Alternativa k Božímu hlasu

Zdá se, jako bychom my lidé, často dávali přednost seznamu pravidel, namísto vztahu. Předpokládáme totiž, že spíše než v rostoucím vztahu, najdeme svou jistotu v pravidlech. Tak nějak jsme si zvykli věřit, že jsme nenapravitelní, nebo těžce napravitelní, a pravidla nás udrží na uzdě. Pravdou však zůstává, že pravidla nás nezmění a snaha o jejich zachovávání na nás uvrhne velké břemeno.

Když chtěl Bůh navázat vztah s Izraelci, a hovořil s nimi o tom přímo z hory, rozhodli se místo toho, že se raději budou řídit souborem zákonů a pravidel. Můžeme o tom číst v 5. Mojžíšově:

Deuteronomium 5:22 Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je. 23 I stalo se, když jste slyšeli ten hlas z temnoty — zatímco hora plála ohněm — že jste ke mně přistoupili, všichni předáci vašich kmenů a vaši starší, 24 a řekli jste: Hle, Hospodin, náš Bůh, nám ukázal svou slávu a svou velikost a slyšeli jsme jeho hlas z ohně. Dnes jsme viděli, že Bůh může mluvit s člověkem a ten zůstane naživu. 25 Teď však proč bychom měli zemřít? Vždyť nás stráví tento velký oheň. Jestliže budeme ještě dále poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, zemřeme. 26 Vždyť kdo ze smrtelných lidí slyšel hlas živého Boha mluvícího z ohně jako my a zůstal naživu? 27 Přistup ty a poslouchej všechno, co bude říkat Hospodin, náš Bůh. Ty nám pak řekneš všechno, co Hospodin, náš Bůh, poví tobě. Vyslechneme to a budeme dělat. 28 Hospodin slyšel vaše slova, když jste ke mně mluvili, a Hospodin mi řekl: Slyšel jsem slova tohoto lidu, která k tobě mluvili. Řekli všechno dobře. 29 Kéž by se stalo, že by měli taková srdce, báli se mě a po všechny dny zachovávali všechny mé příkazy, aby se navěky vedlo dobře jim i jejich synům. 30 Jdi a řekni jim: Vraťte se ke svým stanům.  31 Ale ty tady zůstaň se mnou. Povím ti všechny příkazy, ustanovení a nařízení, která je budeš učit, aby je plnili v zemi, kterou jim dávám, aby ji obsadili.

Ve výše uvedených verších Mojžíš Izraelcům připomíná, že Bůh jim nabídl vztah. Nabídl jim svůj hlas a obnovu společenství, které měl Adam a Eva v Edenské zahradě. Oni však tento drahocenný dar odmítli, protože společně s hlasem přicházel i oheň, který by zabil jejich tělesné touhy a umožnil jim tak žít v Duchu. Izraelité však tolik žáru ve svém životě nechtěli, a proto vybídli Mojžíše, aby místo nich šel on. Ať má Mojžíš vztah s Bohem. Následně jim bude sdělovat to, co Bůh chce povědět a oni pak budou tato sdělení, zákony a pravidla dodržovat. Izraelci tedy tuto Boží nabídku vztahu odmítají a říkají: “Ne, my preferujeme zákon.”

Věřím, že tato reakce Boží srdce zasáhla tak, jako by zasáhla srdce každého rodiče, kdyby jim jejich dítě vzkázalo, že s nimi vztah mít nechce. Bůh však nepřestal mluvit, řekl Izraelitům, že pokud chtějí, mohou se vrátit do svých stanů, ale Mojžíše pobízí, aby s Ním zůstal a vztah nadále rozvíjel. Mojžíš tedy získává vztah, Izraelci obdrží zákony, přikázání, ustanovení a z toho vyplývající soudy. Dostali, co chtěli, a to se pro ně stalo opravdu těžkým břemenem.

Takže, Bůh vidí, že jejich úvaha byla dobrá (viz v. 28), protože zákon Bůh nakonec použil, jako vychovatele, kterým je zamýšlel přivést ke Kristu (Gal 3:24), ale také ví, že zákon je nemůže přivést k dokonalosti, kvůli stavu jejich srdce (verš 29).

Autor epištoly Židům tuto situaci komentuje následovně:

Židům 12:18 Neboť jste nepřistoupili k hmatatelné hoře a k planoucímu ohni a k temnotě a k mrákotě a vichru 19 a k zvuku polnice a takovému hlasu slov, že ti, kdo ho uslyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno, 20 neboť nemohli snést to, co bylo přikazováno: I kdyby se zvíře dotklo té hory, bude ukamenováno, 21 a tak strašná byla ta podívaná, že Mojžíš řekl: ‚Jsem zděšen a třesu se.‘  22 Ale přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, nebeskému Jeruzalému, a k desetitisícům andělů, k slavnostnímu shromáždění 23 a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, a k Bohu, soudci všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými, 24 a k prostředníku nové smlouvy Ježíšovi, a ke krvi pokropení, která mluví lépe než Ábelova. 25 Hleďte, ať neodmítnete toho, kdo mluví. Neboť jestliže neunikli oni, když odmítli toho, který k nim promlouval na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, kdo mluví z nebes.

Ve verši 19 říká „Nechtěli slyšet jeho hlas“, ve verších 22 a 23 nám ukazuje, že i my jsme přistoupili k hoře Sion a ve verši 25 nám dává varování: “Dávejte pozor na to, abyste neodmítli toho, který mluví.” Proč? Protože, pokud odmítneme, opustíme vztah s Bohem, který tolik charakterizuje Novou smlouvu, a budeme mít tendenci se upnout životu podle zákona, podle pravidel, stejně, jako tomu bylo ve Starém zákoně. Tak, jako Izraelci, si najdeme svého služebníka, který uslyší od Boha, jako Mojžíš, a tento služebník nám pak bude předávat Boží příkazy a zákony, pod kterými se budeme snažit žít a zachovávat je, což se i nám stane obrovským břemenem.

Jak smutné je, že tolik Božích dětí se naučilo žít mimo společenství s živým Duchem Svatým, který přebývá v jejich srdcích. Na místo toho volí život pouze podle novozákonních zákonů a stávají se tak novodobými učiteli písma nebo novodobými farizeji. Ten, kdo se o tento způsob života pokoušel, zjistil, jak obtížný život to je. Břemeno z toho vzniklé není příjemné ani lehké, jak to zaslíbil Ježíš, naopak se stává nepříjemným a velice těžkým. Řada dnešních věřících, na sebe nabírá a snaží se dodržovat, tak dlouhé seznamy zákonů, které prostě není možné zvládnout. Mnoho z nich se tak stává tvrdými, případně je to úplně zahltí a zastaví, nebo víru zahořkle, či s pocitem viny ze selhání, opouští.

Farizeové v Ježíšových dnech, uvalili na Izraelce více jak 600 zákonů, a Ježíš je za toto těžké zatížení tvrdě káral. Proto i my dnes, tak jako Izraelci tehdy, stojíme před rozhodnutím, co si vybereme. Život podle pravidel nového zákona, které se budeme snažit naučit a zachovávat, nebo slyšet, jak Bůh mluví a žít s Ním ve vztahu, ve kterém jsme jeho poznáváním proměňováni? Jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, abychom se naučili rozpoznat Boží hlas a žít s Ním tak, abychom náš vztah nesnížili jen na pouhé náboženství.

Upraveno z knihy Marka Virklera | Jak slyšet Boží hlas