Control freak
V psychologii někdy užívaný hovorový výraz control freak (český ekvivalent by mohl být kontrolou posedlý) popisuje osobnost s nestandardně vysokými tendencemi řídit, kontrolovat a podřizovat si druhé tak, aby v daných společenských situacích byl vždy tím, kdo diktuje pořádek věcí. Termín control freak byl poprvé použit v 70. letech, tedy v desetiletí, kdy společností resonovaly liberální nálady v duchu principu „žít a nechat žít“ a „hleď si svého“, což stálo v jasném protikladu k tradičním konzervativním tlakům na společenskou konformitu.
Control freak bývá perfekcionistou, který se snaží eliminovat riziko vlastní zranitelnosti tím, že chce úplnou kontrolu nad vším, co ho obklopuje. Příčinu pro tento druh chování lze obvykle nalézt v dětství, kdy control freak přirozeně neměl nad svým osudem vládu a (proto) byl vydán napospas traumatizujícím zkušenostem. Control freak tedy často druhé manipuluje a vyvíjí na ně nátlak, aby se změnili pouze proto, aby nebyl ke změnám tlačen sám. Prožitek moci nad druhými slouží jako únik před vlastní vnitřní prázdnotou. Když control freak ztrácí vládu nad situací -někdo mu hatí plány, či stojí v cestě – pociťuje strašlivý pocit bezmoci. Palčivá bolest způsobená ztrátou kontroly ho vede k nechtěným úvahám o sobě, k vlastním vnitřním strachům.
Z hlediska typu osobnosti je control freak do značné míry osobností typu A, která je poháněna potřebou dominovat a ovládat. Obsedantně nutná kontrola nad ostatními je také spojena s asociální poruchou osobnosti.
V korporátním světě mají control freaks tendenci veřejně napomínat své podřízené, zejména během společných jednání. V pozitivnějším slova smyslu je může tento výraz odkazovat také na někoho, kdo trvá na tom, že konkrétní věci musí být konány konkrétně definovanými způsoby. Profesor klinické psychologie Les Parrott napsal, že control freaks jsou lidé, kterým na dané věci záleží víc než na vás a proto je nemůžete zastavit. Buď cestu vidí anebo si ji jejich neoblomnost vytvoří.“ Mezi mikromanagementem, tedy zaměřením na detail, kdy musí být vše „správně“ a destruktivním chováním, kterým se projevuje control freak, existuje jen tenká hranice. Control freak je obvykle příčinou mikromanagementu.
Control freak své neustálé zásahy do okolí mnohdy vidí jako prospěšné nebo dokonce nezbytné. To může být způsobeno pocity odloučení nebo odchodu od milovaného člověka, někdy přesvědčením, že ostatní nejsou stejně kompetentní jako on, případně obavou, že se věci pokazí, pokud nebude detailům věnována patřičná pozornost. V ostatních případech si ale control freak pravděpodobně jen užívá pocit moci, který ho mnohdy naplňuje natolik, že se bude automaticky pokoušet získat naprostou kontrolu nad vším a všemi kolem sebe.
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI:
Z pohledu psychologie osobnosti se potřebou uznání, vlivu a kontroly projevují zejména lidé s těmito charakteristickými poruchami osobnosti.
Lidé s antisociální poruchou osobnosti mají tendence nepociťovat společenský stud a bez zábran naplno projevují přirozený šarmu, čímž přirozeně své okolí přesvědčují o své výjimečnosti.
Lidé s histrionickou poruchou osobnosti potřebují být centrem pozornosti, snaží se druhé vlákat pod svůj vliv, aby jim následně byli k dispozici v blízkých osobních vztazích.
Lidé s narcistickou poruchou osobnosti přirozeně zveličují vlastní důležitost, jsou hypersensitivní k vnější kritice, svá vůdčí postavení považují za plně oprávněná. Když této výjimečné roli narcistovo okolí uvěří, plní následně jeho přání. Kontrolní mechanismy narcista užívá, aby si chránil vlastní sebevědomí a předešel zranění citlivého vnitřního „Já“.
