sozo.cz

Vztah nelze stvořit, vyčíst ani naprogramovat

Vztah nelze stvořit, vyčíst ani naprogramovat

Znovuzrodil jsem se, naplnil se Duchem Svatým a začal být vyučován, jak mám Boha znát a rozumět mu. Vše bylo postaveno na písmu, jakožto na příručce, která mi měla ukázat, jak žít, abych se Bohu líbil. Dalo by se povědět, že mě ta “příručka” učila rozeznávat mezi „dobrým a zlým.“ Velmi zjednodušeně řečeno, když budu dělat dobré, Bohu se líbím, když budu dělat špatné, Bohu se nelíbím. Po 22 letech jsem zjistil, že jsem Boha neznal, ba naopak, poznal jsem představu a interpretaci lidí, kteří k poznání Jeho přistupovali podobně jako já, a snažili se ho pochopit z “příručky” či výkladů, bez toho aniž by s ním osobně žili a mluvili s ním. (neodsuzuji je, dělali co uměli) Pak se cele MÉ vyčtené a vysvětlené poznání sesypalo (http://deprese.sozo.cz) a Bůh mi ukázal, že mě bude učit On:

Žalmy 94:12 Blahoslavený je muž, kterého kázníš, Hospodine; vyučuješ ho ze svého zákona.

Tehdy jsem nerozuměl, co to bude znamenat, ale řekl jsem mu, že to chci. Ostatně to je jeho představa o smlouvě, ve které žiji.

Jeremiáš 31:33-34 “ale toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je Hospodinův výrok: Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Nebudou již učit ( jeden druhého ) ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od ( nejmenšího do největšího, ) je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu.

Takže jsem šel k němu, a začal se učit s ním mluvit a naslouchat mu a on mě učil a mluvil ke mě skrze různé možnosti i zdroje, které jsem byl schopen v ten moment vnímat. Jedna z věcí, která mi byla nápomocná, že jsem neměl nikoho z lidí, na koho bych se v té době mohl obrátit, „aby mi to vysvětlil“ (viz ten příběh). A krok po kroku mě učil jednu z hlavních věcí … vnímat a důvěřovat tomu místu, které je jeho místem přebývání, a ze kterého k nám hlavně mluví, tedy z mého srdce, které, jak jsem si dříve myslel, není zkažené, ale je nové a nezkažené, díky znovuzrození. Takže už nežiji jen z toho “psáno jest” ale z komunikace s ním, z každodenního života s tím, který žije ve mně a 24 hodin denně se mnou mluví (je otázkou, jestli mu v ten moment naslouchám a odpovídám – což je jeden z předmětů výuky 🙂 ). Jinými slovy, šel jsem přímo k němu tak, jak to řekl a písmo, které nezavrhuji, v tuto chvíli jen potvrzuje ty věci, které on mluví v mém srdci, ale s jeho interpretací, protože on je autorem.

Stejně, jako například proroctví. Samo o sobě je fantastickým nástrojem, kterým nám Bůh přináší další rozměr porozumění Jemu / a dokonce i Písmu. Pokud však žiji jen z proroctví, bez vztahu s ním, je to katastrofa, i kdyby ta proroctví byla od Boha, protože velmi záhy mohou přijít lidé, kteří na místo proroctví začnou “valit” své touhy, interpretace, zastrašování a manipulace, vydávané za Boží tužby a přání a dokonce podložená Písmem, a bez známosti Jeho, máme zmatek. První totiž, kdo může rozsoudit, je-li to proroctví z Boha, jsem já. Bůh už předem o té věci se mnou jednal a proroctví by tedy mělo být jen vnějším potvrzením toho, co už stejně vím, nebo alespoň tuším (o čem už se mnou Bůh nějak mluvil). Prostě ta věc už je v mém srdci. No, a tak je to i s Písmem. V mém srdci jsou věci potvrzovány, jsou-li tak, jak se to někdo snaží „vysvětlit“ nebo jak to při čtení chápu. Opět zjednodušeně, buď přináší zmatek, strach nebo můj duch křičí „Joooo to je onooooo!!!“ a pokud není ani jedna z daných reakcí, tak to buď nechám plavat, nebo se ptám jako syn Otce “vysvětli mi to.”

Manželství je úžasný příklad, který Pán opakovaně použil. Mohu žít s manželkou a poznávat osobně z každodenního života, co se jí libí, co jí těší, na co má dnes chuť, kam by dnes chtěla jít, co jí dnes zarmucuje, i když jindy jí to těší, a co se jí jindy na mě líbí, i když dnes jí to leze na nervy. Je to živý vztah. Anebo si vezmu příručku, která mi řekne, jak v X krocích uspokojit ženu, a když toto dělat budu a toto dělat nebudu, tak bude konečně spokojená a budeme mít skvělé manželství. Víme, že bez vztahu je to holý nesmysl, protože ona není automat, do kterého vložím děrovací štítek, aby správně fungovala, nebo byla spokojená. Ona je živá, tak jako já a jedině ze soužití s ní, mám možnost ji poznat. Nikdy ji nemám možnost poznat z jejího popisu, nebo dopisu o ní či od ní. A to vidím, že je nová smlouva. Vztah nelze vyčíst ani naprogramovat.

Řekl bych, že tak to bylo i u Adama. Přemýšlel jsem, proč dal Bůh ten zvláštní strom do Edenu a myslím, že strom poznání dobrého a zlého nebyl dán proto, aby měl Adam svobodnou vůli vybrat si špatně, ale aby odhalil to, co bylo špatně. Nedůvěra, nebo touha poznávat „Boží moudrost bez Boha“ se nestala, až když si utrhli a jedli, musela v nich být i před tím. Pokušením se povzbudila a „jedením“ se jen ukázala. Pokud by to tak nebylo, hada by místo do ráje, poslali do háje 🙂 Takže věřím, že Adam byl stvořen dokonale, co do těla, duše i ducha, ale, jak jsem psal, vztah nelze stvořit, vyčíst ani naprogramovat. Přestože, se jim otevřeli oči a okamžitě poznali dobré a zlé, jejich vztah to nijak neprohloubilo, právě naopak. Cílem Boha tedy určitě nebylo pokoušet Adama ke hříchu, protože Bůh nikoho nepokouší, ale ukázat na to, co už v Adamovi bylo. A cílem nebylo vyhnání, ale odstranění té skryté nedůvěry a pomoc uvést je do lepšího vztahu. Fatální tedy nebylo samotné “utržení ovoce a jeho jedení,” ale to, co následovalo pak: “Bál jsem se, a proto jsem se skryl a na vině jsi ty.” A celá ta událost ukázala na to, co právě způsobuje známost „dobra a zla“ bez osobního vztahu s tím, vůči kterému se snažíme „dobro a zlo“ nastavit, jako měřítko přijetí čí nepřijetí. Jde tedy o strach a pocit nedostatečnosti, nebo naopak dostatečnosti, ale vyplývající z MÉ VLASTNÍ zásluhy. Adam, ač byl s Bohem každý den, Boha neznal a tím, co udělal, se to jen projevilo. Znovu napíšu, že problémem tedy nebylo to samotné „jedení“, ale jak se zachovali potom. Proto hřích ve skutečnosti není skutek, je to nedůvěra, která vede k tomu, že se lidé skryjí před tím, kdo je Život, a pak umírají. Duch svatý nepřišel nahánět hříšníky do duhových pochodů, nebo do veřejných domů, přišel usvědčit, nebo vydat důkaz o jediném hříchu „že nevěří v Něj.“ Smrt se rozšířila i na ty, kdo nezhřešili stejným hříchem, jako Adam. Ten princip poznávání „dobra a zla“ vzdálil lidi od Boha, který je zdrojem života, a proto se smrt rozšířila i na ostatní. Enoch byl příkladem toho, že tzv. “dědičný hřích“ nebyl tím odsouzení, protože on chodil s tím, kdo byl život a nezakusil smrti. Takže ještě jednou , Adam přinesl do Světa princip, který lidi vzdálil od Boha a Ježíš, jako druhý Adam to opět přišel dát do správného stavu – zjednodušeně nesnažte se žít bez Boha, nesnažte se žít pro Boha bez Boha, žijte znovu s ním protože bez něj nemůžete nic :-O a já vám ukázal, kdo On je a On se s vámi smířil.

Facebooktwitterpinterestlinkedinmail

One thought on “Vztah nelze stvořit, vyčíst ani naprogramovat

  1. Robert

    Veľmi ma oslovila táto veta: “HŘÍCH VE SKUTEČNOSTI NENÍ SKUTEK, JE TO NEDŮVĚRA, KTERÁ VEDE K TOMU, ŽE SE LIDÉ SKRYJÍ PŘED TÍM, KDO JE ŽIVOT, A PAK UMÍRAJÍ.”
    To je trefa do čierneho!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *