Víra v budoucí ráj vytváří peklo v přítomnosti

Různé náboženské systémy a ideologie, vycházejí z předpokladu, že nejvyšší dobro je v budoucnosti a že cíl ospravedlňuje prostředky. Cílem je tedy určitý bod v budoucnosti, kdy bude dosaženo spásy, ať už v jakékoli podobě a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou často zotročení, manipulace, týrání, zastrašování, vyčleňování až dokonce i vraždění lidí v přítomnosti. Minulost nám ukazuje, že náboženská či ideologická snaha vybudovat tzv „lepší svět“, s sebou zároveň nese týrání, vraždění či jiné fyzické i psychické ničení milionů lidí, což je hrůzným příkladem toho, jak víra v budoucí ráj vytváří peklo v přítomnosti. Tvoří celé masy lidí jejichž mysl je zahleděna do budoucnosti, aby unikla neuspokojivé přítomnosti. Ze života jim pak vysává veškeré nadšení a úžas. Bere jim život se vším, co k němu patří. Odvádí pozornost od nadání i kreativity, které jsou již v nich, aby je žili, rozvíjeli a jimi obohacovali ba dokonce měnili přítomnost. Výměnou za tzv. budoucí lepší je zotročuje pod nesmyslnou službu té které ideologii či náboženskému systému, a v přesvědčení, že toto je skutečným smyslem života, spoluvytváří celé lány zakopaných talentů.

Upraveno z knihy Moc přítomného okamžiku