Možná se vám stalo také

Rozhodli jste se opustit nějakou náboženskou aktivitu, nebo dokonce církev, jejímž členem jste různě dlouhou dobu byli a najednou jste si začali všímat, že se začínáte chovat jako dřív, začali jste mluvit, jako lidé kolem vás, ba dokonce, začali jste mluvit sprostě, případně vás začaly lákat věci, o kterých jste si mysleli, že už s nimi nikdy nebudete mít problém. A v ten moment přišla myšlenka, „ha, svině se zase válí v bahně, pes se vrátil ke svým zvratkům. Odpadám, je se mnou konec!“

Ale co když ne? Co když opět jen konečně začínáte být sami sebou. Co když se jen ty oblasti, které se jeví, jako návrat k něčemu špatnému, prostě jen dostávají na světlo, ven zpoza křesťanstvím nahozené fasády? Co když dříve, než jsme v těch oblastech mohli být s porozuměním změněni, či osvobozeni, jsme si je zvykli prostě jen dobře skrývat, díky přesvědčení, názoru, prostředí nebo strachu? Jak chceme prověřit naší odolnost v inkubátoru? Je třeba vyjít ven, nadýchnout se a vyzkoušet. Rázem zjistíme, co se v našem životě opravdu změnilo, co zůstalo skryto pod kobercem, a co se vůbec měnit nemuselo, i když nám bylo řečeno, že rozhodně ano.

Osobně jsem nadšený, když se něco takového ukáže. Mám totiž možnost znovu se zamyslet, prozkoumat to a zeptat, „Bože, tak toto jsem já, co s tím, opravdu ti to vadí, nebo je to jen má náboženská představa, jak bych měl vypadat a jak se chovat?“

Věřím, že odpověď by mohla být třeba taková:

„Neboj se mé dítě, toto jsi opravdu ty, v celé své kráse, se všemi klady i zápory. Konečně je to naprosto odhalené, bez masky, fasády, bez růžového nátěru. Konečně je vidět, cos mi opravdu dovolil změnit, a kde sis vystačil sám se svým náboženstvím. Konečně je vidět, na cos byl hrdý, ačkoliv mě to bylo úplně jedno, a čím ses trápil, i když jsem ti to já vůbec nevyčítal. Vůbec tedy nejsem překvapený, znám tě a dávno jsem věděl, jak si věci stojí. Tak si to prosím hlavně nevyčítej a nehledej další způsob, jak to skrýt, zamaskovat nebo na to rezignovat. Konečně se na to totiž můžeme podívat ve světle svobody, aby sis na sebe neupletl další bič, nesnažil bojovat sám se sebou, nebo se znovu nesnažil žít podle představy někoho jiného.“

Život s Bohem je vážně dobrodružný.