Muž za oponou – charakteristiky kultu dle autora knihy
Ve Spojených Státech to funguje stejně jako kdekoliv jinde. Když někdo „z venku“ kritizuje určitou skupinu, je mu říkáno, že je „neamerický“, protože omezuje lidskou „svobodu“ a je mu předhazováno, že je „proti Prvnímu dodatku americké ústavy“, tím, že omezuje „svobodu vyznání“. Jsi upozorňován, že První dodatek lidi opravňuje k svobodnému provozování jakéhokoliv náboženství, svobodě slova a svobodnému shromažďování. Nebezpečné uzavřené skupiny se snaží schovat za První dodatek, protože ví, že v Americe je společensky nepřípustné chtít zpochybnit ústavní práva člověka. První dodatek se však nevztahuje na skupiny, které psychicky zneužívají druhé a drží je proti jejich vůli. To však neodradí kulty a extremistické skupiny od snahy, aby se jím dál pokoušely hájit.
Nabízí exkluzivitu
Uzavřené skupiny gaslightují své členy tvrzením, že existuje jisté duchovní poznání, kterým disponuje výlučně tento kult. Obchodním artiklem kultů je exkluzivita – limitovaný přístup. Vedoucí skupiny zpravidla podpoří tuto představu tajuplné exkluzivity příslibem, že rostoucího duchovního poznání tj. „osvícení“ může jedinec dosáhnout pouze postupným růstem v žebříčku kultu. Je nutné poznamenat, že postup mezi úrovněmi není snadný. Je nutné vynaložit neskutečné množství času a energie a v mnoha případech i značné množství peněz, aby člověk dosáhl stavu „osvícení“.
Omezený přístup vede jedince k tomu, že přemýšlí jen o svých vlastních touhách a nikoliv o vyšším dobru komunity. Vedoucí kultu svým následovníkům například mohou tvrdit, že stupeň osvícení je vyhrazen pouze určitému počtu osob – například, že posmrtný život je výsadou pro určitý počet „pravověrných.“ Čím více času zasvětíš tomu, abys dosáhl stupně osvícení, tím vyšší je pak tvoje šance, že na této cestě předstihneš ostatní. Je pozoruhodné, jak to funguje. Čím více času, úsilí, oddanosti a peněz skupině dáš, tím „speciálnějším“ se stáváš. Nuže, není to dobrý obchod?
Kdyby vůdce skutečně měl klíč ke smyslu života a věděl, jak dosáhnout osvícení, člověk by se domníval, že by chtěl tuto informaci sdělit každému. Zdravé organizace fungují na základě přebytku. Chtějí, aby druzí byli šťastní, ať už si zvolí jakoukoliv cestu. V uzavřených skupinách je pěstována mentalita nedostatku jako způsob, jak lidi trestat a udržovat si nad nimi kontrolu.
V legitimních náboženstvích je nejen dostatek a hojnost, ale také systém zpětné kontroly a vyváženosti pravomocí k tomu, aby se nikdo nemohl stát všemocným. Samozřejmě, že ne vždy lze nalézt přesnou hranici. Pokud si nejsi jistý, jestli si právě nepřišel do styku s gaslighterem, nejlepší věc, co lze v jakékoliv situaci udělat, je řídit se intuicí. Jestli se ti něco jeví jako pochybné, tak to nejspíš pochybné je.
Živí představu „my proti nim“
Jak už jsme si ukázali ve všech předchozích kapitolách, gaslighteři touží po tom, aby své oběti odstřihli od ostatních. Přesvědčují své oběti, že ve skutečnosti jen oni o ně mají opravdový zájem a že nikdo jiný „tam venku“ nemá tolik na mysli jejich prospěch. U uzavřených komunit členové postupně omezují své kontakty s vnějším světem a velmi brzy začínají plně spoléhat výlučně na skupinu a to jak psychicky, tak finančně. Tyto skupiny dále posilují svou oddělenost tím, že ty „venku“ označují za „hříšníky“, „bezbožníky“ a hrozbu. Tím je v lidech přiživován strach, který jim dále nedovolí překročit fyzické nebo metaforické hradby skupiny.
