy, pak jste strašně podvedeni a možná jste svého Boha nahradili knihou. Bůh je živý Bůh, ne kniha z pokácených stromů. A mimochodem, pokud už hovoříme o útěše, tak Duch Svatý je náš utěšitel, nikoliv bible.
Proč se tedy takto chováme, a proč vytváříme takový obraz, když o bibli mluvíme, jako by byla Bohem?
Věřím, že jedním z důvodů je to, že se živého Boha bojíme, a proto chceme Boha, kterým můžeme ovládat a manipulovat. A knihu můžeme ovládat snadno. A pokud ji ještě ke všemu ztotožníme s Bohem samotným, můžeme v jistém smyslu ovládat i Jeho samotného – nebo, lépe řečeno, jeho lacinou verzi, kterou jsme si vytvořili. A nakonec, pokud ji učiníme rovnou Bohu a dokážeme ji „správně“ interpretovat, můžeme manipulovat i samotnými lidmi.
Takže v kultuře, která vyvýšila bibli nad Boha, nad Ducha Svatého, můžeme velice úspěšně manipulovat a ovládat celé masy, a to pouhým kázáním „Božího slova“. Však se podívejte na celou historii, kdy byla bible zneužita jako nástroj k omezování svobody, k udržení černochů v otroctví, k utlačování žen i celých národů, k vyvýšení jedné úzké skupiny nad druhou, k podpoře despotických vlád, k ospravedlnění holocaustu a jiných genocid celých národů, či ku získávání obrovských majetků atp.
Slovo se stalo tělem
V Kristu se Boží Slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi. Náboženství se však neustále snaží proměnit Slovo zpět do popsané formy. Teď mě nechápejte špatně. Mám rád bibli, ale není mým Bohem. Boha miluji mnohem víc! Takže bible má pro mě své místo. Rád si v ní čtu a studuji, není však na špici mého života. Je pouhým pozváním, které mě vede k hlubšímu vztahu s Bohem. A to by mělo být i jejím účelem – vést nás ke vztahu s Bohem.
Bohužel se však používá k tomu, aby lidi daleko více vedla do vztahu s pravidly, příkazy, zákazy a rituály. A dovolím si napsat – pokud vás bible nevede k hlubšímu vztahu s Bohem, vede vás do náboženství, a stává se jen svázaností a otroctvím. Bůh je vztahová bytost a nikdy nebyl, není a nebude knihou. Má živé myšlenky, má pocity a má toho tolik, co povědět, že to žádná kniha není schopná pojmout. On je život, a ten se nám na pár stránek knihy nikdy nepodaří uvěznit.
Takže otázka zní; přistupuje křesťanství k Bohu skutečně, jako by byl živou a přítomnou bytostí? A pokud se Bůh rozhodne udělat něco, co se do bible prostě nevtěsná, dovolí mu to? Nemyslím si. Zatím jsem se setkával pouze s tím, že křesťanství Bohu nedovolí udělat nic, co v bibli nenajde. A pokud se to Bůh přesto rozhodne udělat, křesťanství to většinou nepřijme, ale odsoudí.
Závěrem mi dovolte povědět – Bůh může udělat co chce a vůbec to nemusí zapadat do naší teologie, ani do našeho chápání či interpretace. Bible Boha neomezuje a není místem jeho přebývání. On je živý, je aktivní, žije v nás, a k tomu, aby k nám hovořil si může použít dokonce i bibli.
Upraveno z článku Stephena D. Morrisona.
