Byl Ježíš největším hříšníkem na světě?

Definice „hříchu“ podle Strongova slovníku:
Řecky „hamartanó“ – „minout cíl / účel, udělat chybu“ (Strongovo číslo 264)
Hebrejsky „chata“ – „minout“. (Strongovo číslo 2398)

Jaký byl tedy smysl smrti a vzkříšení Ježíše Krista?

Jan 3:17 Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen.

Jan 6:33 Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.

Lukáš 9:55 Obrátil se a pokáral je. Řekl: „Nevíte, jakého jste ducha.“ Syn člověka nepřišel duše lidí zahubit, ale zachránit.

Jan 17:2 Dal jsi mu pravomoc nad všemi lidmi, aby všem, které jsi mu svěřil, daroval věčný život.

Jan 3:35 Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.

Židům 1:1-2 Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět.

Jeho cíl / účel je velmi jasný: „smířit všechny věci s Otcem.“

Podle Písma, skrze Ježíše Krista, Syna živého Boha, byly stvořeny všechny věci, byly smířeny všechny věci, On je dědicem všech věcí, má autoritu nad všemi věcmi, získal všechny lidi, aby byli spaseni, Jeho milost se projevila vůči všem lidem, On sňal hřích světa, On dal své tělo za život světa, tedy přinesl smíření za hříchy světa, Jeho dary jsou neodvolatelné, a jehož život je jedním z těch darů, projevil se tím, že hřích zničil, kázal duchům ve vězení a drží klíče k smrti i pekla, a to je neměnné, On je Pánem živých i mrtvých a zničí všechny Boží nepřátele, z nichž poslední je smrt, On je ten, kdo oživil všechny věci, kdo dokončil práci, kterou mu dal Otec, který obnovuje všechny věci, On dal výkupné za všechny, odňal prokletí a řekl, že přišel činit vůli a dílo svého Otce, který chce, aby byli všichni lidé spaseni a přišli k poznání pravdy, aby Bůh Otec mohl být všechno ve všem! Tento odstavec bych mohl značně prodloužit, ale myslím si, že takto to stačí.

Ježíš tedy řekl, že přišel dokončit práci a naplnit svůj účel a svou vůli, která je také vůlí Otce … tj. být Spasitelem celého světa … smířit všechny opět se svým Otcem, tedy naším Otcem!

Podle mnoha křesťanů však jdou miliardy lidí na místo zvané peklo, aby je tam Bůh trápil celou věčnost. Poslouchejte prosím velmi pečlivě! Pokud Ježíš ztratí jen jedinou duši, stane se největším hříšníkem na světě. Jak to mohu povědět? Protože tak mine své poslání … smířit všechny věci zpět se svým Otcem.

Koloským 1:16-20 Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – to, co se vidí i co se nevidí, trůny i panství, vlády i mocnosti. Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše a on je přede vším a jím všechno stojí. On je hlavou těla církve, on je počátek a prvorozený z mrtvých, aby tak ve všem držel prvenství. Bohu se zalíbilo všechnu plnost složit v něm a skrze něj se sebou smířit vše. Krví jeho kříže, jím samým, pokoj způsobil tomu, co je na zemi i na nebi.

Prosím, pochopte, že když se v Písmech mluví o „věcech“, které jsou smířeny zpět s Bohem, nemluví se o skalách či stromech. Mluví se o potomcích Adama, kteří odešli z Boží přítomnosti v zahradě Eden, pamatujete? Ti měli být obnoveni, smířeni, vykoupeni a Písmo jasně ukazuje, že účelem, cílem, vůlí a dílem Ježíše bylo smíření všech.
Spousta míst písma jasně ukazuje, jaký je cíl, poslání, smysl, ke kterému Ježíš směřoval, když šel k místu ukřižování.

