Není třeba nic zamotávat

Zdá se, že mnoho lidí se domnívá, že největším smyslem bytí je určitým způsobem ztělesnit biblický příběh a co nejvíce ho napodobit. To dává smysl pouze v tom ohledu, že jsme schopni zahlédnout, k čemu oni směřovali a co bylo cílem a účelem jejich konečného Zjevení. A sice to, že člověka není možné oddělit od Božího zdroje. Tohle nebylo možno v plnosti před koncem pochopit, protože to byla dvě konkurenční odhalení: věčná hanba jejich porušené mysli vidět Boha odděleného, nebo věčná zpráva, že žádné oddělení nikdy nebylo a nebude, jedině v mysli. To je význam oněch dodnes nesmyslně udržovaných pekelných strašáků na jedné a nebeských zlatých rozkoší na straně druhé.

Tedy hledat schopnost odejít od stromu poznání dobrého a zlého, který představuje schopnost mysli vidět a požadovat zákon – překážku. To vede k nutnosti spatřovat Boha projektem vlastního ega jako schizofrenního dobrého a zlého policajta. Tohle však bylo evidentně historicky určeno k zániku na konci smluvního věku. Vstupování do stejných pozic má na svědomí mnoho problémů – například 40 000 církví, které vždy a znovu nabízejí tu svou jedinou správnou cestu. To je cena za krádež příběhu místo žití výsledku jejich cesty. Nekonečná válka dualismu a boje, který už je dávno přežitý, však v myslích zdá se zakořeněný a uctívaný.

Není žádné oddělení od Božího zdroje. Zůstaňte klidní a uvolnění. Vše dobré je uvnitř vás a vždy po ruce. Když začnete Bohem, není nic jiného než Bůh, vše je v něm. Nenechme se rozptylovat.