Uvidíte Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích (2)
Příchod Krista doprovázený ohnivými anděly jedoucími na koních a vozech, předpovídaný ve 2. Tesalonicenským, je popisovaný také v Izaiáši 66:15 „Neboť hle, Hospodin přijde v ohni a jeho válečné vozy jako vichřice, aby v rozlícení vylil svůj hněv a své hrozby v plamenech ohně. Neboť ohněm a mečem bude Hospodin soudit veškeré tělo a pobitých Hospodinem bude mnoho.“; v Žalmu 68:18 „Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je na nich – ve svatosti jako na Sinaji.“; a také v Abakkukovi 3: 1-8 „… Cožpak proti řekám, Hospodine, zdali proti řekám plane tvůj hněv, zdali proti moři tvé rozhořčení, že jedeš na svých koních, na svých vítězných vozech?“
Další úkazem, či znamením Pánova příchodu mělo být velice silné světlo podobné blesku. Matouš 24:27 „Neboť jako když blesk vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.“ Podívejme se, jak byl tento úkaz zaznamenán na počátku židovského povstání již citovanými historiky.
„Na obloze se objevilo vidění armády v šiku, ve třpytivé zbroji a chrám byl najednou osvětlen blesky z mraků. Najednou se dveře svatyně otevřely a nadlidský hlas vykřikl: „Bohové odcházejí“ Ve stejnou chvíli se rozezněl mocný hluk, jak se pohnuli k odchodu.“ (Tacitus, Dějiny 5.13.)
„…když se před odpadnutím od Římanů a před pozdvižením, které vedlo k válce, lid shromáždil ke svátku Přesnic bylo to osmého dne měsíce xanthiku; o deváté hodině noční osvítilo oltář i chrám tak veliké světlo, že se zdálo, že je jasný den, a trvalo to půl hodiny. Nezkušeným lidem se to zdálo dobrým znamením, ale znalci posvátných knih ihned usoudili na to, co se později přihodilo … Před slunce západem bylo vidět po celé krajině ve vzduchu vozy a ozbrojené šiky, jak se prohánějí v oblacích a jak obkličuji města. O svátku, který se nazývá Letnice, vešli v noci kněží do vnitřního chrámu, aby konali bohoslužbu, jak bylo jejich obyčejem. Pravili, že byli nejprve zadržení otřesem a rachotem a potom hromadným voláním: „Odejděmež odtud!“ (Josephus Flavius – Židovská válka 6.5.3.)
Není zajímavé, že takové informace můžeme v těchto historických zdrojích nalézt? Myslím, že ano. Jaká je však jejich důvěryhodnost?
Tacitus psal své Dějiny přibližně třicet let po zapsaných událostech. Flavius napsal Válku Židů kolem roku 75 n. l. – tedy pouze devět až deset let poté, co k této události došlo. Jejich zápisky tedy byly publikovány ještě za života mnoha potenciálních očitých svědků, kteří jejich pravdivost mohli buď potvrdit, nebo popřít. Pokud se tedy opravdu na obloze nad Izraelem, na začátku židovské války, objevila andělská armáda, mnoho nebo většina Židů z Izraele, kteří válku přežili, tento úkaz buď viděli, nebo o něm slyšeli. Nebyl to žádný skrytý či tajný úkaz, ale byl pozorovatelný na celém území. Nemyslím si tedy, že by Tacitus nebo Flavius riskovali svou důvěryhodnost tím, že by psali o něčem, co se nestalo nebo, pro co by nebyl k dispozici dostatečný počet svědků, kteří by jejich záznamy mohli potvrdit. Nešlo o někdejší bulvár.
Navíc, Flavius i Tacitus napsali své záznamy samostatně. A skutečnost, že dva různí historici zaznamenávají to, co vypadá jako Syn člověka přicházející na oblacích, je dalším znakem historické spolehlivosti. Tacitus popisuje bitvu na obloze, o čemž se Flavius nezmiňuje. Naproti tomu Flavius poskytuje podrobnosti, které v popisu Tacita chybí. Takže drobné rozdíly předložené oběma historiky naznačují, že každý autor psal z velké části, ne-li zcela, nezávisle na tom druhém. Jinými slovy řečeno, Tacitus nekopíroval Flavia.
Další důvod, který zvyšuje důvěryhodnost autorů je, že v době, kdy záznamy o výše uvedených událostech vznikaly, bylo křesťanství novým náboženským směrem s velmi malým počtem následovníků. Nešlo o nijak populární hnutí a evangelia ani Pavlovy listy nebyly k dostání na pultech knihkupectví, jako je tomu dnes. Flavius ani Tacitus si tedy téměř jistě neuvědomovali biblické spojitosti týkající se Ježíšova příchodu. To dosvědčuje i skutečnost, že Ježíše neuvádí jako velitele jedoucího v čele andělské armády – pouze popisují jakousi obrovskou postavu. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by Tacitovy, Flaviovy a později i Josiponovy popisy druhého příchodu, byly produktem křesťanských padělatelů, ačkoliv křesťané téměř určitě manipulovali s některými částmi Flaviových spisů. Například jeho popis Ježíšova života, který můžeme číst v Židovských starožitnostech, je natolik pochvalný, že by je tento nekřesťanský Žid jen velmi těžko napsal.
Můžeme tedy vidět, že tyto záznamy neobsahují žádnou takovou oslavu, a není jim ani přisuzován význam, který by jakkoliv mohl čtenáře navést k domněnkám, že by se mělo jednat právě o ten biblicky předpovídaný Kristův příchod. Žádný z těchto záznamů není psán apologetickým tónem, což svědčí o tom, že tyto části textu křesťanskými přepisovateli dotčeny nijak nebyly. Takže skutečnost, že toto vidění bylo zaznamenáno nekřesťanskými historiky, činí tuto událost historicky spolehlivější, než kdyby ji zaznamenali křesťanští historici, motivovaní evangelizovat nebo bránit svou víru.
Přesto, navzdory výše uvedeným citátům z bible i mimobiblických spisů, je i nadále mnoho lidí přesvědčeno, že Ježíš, Syn člověka, přicházející v oblacích doposud spatřen nebyl. Do značné míry je to dáno tím, že mnoho lidí nechce věřit, že se tato událost uskutečnila, protože nevidí, výsledky jeho vlády zde na Zemi. A ačkoliv Ježíš své učedníky opakovaně ujišťoval, že se vrátí ještě za života některých z nich, ukazoval jim, jak by jeho vláda měla vypadat, že nebude jako vláda z tohoto světa, či království přicházející odtud či odtud, přesto je mnoho křesťanů ochotno vzít těmto jasným prohlášením jejich prostý význam a buď je úplně ignorovat, nebo je vykládat jiným způsobem. Většinou takovým, který lépe potvrdí jejich přesvědčení o tom, jak by celá událost měla vypadat.
Tímto článkem tedy poskytuji další pohled, kterým můžeme tyto biblické události vidět. Navíc doplněný zápisem očitých někdejších svědků. Zdroje jsou k volně dispozici, nic a nikomu nebrání tomu, aby se v těchto zajímavých zdrojích mohl „pošťourat“ a zamyslet se:
„Pokud Ježíš slíbil, že přijde tak, jak řekl a já to nevidím, co když je má představa toho, co bych měl vidět zcestná? Nehovořil Bůh o něčem jiném, a jen já si zvykl chápat a vyhlížet to, co mě naučili, ačkoliv bible tvrdí zcela něco jiného? Nenechávám plynout svůj život v očekávání něčeho, o čem bible vůbec nehovoří? Neobětovávám svůj život, manželství, rodinu, děti, domov, práci, vzdělání, dědictví na oltář jakési zlaté tele-teologie, která mě vede k očekávání něčeho, co se už dávno stalo?“
