Krátké podobenství o bibli a Bohu

Kdysi jsem napsal knihu o svém otci. Když jsem mu ji ukázal, byl velmi potěšen. Řekl mi, že by rád viděl, co o něm napíšu za rok, co za dva roky, a co o něm napíšu za deset let atd. Ale já svou knihu miloval natolik, že jsem ji vůbec nechtěl měnit. Už nikdy! Můj otec se se mnou snažil trávit čas, ale moje kniha o něm mě pohltila natolik, že jsem se od ní nemohl odtrhnout. Nakonec jsem se i se svou knihou zamkl a zabednil v pokoji, aby mě otec nemohl rušit. Slyšel jsem, jak na mě z druhé strany zamčených dveří volá. Ale děsilo mě to. Jeho hlas se totiž měnil, a už se vůbec nepodobal hlasu, který jsem popisoval ve své knize. Nakonec jeho hlas zmizel úplně. Možná už konečně přestal mluvit. Já však mám stále svoji knihu o tom jaký býval. A to je vše, co potřebuji.