Vyžadují veřejné vyznání věrnosti
Gaslighteři užívají společenské integrity ve svůj prospěch. Například v kultech je běžné, že členové veřejně slibují svou věrnost za přítomnosti co největšího počtu jiných následovníků. Když stovce jiných lidí oznámíš, že jim a jejímu vůdci budeš věrný, tak s každým z těchto lidí veřejně uzavřeš smlouvu. Gaslighteři ví, že lidé nemají rádi, když je někdo může nařknout z nekonzistentního chování a proto užívají veřejných manifestací často, jak to jen jde, aby si zapečetili oddanost druhých.
Vyhýbají se přímým odpovědím
Vyhýbavost je jedním z ústředních rysů gaslighterů. Pokud se zeptáš těch, kteří se jakožto nečlenové pokusil i vyptávat vedoucího kultu na to, co se v kultu děje, zjistíš, že na tyto otázky nikdy nedostali odpověď. Lidem bývá řečeno: že by „to nepochopili“, myšleno tak, že nejsou dostatečně chytří nebo vyzrálí jako ti v kultu; nebo že takovéto informace se přísluší sdělovat jen členům; nebo se otázky tazateli vrací v podobě protiotázky. Pokud před vedoucím kultu zpochybníš legitimitu kultu, bude ti dost možná odpovězeno, že napadáš lidská a ústavní práva člověka.
Tlačí tě do sňatku v rámci kultu a k tomu, abys měl děti
Vedoucí povzbuzují (nebo nutí) členy ke sňatku v rámci skupiny. To má za cíl jednak prohloubit vazbu členů na kult a současně snížit šance na odchod jednotlivců. Je vůbec nějaký lepší způsob, jak posílit ideály skupiny, než když budeš mít životního partnera, který ti je vždy ihned připomene? Většina kultů dále bude prohlubovat kontrolu nad tvým soukromým životem tím, že tě bude nutit k tomu, abys měl děti a rozšířil tak členskou základnu. Pokud děti máš, tak kult tě o ně může připravit, aby mohli být indoktrinovány. Dítě, které se do kultu narodí, ho s nejvyšší pravděpodobností neopustí.
Vymývají mozek a budují Stockholmský syndrom
Kulty pomocí gaslightingu a nátlaku pozvolna rozkládají tvé pojetí víry a nahrazují je svým. Potřebují, abys přestal svobodně přemýšlet. To se někdy označuje jako programování a může trvat roky znovu se „odprogramovat“ od myšlenek a náboženské struktury kultu. Jev, během kterého se u zajatců vytváří citová náklonnost a sympatie vůči utlačovateli, se nazývá Stockholmský syndrom. Lidé se Stockholmským syndromem často nechtějí opustit své utlačovatele, i když se naskytne příležitost.
Nedovolí ti odejít
Stejně jako u jiných vztahů spojených s gaslightingem se ani kult zpočátku často nejeví jako kult. Později, když si uvědomíš, že je na čase utéct, je zpravidla pozdě. Kulty užívají ty nejdrastičtější donucovací prostředky, aby zabránili odchodu svých členů. O některých kultech je známo, že vyhrožují svým členům tím, že nechají deportovat některé z jeho příbuzných, pokud ve svých snahách o útěk budou pokračovat. Jiné kulty si jako záruku nechají doklad totožnosti, aby člen nemohl odejít, nebo odchodu zabrání fyzicky.
…
Vedení kultu nežije dle vlastních pravidel
I když jsou pravidla přísná a tresty tvrdé, nečekej, že vedoucí budou žít dle stejných restrikcí. Přestože následovníkům je například doporučováno žít život v relativní skromnosti a prostotě, je známo, že mnoho vedoucích kultů si díky penězům svých následovníků dopřává hýřivý život. Někteří svým následovníkům zakazují sex mimo manželství, přestože sami mají poměr s několika svými následovníky.
Tvé hodnoty nahrazují svými
Mnoho lidí ve snaze stát se součástí kultu zažívá „kognitivní disonanci“. Uvědomí si, že jejich vlastní hodnoty a víra jsou ve střetu s tím, co jim je předkládáno. Kulty ale mají zvláštní metody na to, jak člověka zlomit a nahradit jeho hodnoty a víru svými.
