(Bůh) který zamýšlí, aby všichni lidé byli spaseni a přišli k plnému poznání pravdy

Již před časem jsme na web dali první epištolu Timoteovi. Na Wikipedii se můžete podívat, jaký to byl fešák 🙂

Před tím jsem ještě konzultovala s rodilým Řekem verš Tim. 2/4

(Bůh) který zamýšlí, aby všichni lidé byli spaseni a přišli k plnému poznání pravdy.

Ověřovala jsem si, jestli je správný tento můj předpoklad a poznámka:

Slovo „theló“ je chtít, ale i ve smyslu zamýšlet, plánovat, v aj. intend, design. Nebo také ve smyslu prosazovat si něco. Je v tom úmysl. („Cokoliv Bůh chce, to dělá.“ Job 23:13)
Srovnejte s veršem 8, kde je „boulemai“, tam kde si apoštol Pavel něco přeje a chtěl by, aby to tak bylo. Je odvozené z podstatného jména bouli (přání, rozhodnutí).
Proto mi překlad, že Bůh touží po tom, aby lidé byli zachránění, (ale nestane se to), jak to u tohoto verše mnohde je, připadá dost ovlivněný arminianismem. Takže si myslím, že není špatně dát sem i třeba rozhodl se nebo určil.

Povzbudilo mě, že theló má v sobě ještě o trochu silnější úmysl, než jsem si myslela. Navzdory tomu to je v angličtině často překládáno jako „desires“ (touží), protože to lidem nesedne do teologie.

Ráno mě napadlo podívat se na Mr. 1/40, 41 – kde se malomocný ptá, jestli ho Ježíš chce očistit. Jsou tam také tvary slovesa theló, a tady se překladatelé nebojí dát silnější výrazy.

Kromě toho v listu Timoteovi ještě je:

4/10. Kvůli tomu se tak namáháme a zápasíme, protože máme naději v živém Bohu, který je Zachráncem všech lidí, zvláště pak věřících.

Peklo a Gehenna (údolí Hinóm) tam oproti tomu zmíněny nejsou vůbec. Apoštol Pavel zase úplně zapomněl Timoteovi připomenout, že jen ti, kdo to chtějí, budou spaseni a že má hlavně lidi varovat, aby neskončili (na věky věků) v ohnivém jezeře.

Musím říct, že čím víc se vrtám v řečtině, tím víc mě to povzbuzuje a ujišťuje, že věci jsou jinak. Ale na druhou stranu naprosto chápu, že to lidi štve a nevidí to v tom. Kolik toho jen zastírají překlady a to, jak jsme naprogramováni.

Ještě jsem si uvědomila, že Ježíš ještě cestou na kříž varoval před pádem Jeruzaléma. Na tom je vidět, jak důležité téma to pro něj bylo, ale přesto jsem v církvi neslyšela za skoro třicet let ani jedno kázání o pádu Jeruzaléma a mnoho těch veršů, o kterých se nyní domnívám, že se toho jednoznačně týkají, jsou překroucené – např. údolí Hinóm v peklo a věčnost.