Ústy dvou nebo tří svědků bude potvrzena každá věc
Proč si apoštolé byli tolik jisti, a všichni ve svých epištolách psali tak, jakoby přímo oni měli zažít Pánův příchod? Oni totiž, na rozdíl od mnohých z nás, věřili slovům, která jim byla Ježíšovými ústy řečena a Duchem minimalně 3x potvrzena, zcela dle pravidla dvou nebo tří svědků.
2. Korintským 13:1 „Ústy dvou nebo tří svědků bude potvrzena každá věc.“
Matouš, Marek i Lukáš, z inspirace Ducha, zapsali tento Pánův slib:
Matouš 16:27-28 „Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho skutků. Amen, pravím vám, že někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího ve své královské moci.“
Marek 9:1 „A říkal jim: „Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.“
Lukáš 9:27 „Vpravdě vám pravím: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud nespatří Boží království.“
Tato slova se naplnila přesně, jak řekl, takže mnozí nejenže do Pánova příchodu neopustili svou tělesnou schránku, ale díky tomu, co Pán udělal, nespatřili smrti už nikdy.
Jan 8:51 „Amen, amen, pravím vám, kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věky.“
Po opuštění své pozemské tělesné schránky, šli totiž rovnou k němu ??
Pán svým příchodem Zákon naplnil do poslední joty, když soudil skutky těch, kdo Zákon přestupovali, čímž celé odbobí věku Zákona ukončil, a tím vzal moc hříchu, peklu i smrti, které tak porazil a jednou pro vždy zničil.
Židům 9:26 „… nyní (tedy před 2tis lety) však je zjeven jednou při dokonání věků ke zrušení hříchu skrze svou oběť.“
Židům 2:14-15 „… skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví.“
1. Korintským 15:55-57 „‚Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, peklo / podsvětí, tvůj osten? ‘ Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon. Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.“
Nemarníme tedy tak trochu svým časem, vyhlížením a očekáváním něčeho, co již, před necelými dvěma tisíci lety, nastalo? Stůl je již prostřen, račme přistoupit, ať nám to jídlo vážně neokorá ??
Někteří si řeknou: „Ale vždyť je pak psáno, že s těmi některými vyšel po šesti dnech na horu, kde se před nimi proměnil. V tom případě se hned Ježíšova slova naplnila, a tedy někteří jej viděli v jeho slávě.“
To jistě ano, a byl to pro ně nezapomenutelný zážitek. To však nebyl ten den, kdy by přišel se svými anděly a s odplatou za skutky, o čemž, ve všech uvedených pasážích, hovořil před tím. Na hoře „proměnění“ jen některým Bůh potvrdil, že Ježíšova slova, která jim řekl, jsou věrná a pravá:
Matouš 17:5 Když ještě smluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.“ !!!
Však i Petr později dosvědčil
2 Petrův 1:16-17 Vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje,a když jsme vás seznámili s mocí a příchodem našeho Pána Ježíše Krista, ale sami jsme se stali očitými svědky jeho velebnosti. On přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn,a v němž jsem nalezl zalíbení.‘ A tento hlas, který zazněl z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na té svaté hoře. A máme ještě pevnější prorocké slovo. Dobře činíte, že se ho držíte jako světla, které svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka nevzejde ve vašich srdcích.
Den se již rozbřeskl a Jitřenka vzešla ?
