Štědře rozdávající

Ježíšova podobenství zjevují Boha, který neustále štědře rozdává odpuštění i milost. Ježíš líčí Boha jakožto věřitele, který velkodušně promíjí dluh, jako pastýře, jenž hledá ztracenou ovci, jako soudce, který vyslyší celníkovu modlitbu. V Ježíšových příbězích Boží odpuštění nezávisí na našem pokání, na naší schopnosti milovat své nepřátele ani na nějakém heroickém a ctnostném výkonu. Boží odpuštění závisí pouze na lásce, s níž Bůh stvořil lidské pokolení.

Bůh judaismu odpouští člověku, který se napravil, který činil pokání a na němž je vidět, že vede lepší život. Za staré smlouvy ale nebylo odpuštění pro ty, kdo zůstali hříšníky. Hříšníka očekávalo odsouzení. Ježíšův Bůh nás nesoudí, neboť miluje i ty, kdo jsou zlí. Jinak řečeno, otec Ježíše Krista miluje hříšníky. Lidé nikdy neslyšeli o žádném jiném Bohu, který by takto jednal. Falešní bohové, které si lidé vymysleli, hříšníky pohrdají. Otec Ježíše Krista miluje všechny, ať už jednají jakkoli. Není pro nás snadné tomu uvěřit.

Bůh neodsuzuje, ale odpouští. Hříšník je přijat ještě dříve, než činí pokání. Dostane se mu odpuštění — na něm je pouze to, aby přijal dar. To je skutečná amnestie — zcela nezasloužená! Evangelium Ježíše Krista je milostný příběh o lásce mezi Bohem a námi. Začíná bezpodmínečným odpuštěním: jedinou podmínkou je víra ochotná důvěřovat. Skutečné křesťanství je tam, kde lidé zakoušejí tuto hlubokou a bezstarostnou důvěru, jež plyne z poznání Ježíšova Boha. Není důvod, proč bychom se měli tohoto Boha bát, proč by bylo třeba držet si odstup a být hodně opatrný. Jak píše Jan ve svém prvním listu: „Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce“ (Jan 4:18).

Boží láska není dána ničím a právě toto nám dodává jistotu. Kdyby byla závislá na něčem, co my děláme, pak by Boží láska zmizela, jakmile by se to „něco“ zhroutilo. U Ježíšova Boha ale k ničemu takovému nemůže dojít. Lidé, kteří si to uvědomují, mohou žít svobodně a naplno. Vzpomeňte si na Atlase, který nese celý svět! Existují i křesťanští Atlasi, kteří se domnívají, že musí nést těžké břemeno snahy zasloužit si Boží lásku. Už z jejich životního stylu na nás padá deprese. Takovému Atlasovi se mi chce říci: „Tak ten svět polož a tanči na něm. K tomu byl stvořen.“ Znaveným křesťanským Atlasům bych rád řekl: „Odložte své břemeno a postavte svůj život na Boží lásce.“ Tuto lásku si nemusíme zasloužit. Nemusíme jí ani nijak pomáhat. Dostáváme ji darem. Ježíš volá: „Pojďte ke mně, vy všichni, kteří jste unavení a pro které je život těžký — já vás občerstvím.“

Z knihy Brennana Manninga | Uchvácen Kristem