Matouš 24 nelze rozdělit

Vždy jsme byli učeni, že učedníci na Olivové hoře, se v soukromí Pána ptali na 2-3 velmi rozdílná období budoucnosti, a že dostali nejméně dvě odpovědi. Nejčastěji se uvádí, že jim bylo odpovězeno:

Matouš 24:4-29 text o konci chrámu v AD 70, aby pak od 30 verše do konce 25 kapitoly Ježíš mluvil opět o konci světa. A že tedy velká většina předpovědí se zatím nestala a je před námi.

Někteří rozdělují ještě verše 4-14, že jsou ke konci světa, 15–22 o konci chrámu a 23-51 znovu o konci světa.

Všichni, kteří to takto vykládají, jsou však konfrontováni s veršem 34, kde se mluví o nepominutí jejich současné generace, než se VŠECHNY věci stanou. Je to verš nepohodlný, ale o to více jasný. Přesto skoro všichni o Matoušovi 24: 4-29 mluví, jako o části jedna a Matouši 24: 30- 51, jako o části dvě.

Učedníci se ptají „Kdy to bude“? Myslí tím, kdy bude chrám zbořen. Zároveň se ptají, kdy Pán přijde, a kdy tedy bude konec věku. Předpokládali, že tyto události musí nastat brzo a v těsné časové návaznosti. O zboření chrámu možná do té chvíle nevěděli, ale o konci věku věděli moc dobře. To je Pán Ježíš učil: „Nepřítel, který je rozsévá, je ďábel, žeň je konec tohoto věku a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci věku. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš“!

Věděli také, že to bude relativně brzo, tedy určitě za života některých z nich, protože Ježíš jim řekl: „Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly. Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“ Ptali se tedy na jednu věc, která v sobě obsahovala všechny tyto aspekty.

Čím více jsou však člověku, ze studia Slova, odhalovány další skutečnosti, je zcela evidentní, že Matouš 24 a ani 25 od sebe oddělit nelze. Pán Ježíš odpovídá jasně a konzistentně k událostem, které se uskuteční postupně v budoucnu, ovšem všechny za života jejich současné generace.

Nyní uvedu jeden z důvodů, který všechny dělení Matouše 24 odhaluje jako umělé, účelové a zavádějící. Sekce vždy nebo často uváděné, jako události kolem zboření chrámu:

1 – Matouš 24:17-18 Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si z domu něco vzal, a kdo na poli, ať se nevrací zpátky ani pro plášť.

2 – Matouš 24: 26-27 Řeknou-li vám: ‚Pohleďte, je na poušti!‘ nevycházejte; anebo: ‚Hle, je na tajném místě,‘ nevěřte. Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ.

3 – Matouš 24:28 Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.

Sekce vždy uváděná jako patřící ke konci světa

4 – Matouš 24: 37-39 Jak ale bylo za dnů Noemových, tak bude i při příchodu Syna člověka. Stejně jako ve dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy, a ničeho si nevšimli až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, tak to bude i při příchodu Syna člověka.

5 – Matouš 24:40 -41 Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou mlít mlýnským kamenem; jedna bude vzata a druhá zanechána

Nyní se podíváme na Lukáše 17: 22-36. Řazení (viz Matoušova čísla před každým veršem) jasně dokazuje, že Ježíš popisuje u Lukáše stejnou událost jako u Matouše a zcela míchá obě Matoušovi sekce dohromady. (Matouš 1-2-3-4-5 Lukáš 2-4-1-5-3). Jasně tím tedy dokazuje, že Matouše 24. kap., stejně jako Lukáše 17:22-36 NELZE ROZDĚLIT A JEDNÁ SE O JEDEN naprosto navazující sled událostí.

2 – Lukáš 17:23-25 Když vám tehdy řeknou: ‚Je tu,‘ anebo: ‚Je tam,‘ nikam nechoďte a za nikým se nežeňte. Jako když blesk ozáří krajinu od jednoho konce oblohy až po druhý, tak se objeví Syn člověka ve svůj den. Nejdříve ale musí mnoho vytrpět a být zavržen tímto pokolením.

4 – Lukáš 17:26-27 Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka: Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila. Právě tak to bude v den, kdy se objeví Syn člověka.

1 – Lukáš 17:31 Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral; a také kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.

5 – Lukáš 17:34 Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou spolu mlít; jedna bude vzata a druhá zanechána.“

3 – Lukáš 17:37 Kde, Pane?“ zeptali se ho. „Kde je mrtvola, tam se slétnou supi,“ odpověděl.

Toto jasně ukazuje nemožnost jakéhokoliv rozdělení Matouše 24 s mezerou 2 000 let.