Nikdy nesmíte říct ne (?)

Tato teologie je v církvi velmi rozšířená. Setkáme se s tím i v prostředí, kde si muži prostě myslí, že mají právo brát si ženské tělo. Náboženství a kultura čistoty tuto patriarchální, mužskou dominantní myšlenku posouvají na zcela novou úroveň tím, že zneužívají Písmo, teologii a duchovní autoritu k tomu, aby muži vládli ženám, zastrašovali je a perzekuovali.

Tohoto muže z obrázku teď čeká důležitá lekce. Tato žena má autonomii nad svým tělem, ví to a nevzdá se jí.

Budu k vám upřímný. Vyrostl jsem s teologií, že naše těla nejsou naše vlastní. Ale jde o to, že jsem nikdy neviděl… nikdy… za celá ta desetiletí v církvi i ve službě… nikdy jsem neviděl, že by se toto biblické místo používalo proti mužům. Vždycky se používalo proti ženám ve prospěch mužů. V podstatě se to používalo a používá k nátlaku, a dokonce k nucení žen k sexu, i když nechtěly. A všichni víme, co je sex bez souhlasu.

Tuto lekci jsem dostal velmi brzy i v mém manželství. Ale lekce nespočívala v tom, že bych musel s nelibostí čekat, až to Lisa (manželka) bude chtít. Je to hlubší a důležitější.

Naučil jsem se, že existují souvislosti, na kterých musíme oba zapracovat. Kontext jako důvěra, zranitelnost, zdraví, nálada, komunikace, spojení, intimita, flirtování a dvoření, poznání, praxe, experimentování, učení, objevování. To všechno a ještě víc!

Jistě, byla tam spousta toho, čemu jsme říkali rychlovky. Ale i ty se odehrávaly na pozadí lásky a všech souvislostí, které jsem zmínil výše.

Nikdy nešlo o požadavek. Nikdy o nárokování. Nikdy o výhrůžky.

Táhla nás k sobě láska a touha a to vyžaduje práci. A můj postřeh? Příliš mnoho mužů není ochotno tuto práci vykonat. Ale jako většina dobré práce i toto přináší dobré ovoce a ovoce, které vydrží.