To, čemu se rozhodneme věřit, i když je to lež, se do nás vepíše

Římanům 8,38-39 Jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnosti ani budoucnost, ani moci, ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. 

Uvažujte o tomto textu. To je seznam všech skutečností, které člověka nemohou odloučit od Boží lásky. Co v seznamu chybí, pokud si podržíte v mysli, že výčet zahrnuje „každé jiné stvoření“ a „budoucnost“?

Nic. Ve výčtu nic nechybí.

Člověk je „stvoření“, a proto není v jeho moci odloučit se od Boží lásky. A ať je peklo cokoli, je-li stvořené, nemůže člověka od Boží lásky odloučit.

Nezapomeňme prosím, že když řekneme, že nás nic nemůže od Boží lásky odloučit, není to totéž jako říkat, že nemůžeme Boží lásku odmítnout nebo ignorovat. To, čemu se rozhodneme věřit, i když je to lež, se do nás vepíše. Je v mé moci se rozhodnout, že budu žít v slepotě, s vírou, že jsem od Boha oddělen. Možná jsem přesvědčil sám sebe, nebo mě přesvědčili jiní, že si to zasloužím. Takové lži s sebou ponesou stín, v němž budu prožívat pocity odloučenosti, které jako by potvrzovaly iluzi, že Bůh je daleko, nemá ke mně žádný vztah, přestal mě milovat nebo se mě vzdal. Mnozí na této planetě žijí v takové iluzi právě teď.

Přemýšlejte se mnou. Každý, kdo mluví o oddělenosti od Boha, předpokládá, že dotyčný může i přes svou oddělenost nadále existovat – jako kdyby náš život nezávisel na přítomnosti Boha, který je Život. Znamená to, že je naše věčná existence oddělena od Ježíše, od Otce a od Ducha svatého? Písmo jasně říká: ani jedna věc nevznikla bez Ježíše a existence všeho je zcela závislá na jeho životě On jej udržuje.

Když tedy tuto myšlenku dotáhneme…, možná je peklo peklem ne kvůli Boží nepřítomnosti, ale kvůli jeho přítomnosti – neustálé konfrontační přítomnosti ohnivé Boží lásky, dobroty a svobody, jejímž cílem je zničit každou stopu zla a temnoty, která nám brání být plně svobodní a naplno žít. Je to oheň lásky, která hoří nyní i navždy „za nás“, ne proti nám. Pouze když předpokládáme, že existujeme odděleně od Ježíše, můžeme věřit, že peklo je formou trestu, který nás postihuje v naší oddělenosti od Ježíše. Předkládám možnost, že peklo neznamená oddělenost od Ježíše, ale že je to bolest vyplývající z odmítání našeho spasení v Ježíši, protože nelze uniknout tomu, který je pravá láska.

Wm Paul Young