Když se setkáme s odlišnými názory, než jsou ty naše, máme několik možností:
- Nevěnovat tomuto konfliktu pozornost.
- Ještě silněji se přimknout k našim současným názorům.
- Konfliktním informacím se nevystavovat, vyhýbat se jim.
- Tíhu nastalé situace ventilovat druhým.
- Vstřebat protichůdnou informaci a změnit náš současný názor.
- Připustit si přítomnost protichůdné informace a připustit, že lze mít dva protichůdné názory současně.
Kulty se samozřejmě budou snažit o to, aby sis vybral možnost číslo 5. Pokusí se ti vymýt mozek a to často zastrašováním, kdy o tvé rodině a tvých přátelích mluví jako o bezcenných „hříšnících“ a tvrdí, že kult (a výlučně tento kult) ti jako člověku nabízí dosažení jiné, vyšší formy života. Přicházíš o možnost myslet sám za sebe. Kult likviduje individualismus. Kult se stává všemocným a neomylným a postupem času se vytrácí veškeré „šedé zóny.“
Zneužijí tvou touhu po tom „někam patřit“
Když lidem někdo slibuje pocit naplnění, vnitřní uzdravení a životní jistoty, tak ti s různými osobními obtížemi a těžšími životními příběhy bývají těmi nejzranitelnějšími. Takové lidi dokáží vedoucí kultu vycítit na míle daleko. Vedoucí kultů parazitují na lidech, kterým chybí společenské přijetí. Paradoxně jsou to posléze právě vedoucí kultů, kdo tyto lidi od většinové společnosti oddělí a kdo jim sebere možnost i chuť se do ní vrátit. Jestliže jsi v životě ztracený a potřebuješ nalézt nějaký kompas, který ti pomůže nalézt další směr, kult ti ho nabídne. Za neskutečně vysokou cenu.
V mnoha případech členové kultu navenek vystupují jako dobrosrdeční pomocníci jen proto, aby do kultu vlákali potenciální nové členy, kteří se následně „pověsí“ na některého z členů, ideálně přímo vedoucího kultu. Poté co nováček naváže vztah s členem kultu, obzvláště pak s vedoucím, je mnohem pravděpodobnější, že už tam zůstane. A bude naočkován.
Obírají členy o peníze
Kulty ti také seberou peníze a použijí je jinak, než řekli. Pokud požádáš o důkaz, jak s nimi bylo naloženo, budeš obviněn jako rouhač a bude ti vyhrožováno exkomunikací. Dávat kultu peníze je často podmínkou členství. Některé kulty ti dokonce řeknou, že nelze dosáhnout vyššího vývojového stupně nebo osvícení, jestliže nezaplatíš určité množství peněz jako důkaz své oddanosti.
Likvidují opozici
Svárlivost kultů je všeobecně známá. Kulty jdou nemilosrdně po každém, kdo proti nim mluví, někdy proti takovým lidem podávají jednu soudní žalobu za druhou, aby je přivedli na mizinu. Kultům se již mnohokrát podařilo finančně rozdrtit osoby, které viděli jako opozici. Svou opozici napadají v obšírných kampaních, kdy navozují strach a varují výhružkami jen proto, aby jiná osoba nebo skupina proti nim přestala mluvit. To funguje rovněž jako varování pro každého, kdo se snaží kultu vzdorovat, nebo kult osočuje pro jeho praktiky.
ZDROJ:
GASLIGHTING: HOW TO RECOGNISE MANIPULATIVE AND EMOTIONALLY ABUSIVE PEOPLE – AND BREAK FREE
(GASLIGHTING: JAK POZNAT MANIPULACI A PSYCHICKÉ NÁSILÍ – A ZÍSKAT SVOBODU)
7. kapitola: Dej si pozor na muže za oponou – o falešných spasitelích, extrémistických skupinách, uzavřených komunitách, kultech a gaslightingu.
Autor: Ph.D. Stephanie Sarkis
Vydání: Orionbooks, 2019
Překlad: Svobodní editoři blogu, 2020
Zdroj: blog o Novém Životě
