Boháč v Pekle – příběh či podobenství?

Velmi často, když se v diskuzi dostane na otázku Pekla jakožto trestu pro hříšníky, lidé argumentují odstavcem z Lukáše 16. Ten popisuje pekelné utrpení boháče a jeho rozhovor s Abrahamem, v jehož klíně odpočívá spokojený Lazar. Samozřejmě svůj argument neopomenou doplnit příběhy lidí, kteří se z Pekla vrátili, aby o všech těch hrůzách vydali svědectví a varovali všechny živé.

Mé otázky jsou vždy následující.

Kdy Bůh změnil názor? V tomto, Ježíšem vyprávěném příběhu totiž vidím napsáno, že i kdyby někdo z mrtvých vstal, nebude to nic platné, a nikomu to nepomůže. Jak to, že najednou vidí za dobré pořádat více či méně pravidelné pekelné exkurze? Přičemž, co člověk, to jiné informace, jiné svědectví, jiné osazenstvo, které v Pekle viděl. Jedni vidí satana na pekelném trůnu; jiní démony, jak lidi v Pekle trápí; další vidí jen kvílejícího papeže; jiní mají to neskutečné štěstí, že v tom množství lidí zrovna narazí na Michaela Jacksona (čti Majkla Džeksna); další vidí spoustu neposlušných křesťanů, kteří navíc málo evangelizovali; a další svědčí o pastorech, kteří údajně nebyli dost důslední a dostatečně ve svých církvích nemluvili o hříchu. A mohu pokračovat dál a dál. Téměř každý z nich však od Boha dostal jasný příkaz, vydat o tom barvité svědectví, aby druhé přivedl k pokání.

Lukáš 16:27-31: „Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce, neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘ Abraham řekl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslechnou!‘ On řekl: ‚Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z mrtvých, budou činit pokání.‘ Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'““

Další otázkou je, pokud Bůh nikomu nenadržuje, proč dá někomu šanci absolvovat v Pekle jen krátkou exkurzi, ačkoliv ten dotyčný tvrdí, jaký že byl hříšník, zatímco jinému hříšníkovi tu šanci nedá a prostě ho tam nechá, bez možnosti návratu či nápravy? Nikdo z těch navrátivších, které jsem měl možnost slyšet, nedostal nabídku, zda-li chce v Pekle zůstat, či se chce vrátit. Prostě byli posláni zpět a basta. Zato všichni ti, kteří v Pekle údajně skřípají svými zuby, volají po vysvobození, litují svých hříchů a chtějí pryč – samozřejmě pozdě, alespoň podle těchto zaručených svědků – prostě tu šanci, stát se také svědky o Pekle, nedostanou.

(Zde jen okrajové zamyšlení nad argumentem, že Bůh do Pekla přeci nikoho neposílá, protože ty lidi tam chtějí sami – asi až pak jim to dojde a tak křičí, že chtěj ven. Ups pozdě.)

A pojďme dál

Abrahám boháčovi – a tedy nejspíš i Ježíš svým posluchačům říká – že když svědectví zmrtvýchvstalých nepomůže, mají Mojžíše a Proroky, ať tedy poslouchají je.

Co tedy bylo s těmi, kteří Mojžíše a Proroky neměli? Pokud víme, tak Mojžíš a Proroci byli sepsáni pro syny Izraele. To tedy lidé před Mojžíšem a následně pohané (neizraelité) byli Peklu vydání bez varování? A pokud Mojžíš a Proroci měli před tímto hrozným místem varovat, kde v nich nějakou zmínku o posmrtném mučení hříšníků nalezneme? Projdete-li totiž všechny knihy tzv. staré smlouvy, najdete místa, která tzv. hrob, či podsvětí popisují dost jinak a všechna případná prokletí se týkají jen pozemského života – viz třeba „základní“ popis odměn a trestů Mojžíšova zákona Deuteronomium 28.

Ano, slyším dnes spoustu výkladů a různých „evangelizačních“ konstrukcí, že Mojžíš a Proroci ve skutečnosti znamená celá současná bible, a že boháč se tam ve skutečnosti nedostal z důvodu, který Ježíš říká – totiž, že „už si vybral své dobré ve svém životě, a proto je nyní sužován, zatímco Lazar si vybral zlé, a proto je potěšován“ – ale protože nepřijal Ježíše za svého Pána a Spasitele atp. Ježíš ale mluvil tehdy, aby to bylo srozumitelné těm, kteří znali Mojžíše a Proroky. Mluvil k Židům, k Farizeům, a nemluvil v jakýchsi tajných šifrách k pohanům či budoucím křesťanům.

A na závěr vždy položím osobní otázku a požádám o upřímnou odpověď.

Opravdu by vás těšilo a s upřímnou vděčností byste chválili Boha a přitom navíc odpočívali v ráji, kdybyste celou dobu hleděli na své sousedy, přátele a možná i na vlastní manželku či dokonce vlastní rodiče, děti a vnoučata, jak jsou mučeni za propastí? Ta je navíc natolik úzká, abyste celou dobu slyšeli jejich skřípějící zuby, jejich nářek a v jejich obličejích viděli tu nesnesitelnou bolest, zároveň dostatečně hluboká, abyste jim nemohli pomoc, ačkoliv by vás o to celou dobu prosili. Je toto vaší představou opravdového ráje a místa odpočinku, kde byste měl chuť trávit byť jen pár dnů, natož mnoho let?

A jak byste jednali s člověkem, který by vás do podobné situace dostal ještě tady na zemi? Třeba hned dnes! Prostě by vám řekl, ať odpočinete a užíváte si klidu před Boží tváří, zatímco byste celou dobu hleděli, jak za nějakou nepřekonatelnou jámou mučí vaše blízké? Byli byste opravdu v pokoji a v srdečné vděčnosti, že se to mučení netýká vás, a tedy, že na něj jen můžete koukat a v klidu odpočívat?

Jinak, nad velikostí Abrahamova klína, případně pořadníku na možnost odpočinout si v něm, se raději už zamýšlet nebudu. 🤭

Odpověď jsem od diskutujících už nedostal a pokud ano, tak jen tu, že když si dovoluji pokládat takové hloupé otázky, ničemu nerozumím, jsem bludař a skončím v Pekle, přesně jako ten boháč. Toť vše.

Proto je sozo.cz takové jaké je – pekelné a nebezpečné 👹 – alespoň podle některých. 🙂🙃😉

A proč tento příspěvek? Abych zpochybnil bibli? Abych zpochybnil Boha? Nikoliv! Zpochybňuji však výklady, svědectví či učení, která na základě tohoto jediného biblického místa vznikla, a která řada lidí používá, aby obhájila svá přesvědčení, aniž by se jakkoliv zamysleli nad tím, čemu byly naučeni věřit, a je-li to ve skutečnosti v bibli vůbec napsáno.