Až se vám zhroutí celý svět, přijede jeden Kretén s trabanty

Mohl by se vám zhroutit celý svět, aniž by to ovlivnilo celý svět?

Kaz. 1:4 říká: Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá navěky.

Již vícekrát jsem zmínila, že slovo věčný v Bibli je problematické. Profesor Heller v knize „Znamení času“ říká, že hebrejský výraz „ólam“ (řecky aión) souvisí s hebrejským slovem tajit a označuje oblast, jejíž hranice jsou za naším obzorem. Nevyjadřuje tedy věčnost, ale období, etapu, epochu, ve které se třeba i nacházíme a která, ač v sobě nemá žádnou záruku věčnosti, projevuje její určité rysy, jež můžeme shledat a někdy dokonce i prožívat. (s. 263)

Ze samotného slova ólam v této větě tedy nemůžeme nabýt jistoty, že země nepomine. (Slovo země je tu stejné jako to, když Bůh tvoří zemi v Genesis.)

Nicméně je zajímavé, že Jonathan Welton v knize „The Art of Revelation“ upozorňuje na to, že v arabštině existuje výraz: „jeho nebesa a jeho země byly zastřeny“, což znamená totéž, jako že se někomu zhroutil svět v češtině. Zatímco pokud se někomu daří, lze to vyjádřit slovy „světlo jeho slunce a měsíce zesílilo“. Říká, že podobným způsobem se tyto výrazy používaly i v hebrejštině.

Dan. 2:44 Za dnů těch králů však Bůh nebes nastolí království, které se nikdy nezhroutí, království, které si nepřivlastní žádný lid. To království rozdrtí a ukončí všechna ostatní království, samo pak potrvá navěky.

Lk 1:33 Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce.

Je to zajímavé, že na jednu stranu to vypadá, že země a Boží království na ní má trvat a na druhou stranu má země zaniknout.

Welton dále říká, že Židé v 1. století mluvili o chrámu jako o „nebi a zemi“.

Ježíš říká: Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. Mt. 24:35

Opravdu lze z tohoto verše nabýt jistotu, že mluví o planetě zemi? (Pokud by navíc myslel celou zemi, proč by autor nepoužil výraz kosmos, ale proč je tu výraz gé?)

Chtěla jsem se na toto téma podrobněji podívat, zda k tomu nenajdu ještě další verše, ale nějak na to nemám čas. Každopádně tento krátký článek je jen malým zamyšlením a povzbuzením k hledání a k přemýšlení.

Spousta lidí operuje se slovy věčnost tak, jak ho chápeme dnes my, ale pokud by tomu bylo podobně i v Bibli, máme tu určitý problém – to, že země má trvat na věky a zároveň pominout, pokud bychom chtěli vše brát doslova.

Na druhou stranu jazyk je věc problematická a věci mohou znamenat něco úplně jiného a my nemáme šanci to zjistit – ne tedy tím způsobem, jakým většina křesťanů přistupuje k Bibli. Není to nějaké napadání z mé strany, protože jsem to sama také dělala roky, ale spousta lidí čte Bibli tak, že si ji prostě přečte očima moderního člověka a nikdy si o ní nezjistí nic dalšího. Málokdo si nastuduje nějaké historické reálie nebo si dá tu námahu přečíst si vůbec něco o tom, jaké bylo dřívější myšlení a používání slov v té době. A logické rozpory, které z toho vzniknou, hodí lidé za hlavu.

Např. bych se vrátila k výrazu „eis tous aionas ton aionon“ (ve věku věků/YLT do věků věků). Nedávno jsem v nějaké diskuzi zahlédla argument, že to má podobný význam jako naše „na věky věků“. Ale hned na to je ve Zjevení 22:5 řeč o lidech, kteří budou kralovat na věky věků, zatímco 1. Kor. 15:24 mluví o tom, že Ježíš jednou zruší každou vládu. Už z tohoto je vidět, že tomu tak být nemůže. Navíc i latinská Vulgáta z přelomu 4. a 5. století překládá tuto pasáž nikoliv slovy aeternum, ale výrazem „saecula saeculorum“, což je časově omezený výraz.

Bible je kniha stará přes 2000 let. Myslím, že k ní nejde přistupovat způsobem, že vidíme nějakou větu, která je divná a budeme se řídit jen tím dojmem, který v nás ona fráze vyvolá, aniž bychom si o tom něco zjistili. Určitě nemusíme přemýšlet nad výrazy typu Ježíš jedl chleba a šel do Jeruzaléma. Ale pak je tam ještě spousta dalšího, o čem přemýšlet musíme.

Kdyby vám někdo v 16. století řekl, že zná někoho, kdo je Kretén a má doma trabanty, jak byste tomu rozuměli?

Budete věřit, že už v 16. století lidé měli doma auta?

Pokud byste si dali tu práci se nad tím výrazem zamyslet, zjistili byste, že slovo Kretén je v kralické Bibli používané jako Kréťan: Kreténští jsou vždy lháři, zlá hovada, břicha lenivá… (1. Tit. 1:12)

A trabanti a harcíři byli jen členové gardy u habsburského dvora.

A to je jen pár století, která stačí na to, abychom něčemu nerozuměli v češtině. Co pak tisíce let, jiná kultura a jiný jazyk?