Většina církví však naproti tomu říká, že Ježíš nezachrání nebo nemůže zachránit celé lidstvo, kvůli Satanovi a kvůli „svobodné vůli“. Většina církví jinými slovy říká, že Ježíš zhřeší, tedy mine svůj cíl. V církevních dějinách vždy existovala menšina, která věřila a věří Písmům, když prohlašují Ježíše Krista za skutečného Spasitele celého světa. Tato menšina věnuje velkou pozornost Písmům a všímá si takových věcí, že Pavel, apoštol národů, nikdy nehlásal spasení jakožto vysvobození z našeho moderního pojetí pekla. Ve skutečnosti Pavel nikdy nepoužil slovo „peklo“, což by mělo člověka přimět k zamyšlení. Čím více se při zkoumání bible přibližujeme k původním jazykům, zjistíme, že veškeré pekelné a „věčně mučící“ pasáže mizí. Například v bibli krále Jakuba (King James version) bylo slovo „peklo“ přeloženo 63x, zatímco nejlepší současné překlady bible, jako NIV, NASB a NRSB neobsahují slovo peklo v knihách Staré smlouvy vůbec a v Nové smlouvě jen asi tucetkrát (12). Mnoho nových překladů dokonce slova jako „peklo“ či „věčný trest“ vůbec neobsahují, nikoliv proto, že by tato slova vyjmula, ale protože v originálních jazycích ta slova nikdy použita nebyla. Když se podíváme na biblické překlady, jako je Youngův doslovný překlad od Roberta Younga, autora slavné Young’s Analytical Concordance, nenajdeme slovo „peklo“ vůbec, a dokonce i nesprávné a velmi pohanské překlady spojení „věčný trest“ jsou správně uvedeny, jako „trest v přítomném věku“. A i jiné překlady již namísto „věčného trestu“ uvádí „korekci trvajícího věku“, „kárání věku“, „trest věků“ atd.

Tento článek je příliš krátký na to, aby zcela obsáhl daný předmět, ale žádné z těchto slov či spojení typu „peklo“ nebo „věčný trest“ by nikdy neměla být v biblích překládána. Církev, v době své historické expanze, se svou politikou „pokání nebo smrt“ přijala téměř všechny pohanské a modlářské praktiky zemí, které nutila konvertovat a „pokřtít se“, což znamenalo, že tyto pohansko-modlářské pověry do učení církve začlenila. Tisíce pohanských myšlenek a praktik se tak stalo křesťanskými. Pokud někdo vážně studuje reformaci, zjistí, že protestanté neprošli celou cestu k vyčištění „domu Páně“ a ponechali mnoho falešných doktrín bez povšimnutí. Jednou z těchto falešných doktrín, pocházejících z pohanských zemí, je myšlenka místa věčného trestu, zvaného „peklo“. Rychlý pohled do encyklopedie nám ukáže, že toto slovo, ve své náboženské podobě, pochází z norské mytologie, nikoli z řecké či hebrejské. Celý koncept místa věčného trápení pochází z nesprávného překladu hebrejského slova Šeol a řeckých slov Hádes, Gehenna a Tartarus, které jsou přeloženy do slova „Peklo“. Reformační překladatelé jej dále překládali na základě tradice, nikoli ze znalosti hebrejštiny a řečtiny. Jakmile se tedy biblické překlady přiblíží k původním jazykům, celé pohanské pojetí „pekla“ zmizí. Pavel nikomu nehlásal místo věčného trápení, proto mohl v 1.Timoteus 4:9-11 povědět „Kéž by každý přijal tuto pravdu. Proto se tak namáháme a svádíme takový boj, že máme naději v živém Bohu, který je Spasitelem všech lidí, a zvláště věřících. To jim předávej a uč.“ Mohl také říci: 1.Korintským 13:8a „Láska nikdy nepomíjí.“ Jan nám říká, že 1.Jan 4:8b „Bůh je láska.“

Bůh proto nikdy nezklame! Nikdy nemine své poslání! My, v naší krátkozrakosti, jsme ho možná snížili na náš obraz, tedy na obraz hříšníka. On však takový není, On nikdy nemine cíl. Zkoumejte sami tu slavnou pravdu o tom, že spasení světa nezávisí, a nikdy nezáviselo, na pokrytecké, líné a sobecké církvi. Nikdy! Svět, a vůbec všechny věci, jsou v mnohem lepších rukách … v rukách Ježíše Krista, Spasitele celého lidstva, který dal výkupné za všechny, včetně vás, ať už si to v současnosti uvědomujete nebo ne.
„Je dokonáno,“ vykřikl z Kalvárie. Proto se ptejte Ducha Svatého, Ducha Pravdy, který vás uvede do celé Pravdy. On vám odhalí plný význam těch dvou slov, která prohlašují, že Ježíš naplnil účel, ke kterému byl poslán, a ke kterému celou dobu směřoval.

Upraveno z článku Gary Amiraulta