Nejsme slabí, nejsme problém
Když jsem byla v evangelikální církvi zneužívána, často jsem si říkala, jestli tolik bojuji proto, že jsem slabá. Vzpomínám si, jak jsem se svému zneužívajícímu vedoucímu omlouvala, protože mi neustále říkal: „Já jsem neudělal nic špatného, ty musíš činit pokání, ty musíš přijít na to, jaký kořen hořkosti jsi ve svém životě nechala vyrůst“. A já to udělala; modlila jsem se, posedle jsem četla Bibli, prosila jsem o modlitbu, četla jsem všechny knihy, psala jsem si do deníku při ranních rozjímáních, prosila jsem Boha, aby mi ukázal, co dělám špatně, proč mě všechno zraňuje, proč cítím takovou zoufalou touhu utéct. Bůh mi nikdy nic neřekl, a tak jsem si myslela, že nejsem dost dobrá na to, aby mi ten dobrý Bůh vůbec dal nějakou zatracenou odpověď. Plakala jsem na kolenou a ptala se Ho, proč mi neodpovídá, proč mě ignoruje, proč se obtěžoval mě vůbec stvořit.
Má sebeúcta byla v církvi tak zašlapaná, že jsem si opravdu myslela, že jsem jen jakési boží zapomenuté dítě, o které se Bůh nezajímá, a které ignoruje, protože mu prostě nestojím za jeho čas. Cítila jsem se malá, nicotná, slabá, hloupá, na jedno použití. Nechápala jsem všechny ty usměvavé tváře v neděli, záviděla jsem všem těm svědectvím, proč On na všechny jiné modlitby odpovídá, ale mě ignoruje, proč jsou všichni tak šťastní a já tak nešťastná, proč se prostě nemůžu smířit s jeho plánem? Připadala jsem si jako velký omyl.
Trvalo mi roky tvrdé práce na uzdravení, než jsem se naučila, že problémem nejsem já, ale byla jsem tak zneužívána, obelhávána a nakonec i přinucena, abych na sebe vzala vinu nejen za zneužívání, kterému jsem byla vystavena, ale také za teologii, která nefunguje pro nikoho a nefungovala ani pro mě. Byla jsem tak indoktrinována zneužívajícími narativy a teologiemi, že jsem tomuto zneužívajícímu obrazu Boha a jeho následovníkům dávala přednost před soucitem a láskou.
Nejsme slabí, nejsme problém, nejsme na jedno použití a nejsme ani nemilovaní; byli jsme jen vychováváni k tomu, abychom věřili, že jsme. Evangelikální křesťanství si ze svých vůdců vychovává narcisty, kteří nás tlučou tak dlouho, dokud sami v sobě už necítíme žádnou hodnotu a dokud se na na nich nestaneme naprosto závislí. Důkazem, že nejsme slabí, je to, že jsme se k nim navzdory jejich groomingu* a zneužívání obrátili zády.
Máme na to, stojí za to bojovat, protože jsme milovaní a velkolepí a veškerá plnost božství je v nás, jsme jí my sami!
* Grooming je kriminální aktivita, jejímž cílem je pomocí psychické manipulace vylákat z oběti osobní údaje, vyvolat falešnou důvěru a vylákat ji na osobní schůzku, kde většinou dochází k nejrůznějším formám zneužití