Jak správně usmažit amerického prezidenta?

Nedávno jsem si četla nějaký článek o tom, že není problém smažit něco na olivovém oleji, protože má vysoký kouřový bod. Pod článek někdo napsal, že se na něm nemá smažit, protože má nízký bod přepálení. Někdo k tomu poznamenal, že čtení s porozuměním je fajn dovednost.

Jsem politický ignorant a ostuda volebního práva žen. Lístky k volbám mi vybírá manžel. V posledních měsících jsem se naprosto zabrala do své práce a úplně mi uniklo, že je na obzoru velká duchovní bitva. Když jsem na to byla upozorněna, zeptala jsem se jako správný analfabet: proč?

Dozvěděla jsem se, že D.T. mění Ameriku k lepšímu, ale jeho oponent je satanista, vlastizrádce a kriminálník. Mezi jeho zločiny patří pedofilie, vražda a je spolčený s obchodem s lidmi i drogami. Dennodenně jsou o tom nová svědectví, která média kryjí a říkají, že D.T. je lhář, který prohraje volby.

Asi nemá cenu citovat to celé, ale pointa je, že při slově vražda jsem zbystřila natolik, že jsem si raději šla o tom všem něco přečíst. Přišlo mi to už příliš přitažené za vlasy na to, aby to bylo možné.
Kdyby mi někdo řekl, že můj manžel je sadista, který mučí v práci své podřízené a prokázalo se to, šla bych si zabalit kufry. Nehájila bych ho se slepou oddaností jako ztělesnění lásky a spravedlnosti. Nesnažila bych se překroutit myšlení ostatních tak, aby tuto realitu pochopili, přijali a stala se pro ně měřítkem toho, jak mají věci být.

Myslím, že křesťané mají dvojí metr:

mučení + člověk = zločinec hodný pohrdáním
mučení + Bůh = Láska a spravedlnost, kterou plně nechápeme, protože je spojená s obrovskou svatostí

Ale co když je to trochu složitější rovnice?

mučení + láska = nepochopení a špatný překlad některých biblických pasáží
spíš než
mučení + láska = dvě nepochopitelné tváře Boha

Nikolas Renard v sérii Apokatastasis k tomu řekl dvě věci:

1. (O trestech a zkouškách) Ono to nezkouší jenom toho, kdo tou zkouškou prochází, ono to vlastně zkouší i toho zkoušejícího. Aby ten, kdo má být potrestaný zjistil, co je vlastně zač ten, kdo ho trestá. Ty tresty přece ukazují i něco o Bohu, není to jen o těch lidech, které se chystá potrestat.

2. (o svobodné vůli) „Je to, jako bych žádal nějakou dívku o ruku a řekl jí: Prosím vezmi si mě a já tě budu milovat a starat se o tebe, ale měla bys vědět, že pokud mě odmítneš, tak tě poliji petrolejem a upálím. Máš svobodnou vůli, vyber si.“

Tento článek není o amerických prezidentech, ale o tom, že když něco zní jako blbost a člověk vnitřně cítí, že je to úplně nelogické a postavené na hlavu, jsou dvě možnosti.

1. Zavřít oči a začít kolem sebe ještě víc mávat mečem argumentů a hrozeb, abychom umlčeli nejen protivníky, ale i své srdce a mozek, které napadají rouhačské myšlenky.

2. Otevřít oči a mozek a začít se upřímně ptát. Ponořit se pod laciné fráze a třeba vzít v úvahu i možnost, že ti, kteří říkají, že je něco shnilého ve státě křesťanském, mají možná pravdu.

Možná, že pak zjistíte, že když strhnete onen obraz zuřícího mstitele, nečeká vás odpadnutí od pravověrné víry ale čistší a úžasnější Ježíš, který dá vašemu životu ještě hlubší smysl, rozměr a mnohem více pokoje než doposud.

Ať si kdo chce co chce říká, musím souhlasit s Nikolasem. To, že se Ježíš klidně dívá na to, jak jsou před jeho tváří lidé navěky věků mučeni v jezeře ohně a síry vypovídá v první řadě něco o něm.
A to, že lidé za tuhle nenapadnutelnou pravdu bojují do krve, vypovídá něco i o nich.

A přijde mi to o to smutnější, že v originální řečtině nevystupuje ten kouř ve Zjevení 14:11 z jejich muk, protože se jim škvaří maso, ale souvisí se zkouškou ZKUŠEBNÍM KAMENEM, a to jen dočasnou.

Lidé se tak rádi dohadují o detailech smažení, a přitom jim ani nepřijde na mysl, že o smažení (lidí) ve skutečnosti vůbec nejde.