Varovné příznaky Gaslightingu
Sebezpochybňování: S jistotami oběti je otřásáno gaslightingem, a tak žije v trvalém strachu, že něco udělá špatně. Kvůli strachu je oběť náchylnější dále „chybovat“ a situace se stává ještě nebezpečnější. Člověk se neustále sám sebe ptá „co když?“ a veškerá svá rozhodnutí raději znovu a znovu přezkoumává. To má značný vliv na jejich schopnost řešit problémy a konat životní rozhodnutí.
„Nejsem jen příliš citlivý?“ Podsouvání a obviňování jsou základními znaky gaslightingu. U oběti se postupem času vyvíjí extrémní vnímavost na neustálé ponižování. Je jí stále opakováno, že je „přecitlivělá“ a v důsledku toho, tomu postupně začíná i věřit. Než cokoliv udělá, snaží se ujistit, že neudělá chybu, aby se vyvarovala ještě většímu ponížení. Gaslightovaný je nucen zpochybňovat vše, co prožívá, a tak mu nezbývá, než se neustálé ptát: „Nejsem jen příliš citlivý?“
Omlouvání se: V životě s narcistou se oběť pořád za něco omlouvá. Nikdy nic neudělá dobře. Postupem času se omlouvá i za to, že vůbec je, jelikož se tím snaží vyhnout dalšímu konfliktu s agresorem. Omluvu oběť nevyslovuje ze slušnosti, ale vnímá ji jako mocnou strategii, jak zůstat v bezpečí – nástroj, jak ve válečné zóně dočasně odzbrojit gaslightera. Ovšem nejdůležitější schopností omluvy je fakt, že snímá vinu z narcisty a oběť ji bere na sebe, čímž od sebe odkloní část narcistova hněvu.
Bez radosti a štěstí: Kdo žije v nepřetržité tyranii gaslightujícího narcisty, zažívá smrtelně vyhrocené okamžiky. Mnoho obětí prochází fyzickým a duševním týráním vedoucím k proměně osobnosti, zmatení, samotě, vyděšenosti a nešťastnosti. Ve stavu melancholie oběť často zůstává i dlouho poté, co od utlačovatele unikne.
Vím, že něco je strašně špatně, ale nedokážu přijít na to co: Cílem gaslightingu je udržovat si vliv a kontrolu nad gaslightovaným. Funguje to jen tehdy, když oběť netuší, co se opravdu děje. Čím více oběť zpochybňuje své vnímání reality a schopnosti, tím spíše bude závislá na svém utlačovateli. Je to začarovaný kruh událostí, který je pro oběť naprosto matoucí, což je přesně gaslighterův záměr.
Zadržování informací: Prožívaný stud a útlak je s postupem času obtížné skrývat. Když obětem přátelé a rodina říkají, že jsou utlačování, tak uhýbají. Raději si přivykají o daných záležitostech nemluvit, aby se vyhnuly dalším konfliktům. U narcistického útlaku je téma studu zvlášť ožehavé. Těžko se lze však domnívat, že by zločiny gaslightujícího narcisty mohly oběť stigmatizovat kompletně. Stud je přirozenou doprovodnou reakcí společenského selhání a navíc i přímým následkem útlaku, jelikož oběť neví, jak se bránit. Tento stud se projevuje obrannými mechanismy a odtažitostí od ostatních. Hranice mezi prožívaným studem a nutnou podporou zvnějšku je složitá a nelze zde v rychlosti vysvětlit.
Neschopnost činit jednoduchá rozhodnutí:Být chycen v narcistově spletité síti klamů a iluzí je jako být mouchou v pavučině. Ví moucha, že poté, co se k síti přiblíží, ji někdo omotá a zaživa sežere? Nikoliv. Stavem chycenosti v síti je v tomto případě systematická fragmentace osobnosti oběti. Pod neustálou hrozbou oběť posiluje psychickou vazbu k utlačovateli, čímž se snaží vyhnout další fragmentaci své identity. Jeví se jako přitažlivé ustoupit a vzdát se vlastního autentického potenciálu. V tom případě ovšem je také nutné žádat o povolení cokoliv udělat. Není povoleno mít vlastní názor, není povoleno vyhrát spor, pocit nátlaku a ponížení neustává, jsou potlačovány vlastní myšlenky, hodnoty, potřeby a názory. Poté, co je oběť chycena v síti, ztrácí veškerou autonomii.
Pocit, že jsem býval jiným člověkem – sebejistějším, energičtějším i uvolněnějším:Aby oběť přežila, stává se součástí toho, čemuž se říká „narcistův tanec“. Jedná se o obranný mechanismus, během něhož je oběť v relativním bezpečí. Oproti tomu ale hrozí, že oběť úplně ztratí svou vlastní identitu kvůli vnitřním ústupkům, touze po smíru a útěše. Snaží se vyhýbat všem konfliktům, být pro své okolí co nejpříjemnější. Pokud není obětem podstata tohoto narcistického „tance“ během terapie vysvětlena, zůstávají v potenciálním riziku stát se znovu zdrojem stávajícího nebo jiného narcisty. Důvodem je vypěstovaný podmíněný reflex (jako u Pavlovových psů), díky kterému se snadno stávají terčem hladových narcistů, kteří neustále loví a snadno dokáží vycítit, kdo je vhodnou potravou.
Pocit bezmoci a lhostejnosti: Co kdysi vypadalo nebesky, se změnilo v peklo. Zde není prostor pro radost a mír, pouze pro strach a útlak. Život ztratil jakýchkoliv vyhlídky, zhasla všechna světla, zůstává pouze hustá mlha deprese. V zájmu přežití je oběť nucena žít v podmínkách vynucované poddanosti, kdy pod vlivem gaslighterových argumentačních faulů a klamů ztratila jistotu ve vlastní intuici, paměť a zdravý úsudek. Upředená vlákna lží jí neustále podsouvají, že je přecitlivělá, nerozumná, nesoudná, přehání, má moc bujnou fantazii a že ve skutečnosti nemá žádný důvod se rozčilovat. Tím, že toto znovu a znovu slyší, je realita okolního světa postupně obracena naruby a oběť opravdu začíná věřit, že to tak je.
Narcistická forma psychického utlačování postupně u oběti navozuje extrémní stavy úzkosti a zmatenosti, které vedou až do bodu, kdy si dočista přestává věřit. Poté je již skutečným zajatcem. Některým jedincům se povede sebrat dost síly na to, aby utekli na svobodu. K tomu většinou dochází až po několika neúspěšných bolestných pokusech. Když se jim to konečně povede, mohou přijít právě do vaší terapeutické ordinace. Vaší prací není jen projít s nimi terapií, ale také vysvětlit jim znaky a důsledky narcistického útlaku. Tím způsobem oběti pomůžete znovunabýt sebevědomí a sebedůvěru ve vnímání okolního světa, čímž dostanou potřebnou výbavu k tomu, aby příště dokázali narcistické jednání včas rozpoznat a vyvarovat se opětovnému zranění. Neztrácejte naději. Samotný fakt, že ti lidé takto extrémní útlak přežili, je důkazem síly a nezlomnosti lidského ducha.
Tento text je pokračováním článku „3 taktické fáze Gaslightingu„
