Můžeme Bibli opravdu rozumět? (14)
Postupně se začínáme dostávat k další zásadní problematice. V jakém období si vlastně většina křesťanů myslí, že žije? Ve věku Nové smlouvy nebo ve věku Staré smlouvy? Každý vám asi hned odpoví že v Nové. Ale když se zeptáte jestli to znamená, že ta Stará už neplatí (tomu tématu jsem se věnoval podrobně v trilogii „Jak je to s tím zákonem?“) zjistíte, že je problém. Na to už dostanete velmi rozdílné a hlavně ne úplně jasné odpovědi. Když totiž čteme Nový zákon – nevěda, že jde o přechodové období, kdy vlastně ještě stále platily obě smlouvy, ba co víc, zápasily mezi sebou o přežití – dostáváme se do mnoha potíží.
Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Gal 3:1
Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné! Gal 4:30
Jsme tak stále udržováni v dojmu, že i my se nyní nacházíme v jakémsi přechodném období. Což je jádrem nekonečných náboženských a zapálených věroučných sporů. O vzniku mnoha denominací, z důvodu nekonečného výběru důrazů obou smluv ani nemluvě. Nikdo totiž jasně neřekne, „nejsme v Nové smlouvě,“ ale zároveň není schopen určit, kdy tedy skončila ta Stará a zda vůbec skončila. Vzniká tedy jakýsi kočkopes přemýšlení.
Aby se tato prapodivná situace vyřešila (a že je prapodivná si ukážeme v dalším díle na konkrétních případech), vymyslel se terminus-technicus, na kterém se – tak nějak – většina shodne, a tím je tzv. DOBA MILOSTI.
Doba milosti je takový kotlík, do kterého se schová úplně všechno. Krásně to zní, a hlavně, jak z názvu vyplývá, jde o ohraničený časový úsek, který – od doby, co se začal používat – zaručeně brzy skončí. Nejlépe vždy „zítra“.
„Doba milosti, uplyne v krátkosti,“ jak říká jeden z jejich básníků.
Ačkoliv tzv. Dobu milosti v používané souvislosti v Bibli není možno nalézt, legalizoval tento termín stanovování nekonečných kritérií pro to, jak mohou lidé úspěšně vstoupit do doby, která má následovat „PO té době MILOSTI“. A protože se tato kritéria čerpají z té části Bible, která obsahovala výzvy, problémy a nutná řešení pro někdejší přechodové období mezi smlouvami – a která se poněkud zavádějícně nazvala Nová smlouva, vzniká tak velký chaos a nepochopení.
Věci skutečné Nové smlouvy, jsou tak zvláštně brzděny věcmi Evangelia království a právě těmi pokyny pro někdejší přechodné období, které souviselo s nejistotou stále ještě neuzavřeného věku Staré smlouvy a jistotami nastávající smlouvy Nové.
Dnes ale všichni musí dokázat, že se Bible nemýlí, a tak se velmi násilně snaží své výklady na Bibli naroubovat, čímž vzniká nepoužitelné náboženství a prapodivná směs. Ta manipulátory nabíjí a ospravedlňuje jejich jednání, většinu lidí však odrazuje a upřímné naprosto vyčerpává, v horším případě vede do pokrytectví.
Přitom by to nemuselo být, neboť není doba milosti, je NEKONČÍCÍ MILOST.
Proč? O tom zase kousek příště 🙂
