Zásadní věci o Egu aneb stále stejná past

Už jsem několikrát psal o systémech víry jako o perfektní skrýši pro naše ego, protože ony ho navíc dokonale maskují prohlášeními jak s ním bojují. Ego však není potřeba nenávidět nebo proti němu bojovat, potřebuje jen kontext a stabilní umístění. Pokud ho totiž nenalezne nebude spokojené a o slovo se bude hlásit nevhodně v každém systému.

V křesťanství je neskutečně mnoho potravy pro ego – po smrti se probudíš v nebi a pokračuješ navždy, ego se tak může konečně zbavit všeho, co nechce – obtíží, utrpení, bolesti, slz atd. a místo toho mít vše, co chce – pohodlí, štěstí, potěšení a všechny dobré věci.

Nabízí možnost být „správný“, což znamená, že ostatní jsou „špatní“; poskytuje pevnou strukturu identity v podobě definovaného souboru přesvědčení, postojů, praktik a subkultury, tedy odpovědi na všechny existenční otázky, které by ego ohrožovaly, pokud by nebyly zodpovězeny.

Důvodem, proč je klíčové, porozumět důležitosti klidného místa pro ego je, že když odejdete z nějakého toxického systému, vaše ego bude jen hledat jiný vlak, do kterého by skočilo, což je obvykle vlak proti náboženství. Ego se chopí mentality proti náboženství jako nového způsobu, jak formulovat řešení pro svou zoufalou potřebu identity, bezpečí, nadřazenosti, sebedůležitosti, potvrzení, opevnění atd. a bude opakovat stejnou dynamiku znovu. Nyní se stáváme „správnými“, zatímco náboženští lidé jsou nyní „špatní“; nacházíme nový kmen nebo subkulturu, která posílí a potvrdí naši novou identitu; využíváme jiný systém k získání pocitu nadřazenosti; nyní máme nový soubor odpovědí a vysvětlení. Ego pořád hledá něco, cokoliv, aby se udrželo a chránilo. Člověk může svobodně věřit nebo nevěřit čemukoliv, co si vybere, ale konstruktem ega je to ve chvíli, když se to stane základem pro vaši identitu a potvrzení. Něco, čím rozdělujete svět na „vy“ a „oni“.