O rizicích apokalyptického myšlení

Pokud velké množství lidí uvěří, že svět směřuje k nevyhnutelné zkáze, může to ovlivnit jejich chování a vést k tomu, že nevědomky přispívají k takovému scénáři nebo jej urychlují.

Pasivita k problémům světa
Jedním z největších rizik apokalyptického myšlení je, že lidé mohou být méně ochotní podílet se na řešení problémů kolem sebe. Mohou ztrácet zájem o vztahy s ostatními, ochranu životního prostředí či řešení konfliktů, protože věří, že svět stejně skončí apokalypsou. Tímto způsobem mohou odmítat spolupracovat na pozitivním vývoji společnosti a světa.

Urychlení apokalypsy
V některých případech mohou lidé apokalypsu podvědomě či vědomě přivolávat, protože ji považují za nevyhnutelnou. Například mezi některými evangelikálními skupinami v USA existuje víra, že návrat Krista a konec světa nastane po velké bitvě na Blízkém východě (Armageddon). To může vést k podpoře agresivní politiky v této oblasti, v přesvědčení, že konflikt urychlí naplnění apokalyptických proroctví.

Ekonomické a ekologické dopady
Apokalyptické předpovědi mohou ovlivňovat ekonomická rozhodnutí. Lidé, kteří věří v blízký konec světa, mohou méně investovat do budoucnosti, například do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů nebo dlouhodobého plánování. Místo toho mohou podporovat politiky zaměřené na okamžitou spotřebu zdrojů bez ohledu na dlouhodobé důsledky.

Kolektivní vědomí a jeho síla
Teorie kolektivního nevědomí předpokládá, že určité myšlenkové struktury a archetypy sdílíme jako lidstvo. Pokud je apokalyptické myšlení silně zakořeněno v kolektivním vědomí, může to ovlivnit chování velkých skupin lidí. Lidé, kteří očekávají zánik, mají tendenci jej svým pasivním či rezignovaným chováním, nebo dokonce agresí, přivolávat.

Pokud se apokalyptická víra stane dominantní silou v kolektivním vědomí, může to vést k tomu, že se lidé přestanou snažit svět chránit a raději se budou připravovat na jeho konec, čímž se mohou zhoršovat globální problémy, které by bylo možné řešit.