sozo.cz

Ježíš neprosil, aby nás Otec vzal z tohoto Světa

Ježíš neprosil, aby nás Otec vzal z tohoto Světa

Pánova touha po záchraně lidí, které ta naše touha nesahá po kotníky, je taková, že za to vydal sám sebe, a to až do smrti. Jeho smrt, v celé historii lidstva, neměla obdoby. Nebylo poznat, co na kříži ve skutečnosti visí, protože to ani jako člověk nevypadalo.

Takže On nadmíru hojně přeplatil náš dluh a nemá nejmenší důvod komukoliv, jakkoliv krátit čas, protože jemu patří veškerý čas a touhu být konečně s námi, tu touhu, která tu naší opět neskutečně převyšuje, konečně naplnil. On neprožívá stesk z oddělení, už je v nás. To bylo tím tajemstvím, které bylo od pádu Adama skryté: “Kristus v nás, ta naděje slávy.” Kdyby totiž ďábel věděl, co zabitím Ježíše způsobí, že se Kristus stane součástí každého, kdo v něj uvěří a nadobro odstraní to oddělení, kterého na počátku dosáhl, nikdy by Ježíše ukřižovat nenechal. Ďábel se již dávno oddělil a teď už je jen suchou větví, odstraněnou, vyřazenou a připravenou ke spálení. Už ví, že to zvoral, závidí a snaží se, aby i nás dále držel v oddělenosti od toho života, který je v nás, a abychom se i my cítili jako on, jako suchá větev, která se nehodí k ničemu.

Žel, mnozí se tak cítí i po tom všem, co Pán vykonal. Cítí se tak i po tom, co už se stali jedno s Ním a stále nežijí v té plnosti, kterou jim ve svém těle vybojoval. Drží se té lži, a mnohdy ji v druhých i utvrzují, že jsou od Boha odděleni a vyhlíží něco dalšího, něco lepšího a tiše doufají, že snad jednou budou shledání hodnými a Pán si je vytrhne do té své přítomnosti a plnosti. Protože necítí, nevěří, že z království temnoty do království světla byli vytrženi a přeneseni již v den, kdy Bohu řekli své ANO. Všichni starozákonní proroci toužebně vyhlíželi to, v čem my už konečně žijeme. Přesto, někteří nevěda, že už to mají, stále jako ti ve starém světě, poddaném hříchu a moci ďábla, toužebně vyhlíží cosi v budoucnosti a naprosto přehlíží to Království, které je mezi nimi a které se skrze ně šíří a nežijí v té plnosti povolání a pomazání, ve které již dávno jsou.

Už žijeme v té nejlepší době a nejlepší smlouvě, která je věčná. Ježíš neprosil, aby nás Otec vzal z tohoto Světa. Moc dobře zná náš potenciál a nezměnil svůj plán, naplnit vůli, kterou zjevil skrze svůj život, a ta zní: “Ať Tvá vůle, která je v nebi, se naplní i zde na zemi.” On nebyl ten, kdo by se skrýval, chránil se a utíkal, aby nebyl světem pohlcen. Věděl kdo je a rozuměl tomu, co v sobě má a z té jednoty s Otcem a plnosti života ve svém nitru žil a pohlcoval. O nás říká, že jaký je On, takoví jsme i my na tomto světě, takže co kdybychom přijali, že to, co o nás říká, je přesně tak jak říká? Ty proudy živé vody už netečou odkudsi z nebe, vytékají z našeho nitra, z Božího trůnu, který se Bůh rozhodl postavit si v nás, ve svých chrámech a my jsme ty živé stromy vydávající každým dnem ovoce i listí k uzdravení všem národům.

Mnohým možná vážně bude muset Bůh jednoho dne setřít slzy z očí, až teprve tehdy, když se před něj postaví, zjistí, jak se nechali oklamat a místo žití v plnosti života, v hojné radosti, a štědrého rozdávání z toho přebytku, který byl po celou dobu v nich, stále jen čekali a čekali, až je Bůh z toho hrozného, temného světa vysvobodí.

Facebooktwitterpinterestlinkedinmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *