Zkuste sem někam vecpat…
Kdysi jsem zaslechl krátké kázání, které by se dalo shrnout asi takto: „Bůh ti úžasně požehnal, ale nemysli si, že jen tak pro nic za nic. Když nebudeš makat na Jeho díle, odstraní tě a místo tebe to dostane někdo jiný“
Takové povzbuzující, co myslíte? No, tak se zkusme podívat, co na to říká Boží charakter, který je vyjádřený v 1. listu korintským
1. Korintským 13:4-8 Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Láska nikdy neskončí.
Pokud vezmu jednotlivá použitá řecká slova, vyjadřující vlastnosti Lásky, kterou je Bůh, a aplikuji jejich širší význam, naskytne se mi toto vyjádření:
Bůh je…
Trpělivý: vytrvalý, hněv odkládající, odmítající vykonání odplaty, dlouhotrvající, trpějící, shovívavý, pomalý v učinění si zavěru, prodlužující trvání doby
Laskavý: mírný, užitečný, dobrotivý, vlídný
Nezávidí: není žárlivý, závistivý, nezdravě toužící, pálící se horlivostí (bublající jako vroucí voda), nevraživý
Nevychloubá se: není všetečný, ješitný, sám sebe vynášející, patolízalský, ukecaný k vychvalování sama sebe, nepředvádí se, nechvástá se
Nepovyšuje se: není arogantní, pyšný, nenafukuje se, nenadouvá se, nedělá se větší bez obsahu, nepohrdá, není egoistický, vyvyšující se arogantními myšlenkami, není arogantní
Arogance (franc. arrogance) je povahová vlastnost lidí, kteří dávají najevo nadměrně silné ego, nadměrné sebevědomí. Projevuje se jako naduté, domýšlivé, pyšné či pohrdavé vystupování vůči druhým lidem.
Není hrubý: bezútěšný, nesprávný, nevhodný či nešikovný, chovající se neomylně (ve smyslu, neuznat chybu), neoprávněný, nepatřičný, škodící, uškozující
Nehledá svůj prospěch: své vlastní, není zaměřený sám na sebe
Není vznětlivý: nenechá se vyprovokovat, vydráždit k hněvu, nerozrušuje se, nerozčiluje se, nepálí se hněvem
Nepočítá křivdy: nepředpokládá, nedělá závěry, nedochází k logickému závěru či rozhodnutí vycházejícímu z předchozích zkušeností, nebere v úvahu, nezvažuje, nezahrnuje, nemyslí na případné křivdy, nepředpokládá, neposuzuje, nesoudí křivdy: tedy špatnost, zlo v nejširším slova smyslu, špinavost, zkaženost (otrávenost), vnitřní zlomyslnost plynoucí z morálně zkažené povahy, zlost, hnusné věci, špatná povaha, špatný tedy bezbožný základ v člověku, vnitřní hniloba, porušení, škodlivost nebo činění škody, protivnost (v evangeliích vždy toto slovo spojeno s jednáním lidí)
Není škodolibý: neraduje se nad nepravostí, netěší se v nespravedlnosti, ublížení, špatnostech, dělání špatných věcí, podvodu, díky němuž by jiné oklamal.
Raduje se z pravdy: sdílí radost, identifikuje se s radostí, raduje se v milosti, sdílí se s jinou osobou, aby se oba společně radovali, vzájemně se účastní, podílí se na radosti druhého, blahopřeje či gratuluje k pravdě, upřímnosti, přímočarosti, opravdovosti (hlavní pojem je „z Pravdy“ … tedy čehokoliv, co je uděláno v Něm / ve světle)
Snáší: trpí, nese, odvrací, vydrží, chrání nebo udržuje zakryté, zachovává v tajemství, přechází mlčením, skrývá, zakrývá … chyby a selhání druhých, ústrky (použito v souvislosti s vnitřním snášením těchto věcí)
Věří: důvěřuje, je přesvědčen o pravdivosti, svěřuje s důvěrou (jako vlastní děti, do péče toho, kdo má důvěru) – vše v souvislosti s nepočítáním zla / nepředpokládáním, že ten dotyčný opět selže
Doufá: má naději, naděje se, očekává s nadějí, důvěřuje směrem k člověku či k situaci
Všechno vydrží: ve všem ukáže vytrvalost, odolává, trpí ve smyslu snáší, je vytrvalý pod zatížením, ve zkouškách, zůstává stále za člověkem, vzadu s respektem na autoritu člověka, stojí zakořeněný, neopouští ani neutíká, vydrží odvážně a klidně absolutně špatné zacházení
Nikdy neskončí: neopadne, nespadne, nesjede ze správného směru, neztratí se, nevymizí, neselže, neuteče, neklesne v bezmoci, nepadne na zem bez účinku, nestane se bezvýznamným, nezahyne
Tak, a teď se znovu zamyslete nad úvodním kázáním a zkuste Bohu zkroutit ruku, aby se podle jeho obsahu zachoval. A co víc, nemusíme se točit jen kolem této lidské snahy donutit či „motivovat“ křesťany ke „službě“. Zkuste sem někam vecpat i prohlášení jako třeba:
„zklamals Boha“
„Bůh se na tebe hněvá“
„Bůh tě opustil“
„kvůli tvému hříchu tě Bůh nenávidí“
„Bůh tě nazval odpadem“
„tak, teď už ti Bůh nemůže odpustit, to už bylo příliš“
„nesmíš minout Boží očekávání“
„kvůli tomu, cos udělal, už jsi pro Boha nepoužitelný“
„Bůh ví, co jsi zač, nepočítej s tím, že On počítá s tebou“
„Bůh tě trestá“
„ta nemoc je od Boha, protože tě jí chce vychovávat“
„tvé dítě zemřelo, protože ho Bůh chtěl v nebi“
„tvé dítě je nemocné, protože tím chce Bůh oslavit sebe“
„Protože máš hřích, Bůh tě nevyslyší“
„Bůh nenávidí hříšníka“
Když se tedy seznámíte s Božím charakterem, který jsem se tímto článkem pokusil přiblížit, můžete dále v komentářích pokračovat s výpisem všech dalších prohlášení, které od Boha zcela jistě nikdy neuslyšíte.
Pro „učitele písma“ si dovolím uvést, že Láska odhaluje, jak rozumět Písmu, nikoliv, že Písmo odhaluje, jak rozumět Lásce.